To, co ještě před několika lety připomínalo science fiction, se začíná stávat realitou. Čína schválila první komerčně dostupný mozkový implantát na světě, který umožňuje některým ochrnutým pacientům ovládat zařízení pomocí vlastních myšlenek. Technologie s názvem NEO se tak dostává do klinické praxe dříve než dlouho sledovaný projekt Neuralink Elona Muska. Nový systém vznikl ve spolupráci společnosti Neuracle Technology a prestižní univerzity Tsinghua a představuje významný milník ve vývoji takzvaných rozhraní mozek–počítač (Brain-Computer Interface, BCI).
NEO využívá titanový implantát přibližně o velikosti mince, který je vybaven osmi vysoce citlivými senzory. Na rozdíl od některých konkurenčních řešení se elektrody nezavádějí hluboko do mozkové tkáně. Implantát je umístěn na ochrannou mozkovou membránu, kde snímá elektrické signály související s plánovanými pohyby. Díky méně invazivnímu přístupu je operace jednodušší, bezpečnější a nese výrazně nižší riziko komplikací.
Pacienti znovu píší nebo ovládají robotickou ruku
Technologie je určena především lidem s těžkým ochrnutím nebo ztrátou hybnosti.
Implantát převádí mozkové signály do digitálních příkazů, které následně ovládají externí zařízení.
První pacienti díky systému dokážou:
- ovládat robotické rukavice,
- psát text pomocí počítače,
- manipulovat s kurzorem,
- vykonávat některé běžné denní činnosti, které byly dříve nemožné.
Cílem není rozšířit schopnosti zdravých lidí, ale vrátit alespoň část samostatnosti pacientům, kteří o ni přišli. Přestože podobné technologie často vyvolávají obavy z narušení soukromí, NEO rozhodně neumí číst lidské myšlenky. Systém sleduje pouze specifické elektrické signály vznikající při představě pohybu. Jinými slovy, rozpoznává úmysl pohnout rukou nebo prstem, nikoliv obsah vědomí, vzpomínky nebo emoce uživatele. Veškeré zpracování dat je navíc zaměřeno výhradně na převod těchto signálů do ovládání konkrétního zařízení.
Čína předběhla Neuralink
Projekt Elona Muska patří mezi nejznámější iniciativy v oblasti mozkových implantátů, ale tentokrát se prvenství podařilo získat Číně. NEO získal regulační schválení už v březnu 2026 a stal se prvním komerčně dostupným BCI systémem svého druhu. Zatímco Neuralink využívá velmi tenké elektrody zaváděné přímo do mozkové tkáně, čínský systém volí méně invazivní přístup umístěním senzorů na povrch mozku. Právě jednodušší chirurgický zákrok mohl významně urychlit celý schvalovací proces.
Mohlo by vás zajímat
Začíná nová éra medicíny
Rozhraní mozek–počítač byla ještě donedávna především předmětem akademického výzkumu a experimentálních studií. Schválení systému NEO ale ukazuje, že se technologie postupně přesouvá do běžné klinické praxe. Vývojáři očekávají, že podobné implantáty budou v budoucnu pomáhat nejen ochrnutým pacientům, ale také lidem po mozkových příhodách, s neurodegenerativními onemocněními nebo s poraněním míchy. Mozkové implantáty byly dlouhá léta symbolem vzdálené budoucnosti. Dnes už ale nejde pouze o laboratorní experimenty, ale o reálné zdravotnické produkty, které dokážou měnit životy pacientů. NEO sice neumí číst myšlenky ani proměnit člověka v kyborga, přesto představuje jeden z největších kroků v oblasti neurotechnologií posledních let. Pokud bude jeho vývoj pokračovat stejným tempem, může se propojení lidského mozku s počítačem během příští dekády stát běžnou součástí moderní medicíny.
