Když jsem loni recenzoval Apple Watch Ultra 3, označil jsem je za svatý grál všech fanoušků Apple Watch. A přestože se může toto označení zdát možná až trochu přehnané, za svým tehdejším hodnocením si stojím. Ultra totiž podle mě představují prakticky vše, co na Apple Watch miluji, jen v podstatně odolnějším těle, s lepší GPS, větším displejem a především baterií, která člověku umožňuje přestat neustále přemýšlet nad tím, kdy bude muset hodinky zase nabíjet. Jenže zatímco loni jsem na Ultra nahlížel především jako na technologicky mimořádně zajímavý produkt, letos jsem se při testování Apple Watch Ultra 4 dostal do trochu jiné situace. Začal jsem totiž vážně přemýšlet nad tím, zda by právě Ultra neměly definitivně nahradit klasické Apple Watch Series, které používám dlouhé roky.
Důvodů je hned několik, ale tím hlavním je paradoxně něco tak obyčejného, jako je výdrž baterie. Jak totiž poslední měsíce čím dál více běhám, snažím se pravidelně sledovat svůj spánek a zároveň využívat všechny zdravotní funkce, které Apple Watch nabízejí, začíná mi jednodenní výdrž klasických Series připadat jako stále větší omezení. Ostatně už při nedávném testování Apple Watch Series 12 jsem si uvědomil, že Apple chce, abychom hodinky nosili prakticky nepřetržitě, ale u klasické řady nám k tomu stále nedává dostatečně velkou baterii. A právě Ultra 4 mi během posledních týdnů ukázaly, jak příjemné může být, když tento problém prakticky zmizí. Dost ale bylo úvodních řečí, pojďme se pustit rovnou do hodnocení.
Technické specifikace
Apple Watch Ultra 4 jsou dostupné v jediném 49mm provedení s titanovým pouzdrem, a to v přírodní nebo černé variantě, přičemž designově jsou stejné jako předešlé generace. Rozměry hodinek jsou 49 x 44 x 12 mm a hmotnost činí podle zvoleného provedení 63 nebo 63,1 gramu. Displej je stále zapnutý LTPO3 OLED Retina panel s rozlišením 422 x 514 pixelů, plochou 1245 mm² a maximálním jasem 3000 nitů. Minimální jas naopak dosahuje jediného nitu, což přijde vhod například při používání hodinek v noci. O odolnost displeje jako takového se pak stará safírové sklíčko, takže byste jej měli poškrábat opravdu těžko.
Uvnitř hodinek najdete čip S11 s 64bitovým dvoujádrovým procesorem, čtyřjádrovým Neural Enginem a 64GB úložištěm. Samozřejmostí je pak mobilní připojení včetně podpory 5G, Wi-Fi, Bluetooth 5.3, druhá generace ultraširokopásmového čipu nebo přesná dvoufrekvenční GPS využívající pásma L1 a L5. Ultra 4 ale také disponují dvěma reproduktory, soustavou tří mikrofonů, sirénou, hloubkoměrem do 40 metrů a voděodolností do 100 metrů. Odolnost proti prachu pak splňuje specifikaci IP6X.
Nejdůležitější parametr jsem si pak záměrně nechal nakonec. Apple totiž u Ultra 4 slibuje až 50 hodin běžného používání, 84 hodin v režimu nízké spotřeby a až 18 hodin standardního měření venkovního cvičení. Oproti loňským Ultra 3, které nabízely až 42 hodin běžného používání, jde tedy o příjemné osmihodinové zlepšení. Ještě výraznější je pak rozdíl ve srovnání s klasickými Apple Watch Series 12, jejichž výdrž dosahuje maximálně 24 hodin běžného používání. Ultra 4 tak papírově vydrží více než dvojnásobek, což už je podle mě opravdu zásadní rozdíl. Rychlonabíjení pak zvládne dostat baterii z nuly na 80 % zhruba za 45 minut, přičemž pouhých 15 minut nabíjení má stačit až na 18 hodin běžného používání. Cena začíná na 21 990 Kč a odvíjí se vlastně jen podle řemínku, který k hodinkám zvolíte. Tělo je totiž až na barvu stále v jedné konfiguraci, narozdíl od Series modelů.
