Příběh za úplně prvním produktem, který pro Apple Jony Ive navrhl

Jony Ive je momentálně možná tou nejdůležitější osobou v Apple. Má na starost jak design všech představených produktů, tak i vzhled OS X a iOS. Jeho spojení s firmou z Cupertina trvá ale již spoustu let. Pojďme tedy trochu zapátrat v minulosti a dozvědět se, jak to bylo s úplně prvním produktem, který Jony Ive pro Apple vytvořil, což byl Newton MessagePad 110. Toto zařízení bylo neskutečně zajímavé a svým způsobem předběhlo dobu a připravilo základy pro budoucí produkty jako iPhone a iPad.

Prvním úkolem Jonyho v Apple bylo designovat a navrhnout druhou generaci Newton MessagePad. První Newton v té době nebyl ani představený, ale současný designový tým design první generace nesnášel. Díky nabitému programu a příliš rychlé produkci měl první model několik chyb, které chtěli všichni v Apple opravit.

Těsně před tím, než měl Apple první Newton uvést na trh, se zjistilo, že Newton má problémy se čtením paměťových karet, které se do zařízení vkládaly do slotu na horní straně produktu a s víkem, které mělo chránit celý displej. Paměťové karty navíc překážely otevřenému víku. Apple tento problém vyřešil tím, že představil několik krytů. Dalším problémem bylo špatné umístění reproduktorů, které byly umístěny přesně tam, kde uživatel zařízení držel. Tak či onak Newton první generace, i přes všechny své chyby a problémy, byl uveden na trh.

Hardware inženýři chtěli, aby druhá generace Newton (kódové jméno Lindy) měla o trochu větší displej pro lepší zaznamenávání rukopisu. První Newton navíc byl opravdu široký a tlustý, hlavně díky divně vypadajícímu krytu pro stylus. I to chtěli inženýři samozřejmě změnit, první Newton byl tak tlustý a široký, že se vešel pouze do těch největších kapes u kalhot. Jony na této generaci pracoval mezi listopadem 1992 a lednem 1993. Jako vždy začal otázkou „Jaký je příběh za tímto produktem?” Newton byl nový a unikátní, a tak definice pro účel používání produktu nebyla tak jednoduchá, jako u ostatních produktů. Záleželo totiž na software, který určil, jaká je podstata tohoto produktu – Newton mohl být poznámkovým blokem, anebo faxem. Tehdejší CEO Apple John Sculley Newton nazýval PDA (Personal Digital Assistant), to ale Jonymu přišlo jako nedostatečné vysvětlení.

„Problém s prvním Newtonem byl, že se nijak nespojoval s běžným životem lidí,” řekl Jony. „Neposkytoval metaforu, kterou by uživatelé mohli uchopit.” Jony se tento problém rozhodl vyřešit.

Pro spoustu lidí je víko pouze víko, ale Jony mu věnoval speciální pozornost. „Je to ta první věc, kterou vidíte a kterou použijete,” řekl Jony. „Před tím, než produkt použijete, musíte víko otevřít. Chtěl jsem, aby tento moment byl speciální.”

Právě kvůli tomu Jony navrhl chytrý mechanismus založený na pružině; když uživatel na víko lehce zatlačil, otevřelo se. Tento mechanismus byl přesně vypočítaný tak, aby uživatel nemusel použít příliš mnoho síly k otevření víka. Jony navíc vymyslel způsob, jak víko převrátit na zadní stranu zařízení a tím se zbavit veškeré složité manipulace a problémem, který nastával u prvního produktu s paměťovými kartami (které překážely víku a naopak). Tento způsob navíc přidal produktu speciální sdělení. „Otáčení víka na zadní stranu bylo velmi důležité, jelikož tento pohyb nebyl kulturně specifický,” vysvětlil Jony.

„Otáčení víka na stranu, jako u knihy, vytvářelo problémy, protože v Evropě a v USA byli lidé zvyklí otevřít víko na levou stranu, zatímco v Japonsku víko otevírali na stranu pravou. Proto jsem se rozhodl převrátit víko na zadní stranu.”

Poté se Jony zaměřil na speciální faktory, které vytvářejí to magické a osobní kouzlo. Newton měl být ovládaný stylusem. Jonymu bylo jasné, že si uživatelé s ním budou chtít hrát a postupně si ho zamilují. Pro ztenčení těla se Jony rozhodl stylus zasadit do místa v horní části přístroje. „Navrhl jsem, aby se víko otáčelo na zadní část přístoje, stejně jako tomu je u klasického zápisníku. Ukládat stylus do horní části, kde by se u zápisníku nacházela spirála, bylo dobré rozhodnutí.”

