Zavřít reklamu

Představení prvního ohebného iPhone Ultra se raketově blíží a spolu s ním roste nepřekvapivě mezi fanoušky společnosti Apple natěšenost a očekávání. Ty navíc samozřejmě podporují nejrůznější úniky informací, díky kterým už dnes víme o první jablečné skládačce prakticky vše důležité a s trochou nadsázky se mi proto skoro až chce říci, že zářijové představení bude ze strany Apple spíš formalita než něco, z čeho nám spadne brada. Ne všechny technické specifikace, které jsou venku, mi však dělají coby dlouholetému fanouškovi Apple produktů radost. 

Na mysli teď přitom nemám věci typu poměr stran displeje, protože tvarově mi přijde vize Applu rozhodně dobrá, či okleštěná zadní fotosoustava, byť by se mi u nejdražšího iPhone v historii teleobjektiv na jeho zádech líbil. Daleko větší strach mám z toho, jak dokáže svět po letech přijmout zpět na iPhone Touch ID, protože pro majitele iPhone s Face ID půjde doslova a do písmene o krok zpět. 

Nevnímejte prosím následující řádky tak, že bych Touch ID neměl rád, protože jsem jej před lety opravdu miloval. Když však Apple přešel na Face ID, dost rychle jsem pochopil, že 3D autentizace pomocí skenu obličeje je nejen bezpečnější, ale hlavně uživatelsky daleko pohodlnější, protože o ní vlastně člověk skoro ani neví. Stačí totiž jen probudit telefon tapnutím na displej, zvednutím či bočním power tlačítkem a rázem je odemčený. To ale u Touch ID tak úplně neplatí. 

Ano, otisk prstu sice dokáží dnešní čtečky sejmout velmi rychle, nicméně aby se tak stalo, je třeba udělat vědomý pohyb ve formě položení prstu na místo se čtečkou. A to nemusí být ve výsledku úplně komfortní pro někoho, kdo je zvyklý na Face ID. To můžu ostatně potvrdit i z vlastní zkušenosti, jelikož vedle iPhonů používám ještě základní iPad, který disponuje čtečkou otisků prstů v power tlačítku. Ano, je na ní spoleh, ale když tablet probudím, je třeba chtě nechtě myslet na to, že pro autentizaci musím někam položit prst, zatímco u Face ID je vše prostě a jednoduše automatičtější. Tento fakt si pak uvědomím o to víc, když mi dorazí na recenzi novější iPady právě s Face ID a já se do nich tak dostanu daleko rychleji, pohodlněji a příjemněji. 

Když bych pak chtěl být úplný puntičkář, řekl bych, že Touch ID v tlačítku je minimálně v případě iPadů oproti Face ID o něco pomalejší. Bavíme se sice o opravdu nepatrném rozdílu (tedy minimálně u mého prstu), ale když k tomu přičtu určitou formu neintuitivnosti, člověk tuhle prodlevu zkrátka vnímá. Jenže zatímco u iPadu za 10 000 Kč jste schopni tyhle věci tak nějak přejít a prominout, nejsem si úplně jistý, jestli si chci na něco takového zvykat u iPhone Ultra s cenovkou zřejmě přes 2000 dolarů, u nás pak odhadem někde kolem 60 000 Kč. 

Samozřejmě naprosto chápu, že se jedná o první generaci ohebného iPhone a že je Apple u tohoto zařízení velmi limitován vnitřním místem, takže Face ID modul by už do telefonu soukal poměrně obtížně. Říkám si však, jestli zrovna jeho absence není tak trochu větším kompromisem, než který bychom tak nějak byli schopni bez problému přejít. V této tezi mě pak utvrzují i komentáře pod našimi články, potažmo nejrůznější příspěvky na sociálních sítích, ze kterých je patrné, že se lidé návratu Touch ID docela bojí. 

Zda jsou tyto obavy na místě, nebo nám Apple naopak ukáže Touch ID ve verzi, ze které nám spadne díky rychlosti a spolehlivosti brada můžeme v tuto chvíli samozřejmě jen hádat. Myslím si ale, že jde o nedostatek, který na podzim nemusí chutnat spoustě lidí a když se k němu přičtou další negativa, která se budou lišit uživatel od uživatele (kdy například někomu nebude vyhovovat poměr stran, někomu absence teleobjektivu a tak podobně), ve výsledku nemusí iPhone Ultra oslnit tak, jak si nejen Apple, ale i my fanoušci přejeme. Tím hůř, že se na tento telefon čeká dlouhé roky. Jestli totiž po takto dlouhém čekání dorazí s nedostatky, které budou lidi štvát, může mít svůj start na trhu opravdu těžký. 

Dnes nejčtenější

.