Fotogalerie
Zpracování a design
Apple Watch Ultra 4 jsem měl na zápěstí poslední zhruba dva týdny a coby dlouholetý uživatel Series modelu musím na rovinu přiznávám, že jsem měl před přechodem z klasických Apple Watch na Ultra model trochu obavy z jejich rozměrů a především hmotnosti. Přeci jen jsem dlouhé roky zvyklý na relativně lehké a nenápadné hodinky, které na zápěstí prakticky nevnímám, zatímco Ultra jsou na první pohled podstatně větší, masivnější a těžší. Když jsem si je ale poprvé nasadil, zjistil jsem, že jsem se bál úplně zbytečně, jelikož po nějakých deseti minutách jsem si na jejich hmotnost zvykl natolik, že jsem prakticky přestal vnímat, že mám na ruce něco jiného než doposud.
Samozřejmě netvrdím, že jsou Ultra 4 stejně lehké jako klasické Series, jelikož je rozdíl znatelný už při prvním uchopení a při přímém srovnání působí klasické Apple Watch podstatně masivněji. Samotné nošení je však něco dost jiného. Jakmile se tedy hodinky na zápěstí dobře „usadí“ a člověk si na jejich rozměry zvykne, není vyšší hmotnost podle mě tak zásadním problémem, jak by se mohlo z papírových specifikací zdát. Alespoň v mém případě tedy přechod na Ultra 4 rozhodně neznamenal žádné nepohodlí.
Co se mi naopak líbilo okamžitě, je celkové zpracování. Ultra 4 totiž působí neuvěřitelně poctivě a tak nějak jinak než Series modely. Titanové tělo, výrazně vystupující ochrana korunky, robustní tlačítka a celkově masivnější konstrukce vytvářejí u tohoto modelu dojem produktu, který toho musí opravdu hodně vydržet. Jen pro představu, z klasických Apple Watch mám spíš pocit, že mám na ruce především elegantní elektroniku. Ultra 4 na mě ale působí spíš jako skutečný sportovní nástroj, který je mimochodem také velmi schopnými chytrými hodinkami, což mě vlastně docela baví.
Velmi rychle jsem si oblíbil také akční tlačítko na levé straně, ač se nejedná o nic nového u řady Ultra. Přiznám se, že jsem jej coby dlouholetý uživatel klasických Apple Watch před testováním nepovažoval za něco, co by mi na Apple Watch Series nějak zásadně chybělo. Když však člověk pravidelně běhá či dělá cokoliv jiného, začne dávat možnost spustit vybranou funkci jediným fyzickým stisknutím velký smysl. Najednou se nemusím proklikávat nabídkami na displeji, řešit jeho ovládání zpocenými prsty nebo přemýšlet, kam přesně klepnout. Prostě stisknu tlačítko a hodinky udělají to, co od nich očekávám, což je jednoduché, rychlé a překvapivě návykové.
Abych ale jen nechválil, jednu výtku přece jen mám. Přijde mi totiž, že se Ultra 4 o něco více „matlají“ než klasické Apple Watch. Na displeji jsou podle mého pozorování snadněji vidět otisky prstů a různé šmouhy (možná kvůli tomu, že není zakřivený, ale zcela rovný), takže jsem měl občas potřebu jej otírat častěji, než jsem byl zvyklý u Series. Nejde samozřejmě o nic zásadního a už vůbec ne o problém, který by nějak ovlivňoval funkčnost hodinek. Když ale mám hledat něco, co mě při každodenním používání trochu štvalo, je to právě tato drobnost.
Jinak se mi však konstrukce Ultra 4 líbí opravdu hodně a co je možná ještě důležitější, po několika dnech používání mi jejich velikost začala připadat naprosto přirozená. Znovu však opakuji, že nejde vlastně o nic nového pod sluncem, protože se bavíme designově stále o těch samých Apple Watch Ultra, které Apple v předešlých letech již několikrát ukázal.
