Plánovaný konec fyzických her pro PlayStation vyvolal mezi hráči obrovskou vlnu odporu. Petice Don’t Kill the Disc, která vyzývá Sony k zachování her na fyzických nosičích i po roce 2028, získala během pouhých několika dnů více než 100 000 podpisů. Protest přitom není pouze nostalgickým bojem sběratelů za krabičky s hrami. Jeho hlavním tématem je mnohem zásadnější otázka: budou hráči v budoucnosti své hry skutečně vlastnit, nebo si budou pouze kupovat právo na jejich používání?
Více než 100 000 podpisů během několika dnů
Petice s názvem Don’t Kill the Disc vznikla 1. července 2026 jako reakce na oznámení Sony týkající se budoucnosti fyzické distribuce her pro PlayStation. Během prvních 48 hodin ji podepsalo přibližně 40 000 lidí a hranici 100 000 ověřených podpisů překonala už po čtyřech dnech. Počet podporovatelů navíc nadále rychle roste a podle dostupných údajů se již dostal výrazně nad tuto hranici.
Za iniciativou stojí kanadský prodejce PNP Games, jehož podnikání je úzce spojeno s prodejem fyzických her. Šéfka společnosti Jade Pearce vyzývá Sony, aby své rozhodnutí přehodnotilo a zachovalo výrobu herních disků také po roce 2028. Argumentuje především otázkou skutečného vlastnictví her a ekonomickými dopady, které by úplný přechod k digitální distribuci mohl mít.
Podle zveřejněných informací plánuje Sony od ledna 2028 ukončit výrobu fyzických disků pro nové hry určené konzolím PlayStation. Nové tituly by poté byly distribuovány digitálně prostřednictvím PlayStation Store, případně by se v kamenných obchodech prodávaly krabičky obsahující pouze kód ke stažení hry.
Změna se nemá týkat titulů, které se na fyzických nosičích objeví před začátkem roku 2028. Ty bude možné nadále prodávat a za určitých podmínek také objednávat jejich další výrobní série. Pro nové hry by ale klasický disk postupně přestal existovat.
Mohlo by vás zajímat
Hráči chtějí hry skutečně vlastnit
Nejdůležitějším argumentem organizátorů petice je otázka vlastnictví. Fyzickou hru může její majitel půjčit, prodat, darovat nebo uložit do sbírky. Digitální kopie je naproti tomu spojena s uživatelským účtem a podmínkami provozovatele konkrétní platformy.
Právě tento rozdíl vyvolává mezi hráči stále větší obavy. Zakoupením digitální hry totiž zákazník obvykle nezískává produkt stejným způsobem jako při nákupu fyzického nosiče, ale licenci k jeho používání. Dostupnost hry tak může být v budoucnosti ovlivněna fungováním internetových služeb, uživatelského účtu nebo rozhodnutím provozovatele platformy.
Petice proto upozorňuje, že nahrazení disků krabičkami obsahujícími pouze kód ke stažení není skutečnou alternativou. Takovou hru zpravidla nelze po aktivaci jednoduše prodat nebo půjčit dalšímu člověku.
Úplný přechod na digitální distribuci by neměl dopad pouze na samotné hráče. Organizátoři protestu upozorňují také na možné následky pro distributory, výrobní závody, logistické společnosti, maloobchodní prodejce a celý trh s použitými hrami. Fyzické hry vytvořily během několika desetiletí rozsáhlý ekonomický ekosystém. Pokud by novinky začaly vycházet pouze digitálně, velká část tohoto trhu by postupně zanikla. Výrazně by byl zasažen také sběratelský trh, na kterém se některé vzácné hry po letech prodávají za mnohonásobek původní ceny.
Přestože protest rychle získává podporu, samotný vývoj trhu ukazuje, proč se Sony může chtít fyzických nosičů zbavit. Podle údajů společnosti vzrostl poměr digitálně prodaných her oproti fyzickým kopiím ze 76 ku 24 v roce 2024 na 85 ku 15 během prvního čtvrtletí roku 2026.
