Zavřít reklamu

Asi mi většina z vás dá za pravdu, že se svět s příchodem sociálních sítí nějakým způsobem změnil. Záměrně se vyhýbám hodnocení, zda se změnil spíše kladně nebo záporně. Ostatně, o tom by si měl každý udělat obrázek sám. Shodneme se však na tom, že mají tyto sítě svá pro i proti.

Se vznikem tohoto nového fenoménu však přišla i jistá změna životního stylu. Nejvíce se ale dotkla generace, se kterou vyrostla. Řeč je samozřejmě o mladých a dospívajících lidech. Ti začali na sítích de facto žít druhý život, bez kterého si už svůj reálný nedokáží pomalu ani představit. Životní rozhodnutí, smrt prarodiče, pozvánky na rande – to vše se na těchto webech dennodenně objevuje. Nemůže však mít tento „dvojí život“ nějaké negativní dopady na naši osobnost?

Podle velkého množství odborníků i laiků o tom nemůže být pochyb. Jasno do tohoto problému měl vnést průzkum, který počátkem roku ve Velké Británii prováděla Královská společnost pro veřejné zdraví. A jaký byl výsledek? Opět vcelku nejasný, podle zprávy by totiž sociální sítě měly na život působit v jistých ohledech přínosně, v těch dalších zase negativně.

Průzkum spočíval ve sledování aktivity zhruba 1500 mladých Britů ve věku 16 až 24 let na pěti sociálních sítích. Výzkumníci tak monitorovali dění na Facebooku, Instagramu, Snapchatu, Twitteru a YouTube. Podle aktivity mladých lidí a jejich chování v reálném životě pak vyvodili závěr, který však nic moc nového nepřinesl.

Podle závěrečné zprávy tyto sítě mnohdy vedou k negativním věcem v osobním životě, jako jsou například různé deprese ze vzhledu či celkově ze života, rozhozený biorytmus kvůli dlouhému vysedávání u sítí do noci a určité psychické návyky nutící respondenty každou chvíli kontrolovat nové zprávy a události.

Abychom však jen nestrašili, přinesl i některá pozitiva. Krom snadného spojení se světem má tento fenomén udržovat nebo dokonce zlepšovat mezilidské vztahy či utvářet komplexnější postoje k určitým věcem.

Nejlepší YouTube, nejhorší Instagram

Zajímá vás, která z pětice zkoumaných sítí je „nejzdravější“? Samozřejmě YouTube. Asi nikoho moc nepřekvapí, že je právě tento web šířící různou videotvorbu za něco, co ve člověku dokáže utvářet identitu a pomoci mu budovat různé komunity. Navíc se zde jedinec může skvěle seberealizovat a sebevyjádřit, videa jsou totiž v tomto ohledu určitě nelehčí a nejdostupnější možností. Obecně zažívá tato platforma v posledních letech vcelku solidní boom a ukazuje, že i přes ni se dá vytvořit solidní kariéra.

Velmi oblíbený Instagram a Snapchat naopak dost pohořeli. Negativní vliv byl u těchto sítí dost viditelný. To ostatně můžete posoudit i prohlédnutím grafů v galerii. Abychom to však moc nedramatizovali, tyto statistiky nejsou nějak moc alarmující. Přesto ale už pomalu zdvihají prst a začínají hrozit. Co se týče Facebooku a Twitteru, jejich vliv se pořád zlepšuje. Určitě za to můžou i některá vylepšení v pravidlech pro uživatele, které společnosti zavedly.

Obecně se odborníci shodli na tom, že velkým problémem těchto sítí je šíření špatných nebo nepřesných informací, které uvádí člověka záměrně v omyl. To může mít za následek opravdu velké množství nepříjemností.

Tohle je ale jen špička ledovce všech problémů. Možná největším problémem je to, že stojí mladí lidé o uznání právě na těchto sítích. Proto si své profily budují tak, aby byly něčím zábavné, zajímavé a odlišné. Tito jedinci však mohou být svým okolím vnímáni chybně právě kvůli vystupování na síti. Pokusy o „vyrovnání se“ svému virtuálnímu já pak můžou skončit velmi špatně. Deprese jsou v tomto případě ještě tou schůdnější alternativou.

Může za různé účinky obsah platformy?

Vědci se domnívají, že rozdíly mezi účinky na mladistvé se odvíjí hlavně od typu zaměření platformy. Instagram a Snapchat se specializuje na obrázky, které mohou v některých lidech vyvolat například pocit své nedokonalosti, nedostatku či dokonce nenávisti. Těžko se pak takovýmto lidem vysvětluje, že vše, co vidí na obrázcích, ještě nemusí být pravda a něčí každodenní rutina.

Naproti tomu Facebook a Twitter funguje spíš na bázi textu a vyjadřování se skrze něj. A určitě je každému jasné, že ten takový vliv na psychiku jedince ve většině případů nemá.

 

Celá studie je však i přes všechna čísla a zjištění hodně diskutabilní. Jediné, co je z výzkumu stoprocentně jisté je to, že 90% lidí ve věku 16-24 let používá ve Velké Británii sociální sítě. Ovšem to, zda má Instagram špatný vliv na všechny tyto uživatele, se nedozvíme. Nejdůležitější totiž bezesporu je, do jaké míry si člověk pustí sociální sítě „k tělu“ a jak intenzivně je hodlá vnímat a prožívat.

Související články

Dnes nejčtenější