Baterie, která mění způsob používání
Pokud bych měl vybrat jedinou věc, kvůli které bych byl ochotný z klasických Apple Watch či vlastně i starších modelů Ultra na Ultra 4 přejít, byla by to jednoznačně baterie. A to objektivně říkám jako člověk, který ještě před několika lety považoval jednodenní výdrž Apple Watch za naprosto dostačující. Časy se však mění, stejně jako způsob, jakým hodinky používám a zatímco dříve mi šlo především o notifikace, rychlé vyřizování zpráv, ovládání hudby a občasné zaznamenání sportovní aktivity, dnes jsou pro mě Apple Watch mnohem důležitějším pomocníkem při běhání a sledování zdraví. Právě s tím tedy začíná být nutnost každodenního nabíjení čím dál otravnější.
Ultra 4 mi v tomto směru doslova otevřely oči. Při mém běžném používání totiž zpravidla zvládnou dva běhy a tři noci sledování spánku, aniž bych je musel nabíjet, což je něco, co vám klasické Series jednoduše nabídnout nedokážou. Najednou tak nemusím každý večer řešit, kolik procent baterie mi zbývá, zda mám dostatek energie na sledování spánku nebo jestli hodinky vydrží následující běh. Apple Watch Ultra 4 tak prostě „jen“ nosím, používám a nabíjení začnu řešit až ve chvíli, kdy je skutečně potřeba. Zní to možná jako banalita, ale právě takové drobnosti podle mě rozhodují o tom, jak příjemně se člověku s elektronikou žije.
O to příjemnější je, že se Apple nespokojil jen s delší výdrží, ale zapracoval také na nabíjení. Ultra 4 totiž dokážou za pouhých 15 minut získat energii až na dalších 18 hodin běžného používání, což mi v kombinaci s jejich výdrží přijde naprosto fantastické. Stačí hodinky na chvíli odložit na nabíječku třeba během sprchování, a člověk má zase dost energie na dlouhé hodiny používání. Zatímco u klasických Apple Watch jsem tak měl v poslední době občas pocit, že musím svůj den přizpůsobovat jejich nabíjení, u Ultra 4 je tomu prakticky naopak. Hodinky se přizpůsobují mně.
Právě tady je tak nepřekvapivě podle mě potřeba hledat jeden z největších důvodů, proč o Ultra vůbec uvažovat. Nejde totiž jen o to, že mají papírově více než dvojnásobnou výdrž oproti Series 12. Při testování jsem si totiž naplno uvědomil, že zde jde o svobodu, kterou tím člověk získá. Když totiž chcete Apple Watch používat i v noci, pravidelně sportujete a zároveň nechcete neustále hlídat procenta baterie, je rozdíl mezi jednodenními a vícedenními hodinkami opravdu obrovský.
Fotogalerie
Běhání a GPS: Rozdíl, který je skutečně vidět
Vedle výdrže jsem byl u Ultra 4 velmi zvědavý také na přesnost GPS. Ostatně právě běhání je jedním z hlavních důvodů, proč jsem o přechodu na Ultra začal vážněji uvažovat. A protože jsem měl současně k dispozici také Apple Watch Series 12, rozhodl jsem se obě generace postavit proti sobě v podmínkách, ve kterých hodinky běžně používám.
S bráchou totiž poměrně často chodíme společně běhat a jedna z našich tras vede převážně městskými ulicemi, tedy prostředím, kde mohou domy a další překážky komplikovat příjem GPS signálu. Právě zde by měla mít dvoufrekvenční GPS Ultra 4 využívající pásma L1 a L5 výhodu oproti jednofrekvenční GPS L1 v Series 12. A ukázalo se, že tato výhoda rozhodně nemusí existovat jen na papíře.
Při jednom z našich společných běhů jsme totiž zaznamenali velmi zajímavý rozdíl. Oba jsme absolvovali prakticky totožnou trasu ve stejném čase, přičemž Ultra 4 naměřily vzdálenost 7,20 kilometru, zatímco Series 12 jen 7,10 kilometru. Rozdíl tedy činil rovných 100 metrů, což představuje přibližně 1,4 % celé trasy. A přestože se to na první pohled nemusí zdát jako mnoho, při pravidelném běhání už podle mě rozhodně nejde o zanedbatelnou hodnotu.