Fyzický prodej má navíc představovat pouze přibližně tři procenta celkových příjmů herní divize. Z ekonomického hlediska tak dává stále menší smysl udržovat výrobní a distribuční infrastrukturu pro produkt, který si vybírá jen menšina zákazníků. Právě v tom spočívá největší problém celé petice. Hráči mohou mít silné argumenty týkající se vlastnictví a zachování her, ekonomická realita se ale stále rychleji posouvá směrem k digitální distribuci.
Fotogalerie
Sony se jeho vlastní minulost vrací jako bumerang
Celá situace má pro Sony také poměrně ironický rozměr. Na veletrhu E3 v roce 2013 společnost využila kontroverzní pravidla Microsoftu týkající se použitých her jako jednu ze svých největších marketingových zbraní. V krátkém videu tehdy Sony ukázalo, jak jednoduché je půjčit hru pro PlayStation 4 jinému člověku: jeden hráč jednoduše předal krabičku druhému.
Video se stalo jedním z nejslavnějších momentů tehdejšího souboje mezi PlayStationem a Xboxem. O více než deset let později se ale právě otázka fyzického vlastnictví her obrací proti samotnému Sony. Kritici společnosti připomínají, že firma, která kdysi možnost půjčovat a prodávat hry prezentovala jako zásadní výhodu své platformy, nyní podle zveřejněných plánů míří k jejich úplně digitální budoucnosti.
Proti úplnému přesunu her do digitálního prostředí se dlouhodobě ozývají také některé známé osobnosti herního průmyslu. Mezi nimi je například Hideo Kojima, který upozorňuje především na rizika cloudového hraní. V takovém případě totiž hráč nemá k dispozici ani lokální digitální kopii hry a je zcela závislý na provozu vzdálených serverů.
Otázka zachování videoher se v posledních letech stává stále důležitějším tématem. Pokud je hra závislá na online službách, může se po jejich vypnutí stát částečně nebo úplně nefunkční. Fyzický nosič sice automaticky nezaručuje, že hra bude fungovat navždy, zejména v době rozsáhlých aktualizací a online funkcí, stále ale představuje větší míru kontroly pro samotného zákazníka.
Mohlo by vás zajímat
Může petice rozhodnutí Sony skutečně změnit?
V tuto chvíli není jasné, zda rychle rostoucí protest přiměje Sony ke změně plánů. Společnost už v minulosti pod tlakem hráčů některá kontroverzní rozhodnutí přehodnotila. Příkladem může být změna plánů na ukončení provozu digitálního obchodu pro PlayStation 3 nebo reakce na kritiku povinného propojení hry Helldivers 2 s účtem PlayStation Network na PC.
V případě fyzických disků ale může být situace výrazně komplikovanější. Sony už podle dostupných informací připravuje změny výrobních kapacit a svou poslední vlastní továrnu na disky postupně přizpůsobuje produkci optických mikročoček. Návrat k původní strategii by proto nemusel být pouze otázkou jednoduchého rozhodnutí vedení společnosti. Více než 100 000 podpisů během pouhých několika dnů ukazuje, že fyzické hry stále nejsou mrtvým tématem. Přestože většina zákazníků už nakupuje digitálně, existuje početná skupina hráčů, pro kterou jsou možnost skutečného vlastnictví, dalšího prodeje, půjčování a sbírání her stále zásadní.
Sony tak stojí před rozhodnutím, které může ovlivnit budoucnost celého herního průmyslu. Pokud skutečně ukončí vydávání nových her na fyzických nosičích, další velcí výrobci mohou postupně následovat. Petice Don’t Kill the Disc proto není pouze protestem proti jednomu rozhodnutí jedné společnosti. Pro její podporovatele jde o boj za zachování možnosti, aby hráči mohli své hry skutečně vlastnit.
