Tisková zpráva: V pilíři Digitalizace a Infrastruktura Indexu prosperity Česko poskočilo ze čtrnácté na sedmou pozici. Stejně si stojíme v případě Finančního zdraví a lepších výsledků dosahujeme pouze v oblasti Zdraví a bezpečnosti, kde dlouhodobě obsazujeme přední příčky. Za zlepšením stojí především dlouhodobě podporovaná veřejná doprava nebo posun Česka v oblasti digitalizace státní správy. Mezery zůstávají v pokrytí vysokorychlostním internetem, kde jsme na tom nejhůře z celé EU, pozitivní výsledky nemáme ani v novém indikátoru, který sleduje počet závažnějších autonehod na milion obyvatel.
Česko si meziročně velmi polepšilo v pilíři Digitalizace a infrastruktury. Z veskrze průměrného čtrnáctého místa v rámci unijní sedmadvacítky jsme se posunuli na sedmou příčku mezi Estonsko a Maďarsko. Přední příčky nadále obsazují země Beneluxu, které doplňuje Dánsko. Na opačné straně srovnání letos stanula Itálie, která spadla z 24. místa a těsně tak vystřídala na poslední příčce Řecko. Za propadem Itálie stál mimo jiné i nový indikátor, ve kterém se zaměřujeme na přepočet autonehod s vážnějšími následky na milion obyvatel, ve kterém země dopadla hůře než v předchozí deklarované kvalitě silnic, kterou jsme ze srovnání odstranili kvůli tomu, že server Global economy přestal tuto metriku aktualizovat.
Na milion Čechů připadá 1 931 autonehod s následky na zdraví
A jak si v tomto novém měřítku stojí Česko? „Na milion obyvatel u nás připadá 1 931 autonehod, což je ve srovnání se zbytkem EU 18. nejlepší výsledek. Ačkoliv jsme na tom výrazně lépe než poslední Rakousko, kde se toto číslo zastavuje na více než čtyřech tisících, na prvním Kypru došlo dle kompletních dat z roku 2024 pouze k 337 nehodám na milion obyvatel,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. Z našich sousedů si v tomto ohledu stojí nejlépe Polsko, kde se tento poměr zastavuje na 588. Celkově u nás v roce 2024 došlo ke 92 tisícům nehod a těch s lehčími, těžšími či smrtelnými následky bylo podle Eurostatu dohromady 21 047.
Nehodovost však není jediným indikátorem spojeným se silniční dopravou, který dlouhodobě sledujeme. Zaměřujeme se i na pokrytí silnicemi a hustotu silniční sítě. V té je Česko nadprůměrně silné a na jeden kilometr čtvereční půdy připadá 1,7 kilometrů silnic, tedy desátý nejvyšší výsledek v EU. Vůbec nejlépe si pak napříč celým pilířem Digitalizace a infrastruktury stojíme v pokrytí železniční sítí, kterou máme vůbec nejhustší. Samotné pokrytí však nestačí, důležitá je i modernizace a proměna železnice pro dopravu 21. století. I to je jednou z priorit Správy železnic, jak ostatně tvrdí i její generální ředitel Tomáš Tóth: „Česká železnice prochází největší proměnou za poslední desetiletí. Je vidět nejen na tempu modernizace tratí a pokračujícího projektu vysokorychlostních spojení, ale i na zavádění evropského zabezpečovacího systému ETCS, který významně zvyšuje bezpečnost provozu a umožňuje efektivnější využití kapacity. Současně digitalizujeme a modernizujeme řízení železničního provozu, investujeme do elektrizace a zvyšujeme komfort cestujících.“ Veřejná doprava je tedy další silnou stránkou Česka – můžeme se totiž kromě husté železniční sítě chlubit i desátou nejdostupnější MHD ve městech nebo druhou nejlevnější veřejnou dopravou. Ročně nás totiž stojí průměrně 140 eur a levněji už vychází pouze v Maďarsku.