Ještě zajímavější však bylo následné porovnání s internetovými mapami. Když jsem si totiž naši trasu co nejpřesněji naklikal, vyšla mi vzdálenost přibližně 7,19 kilometru. Ultra 4 se tedy od této orientační hodnoty lišily jen o nějakých deset metrů, zatímco Series 12 zhruba o devadesát. Samozřejmě ani internetové mapy nelze považovat za absolutně přesný měřicí nástroj a z jediného běhu by bylo nesmyslné vyvozovat nějaké univerzální závěry. Výsledek ale velmi pěkně ukázal, že lepší GPS Ultra 4 může mít při běžném používání skutečný přínos. Podrobněji jsem se ostatně celému testu věnoval v samostatném článku o přesnosti Apple Watch Series 12 a Ultra 4.
Rozdíl se navíc neprojevil jen na naměřené vzdálenosti, ale také na vypočítaném tempu. Zatímco Ultra 4 ukázaly průměrných 6:02 min/km, Series 12 vypočítaly 6:07 min/km. A právě tempo je pro mě při běhání jedním z údajů, které sleduji nejčastěji. Pokud totiž člověk pracuje na zlepšování kondice, snaží se držet určitou rychlost nebo si stanoví konkrétní běžecký cíl, chce mít pochopitelně co nejpřesnější představu o tom, jak si vede.
Je ale fér připomenout, že přesná dvoufrekvenční GPS není novinkou letošní generace, ale naopak ji nabízely už předchozí modely Ultra, takže majitelé Ultra 3 kvůli ní rozhodně nemají důvod přecházet na čtyřky. Pro člověka, který ale dosud používal klasické Apple Watch, jde o velmi příjemný bonus a v mém případě dokonce o jeden z argumentů, které mě k případnému definitivnímu přechodu na Ultra přibližují.
Líbí se mi také celkové zaměření hodinek na sport. Větší displej nabízí dostatek prostoru pro zobrazení tempa, vzdálenosti, tepové frekvence nebo dalších ukazatelů, zatímco akční tlačítko usnadňuje ovládání během samotného tréninku. Ultra 4 navíc zvládají měřit běžecký výkon, kadenci, zóny tepové frekvence, převýšení a řadu dalších hodnot. Nejde samozřejmě o funkce, které by všechny byly exkluzivní právě pro Ultra, ale v kombinaci s jejich konstrukcí, GPS a baterií tvoří velmi povedený celek.
Zdravotní funkce a výkon
Podobně jako u letošních Apple Watch Series 12 se Apple zaměřil také na pokročilejší sledování zdraví. Ultra 4 přinášejí nový systém zdravotních snímačů spolupracující s čipem S11, díky kterému dokážou podstatně častěji sledovat tepovou frekvenci a její variabilitu. Apple konkrétně uvádí až 60x častější měření tepové frekvence na pozadí a 24x častější snímání HRV oproti Ultra 3. Tepovou frekvenci tak mohou hodinky na pozadí sledovat každých pět sekund, zatímco HRV až jednou za pět minut.
Na jednu stranu jde o technicky velmi zajímavé vylepšení, na druhou ale musím přiznat, že z hlediska běžného používání jej člověk prakticky nemá šanci přímo pocítit. Hodinky mu zkrátka poskytují podrobnější údaje o tom, co se s jeho tělem děje, což může být přínosné zejména při pravidelném sportování a sledování regenerace. Samotné častější měření ale upřímně není něco, kvůli čemu by Ultra 4 působily při každodenním používání nějak zásadně jinak než jejich předchůdce.
Jednou z hlavních novinek je pak aplikace Připravenost, kterou jsem už poměrně podrobně rozebíral ve své recenzi Apple Watch Series 12. Připomenu proto jen to nejdůležitější. Funkce kombinuje údaje o předchozí aktivitě, spánku a životních funkcích a na jejich základě vytváří skóre, které má uživateli napovědět, jak moc je jeho tělo připravené na další zátěž. Myšlenka je to za mě bezesporu zajímavá, ale moje zkušenosti s ní jsou zatím poněkud rozporuplné.
