V roce 2007 mobilnímu trhu ještě nevládly dotykové obrazovky. Finská Nokia toho roku odhalila model, který se okamžitě stal celosvětovým hitem. Nokia 6300 nebyla vlajkovou lodí překypující revolučními funkcemi, přesto si získala srdce milionů uživatelů. Její kouzlo spočívalo v naprosté spolehlivosti, kompaktních rozměrech a nadčasovém designu.
Hlavním designovým tahákem byl zadní kryt z broušené nerezové oceli, díky němuž telefon působil prémiovým dojmem, ačkoliv patřil do střední třídy. Studený kov v dlani dodával přístroji pocit solidnosti a odolnosti. Barevný TFT displej s jemným rozlišením QVGA patřil k tehdejší špičce a klávesnice nabízela slušnou hmatovou odezvu pro bleskové psaní SMS zpráv. Ikonickým prvkem se staly také dvě modré notifikační diody skryté na bocích přístroje, které elegantně pulzovaly při zmeškaném hovoru. Uživatelské prostředí Series 40 bylo bleskově rychlé a intuitivní. Telefon na svou dobu nabídl vše potřebné. A to od dvoumegapixelového fotoaparátu, přes Bluetooth, až po podporu paměťových karet microSD pro přehrávání MP3 skladeb.
Nokia 6300 představovala dokonalý kompromis mezi pracovní spolehlivostí a elegantním stylem. Symbolizuje poctivou éru mobilních komunikací, kdy jedno nabití běžně vystačilo na několik dní provozu a náhodný pád telefonu na zem znamenal spíše hrozbu pro podlahu než pro samotný přístroj. Na tento model s láskou vzpomínám, neboť šlo o jakýsi první „pořádný“ telefon, který jsem měl. Mohl jsem posílat skladby přes Bluetooth, hrát hry, fotit či poslouchat MP3. V té době naprostá pecka. Později jsem jej vyměnil za Nokii E52, což byla úplně jiná písnička.