Digitalizace státní správy sílí
Naší dlouhodobě slabší stránkou byla digitalizace státní správy, ve které jsme patřili k poslední třetině evropského srovnání. Podle posledních dat srovnání DESI ale sílíme nejen ve využívání egovernmentu (tedy online komunikace s veřejnou správou), ale i v celkové digitalizaci státní správy. Místo 20. a 21. místa v těchto indikátorech nám nyní patří 16. a 15. příčka. Častější využívání online komunikace se státem potvrzuje i Jitka Brenčič, vedoucí komunikace České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ): „Každým rokem zpřístupňujeme nové online služby a formuláře na ePortálu ČSSZ. Výhodou pro klienty je pohodlné a rychlé získání informací vedených ČSSZ a možnost vyřídit své žádosti online.“ Tisková mluvčí ČSSZ však zároveň upozorňuje, že za nárůstem elektronické komunikace stojí i měnící se legislativan„Ta činí online komunikaci povinnou například pro zaměstnavatele v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele nebo pro lékaře v rámci eNeschopenky a eDávek nemocenského pojištění,“ doplňuje Jitka Brenčič. Obdobné spoléhání se na online služby státu by však nebylo možné bez dostatečného pokrytí internetem. V Česku má k němu přístup 95,5 % domácností, což je sice 11. nejlepší výsledek napříč Unií, ale pokud se zaměříme na vysokorychlostní připojení, je situace opačná. Tím totiž disponuje jen 54,7 % domácností, což je vůbec nejhorší výsledek v EU.
Internetové bankovnictví využívá 84,9 % české populace
Digitální prostředky Češi rádi využívají v osobním životě, což je vidět například v jejich styku s bankami. Internetové bankovnictví totiž využívá 84,9 % populace, což je sedmý nejvyšší výsledek napříč sedmadvaceti zkoumanými zeměmi. Češi patří v používání digitálního a mobilního bankovnictví k evropským lídrům. Pomohly tomu zejména investice českých bank do jednoduchosti a šíře digitálních služeb, ale také pragmatičnost českých zákazníků a jejich rychlé přijetí bezhotovostních plateb. Jak ostatně říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny: „Dnes už pro mnoho lidí banka není místo, kam chodí, ale služba, kterou mají neustále po ruce v telefonu. Zatímco Internetové bankovnictví George dnes aktivně využívá jako hlavní kanál digitálního bankovnictví přibližně 400 tisíc klientů, téměř 86 % klientů, tedy okolo 2,7 milionu, naopak preferuje mobilní aplikaci George. Ještě na začátku pandemie v roce 2020 byl přitom poměr zcela opačný.”
Podle něj jsou uživatelé mobilní aplikace výrazně aktivnější. Do bankovní aplikace v mobilu vstupují v průměru každý den, a to bez ohledu na věk. Stejné chování lze pozorovat u mladých klientů i seniorů. Uživatelé webového George se naopak přihlašují v průměru zhruba jednou týdně.
Ve využívání platebních terminálů vedou jižní státy
Jisté rezervy ale máme v oblasti platebních terminálů. V Česku totiž podle dat Evropské asociace pro bezpečné transakce připadá na tisíc obyvatel méně terminálů než ve státech jižní Evropy, jako je Malta nebo Řecko. Situaci dokresluje i Ondřej Holoubek z Global Payments z vlastního šetření: „Počet platebních terminálů v ČR dosáhl 31 na 1000 obyvatel a pomalu se přibližuje evropskému průměru 34 terminálů na 1000 obyvatel. Nejvíce terminálů najdeme již tradičně na jihu Evropy, což souvisí s turismem, protože turisté hlavně kartou. V některých zemích, například v Řecku, také platí povinnost přijímat bezhotovostní platby, což turistům placení usnadňuje,” vysvětlil Ondřej Holoubek z Global Payments, který každoročně mapu terminálů sestavuje.
„Jak vyplývá z dat našich kartových transakcí, struktuře platebních metod v Česku vládne placení kartou na kamenných prodejnách. Platby přes POS terminály v červenci zaujímaly téměř 46% podíl, což odráží vysokou oblibu bezkontaktních plateb i rozšíření mobilních peněženek. Hotovost na celkovém objemu transakcí drží zhruba třetinový podíl, její váha se ale rychle snižuje. Třetí část platebního mixu tvoří e-commerce (21 %), což potvrzuje stabilní pozici online nakupování. Celkově tedy 67 % všech platebních operací probíhá digitálně,“ uzavírá Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a spoluautorka srpnové zprávy Vývoj obchodu v ČR.