Při testování Series 12 se mi totiž například stalo, že jsem měl za sebou poměrně náročnou kombinaci běhání a florbalu, navíc jsem se ještě úplně necítil ve své kůži po nachlazení, a přesto mi hodinky ukazovaly vysokou připravenost a doporučovaly další zátěž. Já sám jsem se však cítil unavený a rozhodně jsem neměl pocit, že by moje tělo bylo připravené na další intenzivní trénink, takže se asi nebudete divit tomu, že mám právě proto zatím z této funkce docela rozporuplné pocity. Je samozřejmě fajn mít všechny informace přehledně shrnuté do jednoho čísla, ale osobně bych se podle něj při plánování sportu rozhodně neřídil bez ohledu na vlastní pocity.
Na druhou stranu právě u Ultra 4 mi Připravenost dává z hlediska celkového konceptu hodinek o něco větší smysl. Díky dlouhé výdrži je totiž můžete bez problémů nosit několik nocí za sebou, průběžně sledovat spánek, regeneraci i denní aktivitu a přitom neřešit neustálé nabíjení, což je podle mě věc, ve které se jednotlivé přednosti Ultra začínají velmi pěkně doplňovat.
Samotný výkon čipu S11, který v hodinkách tepe, je pak výborný. Stejně jako u Series 12 jsou Apple Watch Ultra 4 velmi svižné, aplikace se spouštějí rychle a při přecházení mezi jednotlivými funkcemi jsem neměl pocit, že bych na něco musel čekat. V porovnání s loňským čipem S10 jde o vítané zlepšení, byť rozhodně ne tak zásadní, aby kvůli němu mělo smysl měnit Ultra 3 za Ultra 4. Výkon Apple Watch totiž už několik generací není něčím, co by mě při každodenním používání výrazně omezovalo.
Resumé
Apple Watch Ultra 4 jsou pro mě jedním z produktů, u kterých je poměrně jednoduché vyjmenovat jejich přednosti, ale podstatně těžší vysvětlit, proč mě vlastně tolik baví. Technicky jde samozřejmě o nejlepší Apple Watch, které Apple v současnosti nabízí. Mají špičkový displej, velmi odolnou konstrukci, přesnou dvoufrekvenční GPS, rychlý čip, pokročilé zdravotní funkce a především výdrž baterie, která je oproti klasickým Apple Watch úplně někde jinde. Jenže jejich skutečné kouzlo podle mě spočívá hlavně v tom, jak všechny tyto vlastnosti fungují dohromady.
Samozřejmě ani Ultra 4 nejsou dokonalé. Jejich rozměry a hmotnost nemusí vyhovovat každému, cena začínající na 21 990 Kč rozhodně není nízká a můžeme se bavit i o tom, zda by už jejich vzhled nesnesl mírný facelift. Zároveň je potřeba objektivně říci, že pro majitele Ultra 3 letošní novinka nepředstavuje nijak zásadní důvod k upgradu. Loňské hodinky totiž stále nabízejí vynikající displej, odolnost, přesnou GPS a velmi dobrou výdrž, takže největší letošní změny spočívají především v delší výdrži, novém čipu a pokročilejším zdravotním monitoringu.
Pokud ale přecházíte z klasických Apple Watch či starších generací Ultra, které mají ještě širší rámečky kolem displeje, je situace úplně jiná. Právě v takovém případě totiž Ultra 4 dokážou nabídnout něco navíc, co dost možná oceníte. Co tedy říci závěrem? Vlastně to, že loni jsem Ultra 3 označil za svatý grál všech fanoušků Apple Watch. Po zkušenostech s Ultra 4 bych na tomto označení nic neměnil. Jen bych k němu letos dodal, že zatímco dříve jsem Ultra obdivoval hlavně jako technologicky mimořádně povedené hodinky, letos jsem poprvé začal mít pocit, že je skutečně potřebuji.