„Toto byl klíčový prvek celého příběhu produktu.”

Místo pro ukládání klasického stylusu bylo příliš malé. Jony se tedy rozhodl vytvořit zbrusu nový stylus, který byl chytře složený z více částí, což markantně zredukovalo jeho tloušťku a výšku. Pro vysunutí horní části musel uživatel na specifickou část zatlačit (stejně jako u klasické propisky). Pro adekvátní hmotnost byl stylus vyrobený z mosazi.

Jeho kolegové z tohoto postupu a designu šíleli. „Jony Lindou skutečně zazářil,” řekl jeho kolega Parsey.

Jony byl navíc v časové tísni a pod obrovským tlakem. První generace Newton byla odsouzena k zániku poté, co jí populární komiks Doonesbury neuvěřitelně zesměšnil. Tvůrce tohoto komisku Gary Trudeau popsal celkovou zkušenost s Newtonem jako tragickou, čímž mu zasadil citelnou ránu, z které se Newton nikdy nevzpamatoval. Díky Garymu bylo nutné první Newton MessagePad vyměnit co nejrychleji.

Tento tlak měl na Jonyho samozřejmě dopad. „Když víte, že každý den společnost pro kterou pracujete ztrácí velké peníze, upoutá to vaší pozornost,” řekl Jony se svým typickým britským porozuměním.

K údivu svých kolegů byl Jony schopný vytvořit první koncept modelu pouhé dva týdny po prvním vytvoření designu, což byla rekordní doba. Jony byl rozhodnutý dokončit produkt na čas, dokonce se sám vydal do Taiwanu, aby opravil výrobní problémy. Přespával v hotelu blízko výrobní haly, kde se Newton vyráběl. Spolu s hardware inženýrem se snažil opravit problém s vysunutím části stylusu.

Parsey si pamatuje, jak se Jony sám popoháněl k vytvoření něčeho speciálního. „K navrhnutí co nejlepšího designu potřebujete pro produkt žít a dýchat. Jony pracoval na tak vysokém levelu, že produkt miloval. Proces byl fascinující… a zároveň vyčerpávající. Pokud ale nejste rozhodnuti své práci dat úplně všechno, design nebude výborný.” 

Když bylo vše dokončeno, Jonyho kolegové byli šokováni a ohromeni jak novým Newtonem, tak Jonym, který se k týmu připojil teprve dva měsíce před dokončením. Člen představenstva Apple Gaston Bastiaens, který měl na starost celý projekt Newton, řekl Jonymu, že vyhraje každou možnou cenu. To se skoro podařilo. Po předstravení Lindy v roce 1994 Jony vyhrál několik nejdůležitějších cen v designovém odvětví: Gold Industrial Excellence Award, the Industrie Forum Design Award, Germany’s Design Innovation Award, a Best of Category award from the I.D. Design Review a poctu být zaznamenán v kolekci Museum of Modern Art v San Franciscu.

Jedna z věcí, která překvapila fotografa Ricka Englishe, byla Jonyho nechuť k cenám. Přesněji řečeno jeho odpor k dostávání cen na veřejnosti. „Jony Ive vždycky říkal, že se těchto událostí nezúčastní,” řekl English. „To bylo opravdu zajímavé, protože to bylo neobvyklé. Nesnášel, když musel jít na pódium a dostat cenu.”

Jonyho Newton MessagePad 110 byl uveden na trh v březnu 1994, pouze šest měsíců po uvedení první generace. Naneštěstí ani skvělá druhá generace díky špatnému marketingu a katastrofální první generaci nebyla schopná řadu Newton zachránit. Newton se nikdy nestal pochopeným produktem. Obě generace navíc měly problémy s baterií a se špatným systémem zaznamenávání rukopisu, z čehož si Gary Trudeau ve svých komiksech dělal legraci. Ani Jonyho hvězdný design Newton nespasil.

Phil Gray, Jonyho dřívější šéf ve firmě RWG, si pamatuje na to, jak Jonyho viděl v Londýně těsně poté, co MessagePad 110 byl uveden na trh. „Newton byl v porovnání se současnými produkty samozřejmě těžkopádnou cihlou, ale ve své době to bylo zařízení, které nemělo obdoby a které nikdo před tím neviděl,” řekl Gray. „Jony byl frustrovaný, jelikož i přesto, že na něm tak usilovně pracoval, musel udělat spoustu kompromisů kvůli hardwarovým prvkům. Později si v Apple vybudoval silnou pozici, ve které mohl ovlivnit jak hardware, tak i celkový proces vytváření produktu.”