Na videoportálu Voyo toho naleznete skutečně spoustu zajímavého a leckdy i poučného. Například nabídka dokumentů je zde více než pestrá, díky čemuž si z nich tak vybere zcela určitě každý. Pojďme si tedy společně projít tři nejzajímavější dokumenty na Voyo dle našeho výběru.
Mohlo by vás zajímat
Cesta ke svobodě
30 let od Sametové revoluce. Mysleli jsme si, že už víme všechno, že jsme slyšeli všechny příběhy. V dokumentu TV Nova ale ukážeme nové. Příběhy z fotografií, které zatím nikdo neviděl, které ležely třicet let schované pod prachem v dřevěných truhlách. Pohled na revoluční rok 1989, který dosud zůstal skrytý bez povšimnutí na fotografických negativech. Teď se poprvé dostanou na světlo světa.
Cesta ke svobodě je ojedinělý a výpravný dokument, který přináší silné příběhy lidí z fotografií, které pořídil fotograf Karel Bucháček během listopadové revoluce a které dlouhých třicet let ležely nepovšimnuty pod prachem v dřevěných truhlách. Cesta ke svobodě je novým pohledem na revoluční rok 1989, který dosud zůstával skrytý na fotografických negativech.
Dokument Cesta ke svobodě vznikal řadu měsíců. Na jeho začátku bylo zveřejnění několika fotografií Karla Bucháčka na Facebooku, na nichž se demonstrující lidé po letech poznali. Fotografie jim vrátily vzpomínky, které zachytila kamera. Velkou část natáčení zabraly také exteriérové a interiérové scény. Šlo o unikátní prostředí, které se přeměnilo zpět do roku 1989. „Mým hlavním cílem bylo, aby příběh revoluce vyprávěli obyčejní lidé. Tedy ti, kteří skutečně stáli v prvních řadách na demonstracích v roce 1989. Lidé, kteří často poznali, jaké to je dostat obuškem, být sražen k zemi vodním dělem nebo příslušníkem veřejné bezpečnosti. A to se myslím povedlo. Žádní politici, ale běžní občané,“ říká Michal Kratochvíl – režisér dokumentu.
„Cesta ke svobodě patří k jednomu z nejnákladnějších projektů, které jsme v posledních letech uskutečnili. Listopad 1989 změnil životy nás všech a důležitost této události byla pro nás hnacím motorem udělat dokument co nejlépe,“ prozradil ředitel sekce zpravodajství a publicistiky Kamil Houska.
Česko-19
Po úspěšném vstupu do dokumentární tvorby se opět tým pod vedením režiséra Michala Kratochvíla pustil do zpracování aktuálního tématu, který poslední rok hýbe celým světem. Nova tak natočila dokument z covidových oddělení s názvem Česko-19.
Časosběrný dokumentární film Česko-19. Mapuje příběhy lidí, kteří se přímo setkali s nemocí covid-19. Pacienti, zdravotníci nebo pracovníci v sociálních službách popisují svůj boj s neviditelným nepřítelem. Dokument nás zavede k nemocničním lůžkům, na kterých probíhá boj o život, do sanatorií, kde se léčí lidé s následky této nemoci, nebo do Alzheimercentra, v němž nový koronavirus zkrátil jedenácti ze sedmdesáti klientů život o měsíce či roky.
„Natáčeli jsme ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a také v Alzheimercentru v Ostravě. Měli jsme exkluzivní přístup přímo k nakaženým, ke klientům i personálu, který nasazoval vlastní zdraví, aby zachránil ostatní,“ uvádí režisér dokumentu Michal Kratochvíl. „Dokument není o smrti a strachu. Nechce vyvolávat paniku. Nabízí příběhy lidí, kteří se s nemocí covid-19 skutečně setkali a jejichž stav vyžadoval hospitalizaci. Měli jsme dokonce i exkluzivní přístup k pacientovi s nejtěžším průběhem nemoci v Česku, který se nakonec vyléčil,“ upřesňuje dále režisér.
„Do projektu jsme šli na začátku bez jakéhokoliv scénáře. Jen jsme věděli, že je důležité tuto dobu zachytit. A výsledek? Skvělá a unikátní výpověď lidí, kteří nejsou jen statistickými čísly. Mají tvář, jméno a vyprávějí, jaké to je, setkat se s dosud neznámou nemocí. Zaposlouchat se do jejich výpovědí je velmi přínosné a donutí to člověka přemýšlet,“ říká ředitel zpravodajství Kamil Houska.
„Při natáčení jsme museli nosit stejné ochranné obleky jako zdravotníci. Jakmile jsme si je oblékli, nebylo možné jít na toaletu nebo se najíst. Byli jsme na tom stejně jako oni. Velkým přínosem bylo, že jsme si s režisérem Michalem Kratochvílem vše točili sami, tedy žádné velké štáby. I proto je výsledek tak autentický,“ přibližuje natáčení spoluautor scénáře Vladimír Hoť.
Dokument zachycuje zpovědi lidí, kteří se s nemocí setkali tváří v tvář, a teď mají co říct. Chtějí předat dál svoji zkušenost s virem, o kterém stále víme tak málo. Jsou to příběhy, které dosud nikdo neslyšel. Vyprávějí je lidé, kteří nikdy předtím do kamery nemluvili. Dokument sleduje boj o život, boj s nemocí, ale i sžívání se s novým normálem, ve kterém teď všichni žijeme. Komentář namluvila Tatiana Dyková.
Příběhy českých zločinů
Příběhy českých zločinů jsou novinkou letošního programového schématu TV Nova. Investigativní novinář Janek Kroupa provede diváky unikátním pořadem, ve kterém odkryje pozadí reálných kriminálních příběhů. S kamerou se vydal za těmi, kteří si prožili to nejhorší – za pozůstalými, a ve velmi intimních rozhovorech divákovi nastíní život lidí, kterým vzal jejich blízké vrah, často pro pár tisíc. Prostřednictvím zpovědí, se oběti často vrací zpět do minulosti, znovu prožívají trauma. Nakonec se jim svým způsobem uleví, když se svěří někomu dalšímu. Celý příběh dokreslují a fakticky komentují vyšetřovatelé nebo soudní lékaři, kteří daný případ skutečně vyšetřovali a pachatele potrestali. Jedním z nejsilnějších příběhů je případ „heparinového vraha“ Petra Zelenky, který od května do září 2006 spáchal sedm vražd a o dalších deset se pokusil. Soudce ho poslal do vězení na doživotí. Jaká byla jeho motivace zabíjet nevinné pacienty a jak poznamenal své kolegy a pozůstalé?
Fotogalerie
„Doufám, že Příběhy českých zločinů zaujmou našeho diváka svou opravdovostí. Janek Kroupa se zaměřil nejen na kriminální příběhy, které rezonovaly Českou republikou, ale především na ty, které se staly v regionech. Věřím, že diváky nedělní kombinace úspěšného krimiseriálu Policie Modrava a novinky Příběhy českých zločinů bude bavit,“ říká programová ředitelka TV Nova Alex Ruzek.
