Jestli jste si doteď mysleli, že „dostupný MacBook“ je spíš protimluv než realita, MacBook Neo vás velmi rychle vyvede z omylu. Apple s ním totiž míří přesně na uživatele, kteří chtějí vstoupit do světa macOS, ale zároveň nechtějí (nebo nemohou) utrácet desítky tisíc za MacBook Air či Pro. Novinka láká na moderní design, solidní výkon postavený na čipu z iPhonů, dlouhou výdrž baterie a překvapivě kvalitní zpracování. Otázka ale zní – kde se šetřilo a zda jsou tyto kompromisy v praxi vůbec znát? Přesně na to jsem se zaměřil v mé recenzi MacBooku Neo, která vám odpoví, jestli má smysl sáhnout právě po něm, nebo raději připlatit za vyšší model. Pokud tedy stále váháte, věřím, že vám následující řádky udělají jednou provždy jasno.
Mohlo by vás zajímat
Vzhled je jednoduchý, ale přesto baví
Začít vlastně nemůžu ani jinak než hodnocením vzhledu. Novinka přichází ve čtyřech barvách (konkrétně žluté, růžové, modré a stříbrné), přičemž já měl na test modrou verzi ve variantě 256GB. A přestože by možná leckdo namítnul, že se jedná o poměrně nudný odstín blízký tmavě modré z MacBooků Air, rozhodně tomu tak není. Modrá, kterou Apple použil u MacBooku Neo je daleko hravější a co je hlavní, je na těle počítače, který se od MacBooku Air vizuálně celkem dost liší.
Přestože se předpokládalo, že bude Neo jen dalším recyklátem starého šasi, Apple se rozhodl v tomto směru překvapit a pro novinku vytvořil zbrusu nové tělo, které je daleko zaoblenější než tomu je u MacBooku Air či Pro, zejména pak na hranách víka displeje. Díky tomu působí MacBook Neo velmi neokoukaným dojmem, což je pro mě osobně velmi příjemné, protože právě tato rozdílnost zcela zásadně utváří jeho jedinečnou identitu.
Jakmile pak počítač otevřete, potěší vás klávesnice v barvě šasi, k čemuž se Apple odhodlal vůbec poprvé v novodobé historii svých notebooků. Doposud totiž vsázel jen a pouze na černou, takže jakákoliv jiná barva klávesnice je rozhodně vítanou změnou. Její odstín je sice v reálnu podstatně světlejší než tomu je na produktových fotkách, kde má skoro až tendenci splývat, nicméně musím říci, že i přes svou odlišnost od toho, co Apple prezentoval, vypadá výsledek v reálu vlastně skvěle. K tomu, jak se na počítači píše, se ale vrátím ještě později.
Po zapnutí počítače si nicméně nelze nevšimnout toho, že s rámečky kolem displeje si Apple příliš hlavu nedělal a nechal je tu docela široké. I zde si ale troufám říci, že to vlastně není nějak zásadně na škodu, protože svou šířkou snesou po stranách srovnání například s MacBookem Air M1, přičemž na horní straně je pak rámeček Nea oproti Airu M1 dokonce citelně užší. A protože je rámeček jako takový vlastně všude rovnoměrně tlustý, na displej jako takový se dívá opravdu fajn.
Co se pak týče zpracování, zde není upřímně absolutně co vytknout, ba právě naopak. V minulosti jsme byli několikrát svědky toho, že Apple levnější produkty vyrobil méně kvalitně, takže se u nich například mírně hýbala záda (ve smyslu jednoduchého promáčknutí) či se jim viklala boční tlačítka. Zde si ale troufám říci, že je úroveň zpracování srovnatelná nejen s MacBookem Air, ale i výrazně dražším MacBookem Pro. Vše totiž doléhá naprosto perfektně, pant displeje klade příjemný odpor a otevírá se plynule, nic nikde nevrže a díky hliníkovému tělu máte z počítače pocit, že zkrátka něco vydrží. Apple si tedy zaslouží v tomto směru rozhodně absolutorium.
Jako celek se tedy nový MacBook Neo nebojím z hlediska designu zhodnotit jako velmi povedený. Vizuálně se totiž jedná o opravdu krásný počítač s prvotřídním zpracováním, které u počítače v této cenové kategorii rozhodně potěší.
Příjemný trackpad, méně příjemná klávesnice
Právě klávesnice v kombinaci s trackpadem byly nicméně po představení jedněmi z nejvíce propíraných věcí MacBooku Neo. V případě klávesnice za to může absence jejího podsvícení, u trackpadu zase absence podpory Force Touch, tedy snímání tlaku, na které jsme zvyklí z MacBooků Air či Pro, potažmo z Magic Trackpadu. A musím říci, že ač jsem si to zprvu úplně nemyslel, minimálně absence podsvícení u klávesnice skutečně může být pro leckoho problém.
To proto, že je na jednotlivé klávesy vidět hůře klidně už za šera, natožpak ve tmě. Pokud tedy neumíte psát bez sledování klávesnice, pak vězte, že vás čeká buď pořádná dávka tréninku, nebo noční můra. A upřímně si myslím, že Apple moc dobře věděl, že absence podsvitu může být docela problém. Usuzuji tak hlavně na základě nasazení barevné klávesnice, která má absenci podsvitu mírně eliminovat tím, že jsou znaky na ní jednoduše lépe vidět než na černé verzi. A to popravdě rozhodně jsou, tedy alespoň poté, co jsem zkoušel psát za stejného světla nejprve na barevné klávesnici MacBooku Neo a poté na černé klávesnici s vypnutým podsvícením u MacBooku Air.
Absence podsvitu klávesnice je tedy za mě osobně vcelku škoda a tajně doufám, že do budoucí generace Nea se tato technologie dostane – klidně za příplatek spolu s Touch ID, které vám Apple přihodí při koupi 512GB varianty. Naopak absence u základního 256GB modelu je pak za mě úplně bezproblémové omezení a to hned ze dvou důvodů. Jednak je vepsání vašeho hesla od účtu zpravidla opravdu rychlé a jednak se dá předpokládat, že si MacBook Neo budou kupovat jablíčkáři, kteří vlastní i Apple Watch, přes které se dá MacBook Neo nejen odemykat, ale samozřejmě přes ně lze i potvrzovat nejrůznější věci. Za příplatkové Touch ID bych tedy osobně Apple nelynčoval.
Co se pak týče trackpadu, ten je fantastický i bez podpory Force Touch. Na to, že se bavíme o relativně malém počítači s úhlopříčkou 13“, je totiž trackpad opravdu velký, díky čemuž se tak přes něj macOS velmi dobře ovládá a co víc – funkce Force Touch (tedy zpravidla detailní zobrazení informací o určité frázi či slovu, otevření dodatečného menu pro webové odkazy a tak podobně) je nahrazena dotykovým gestem. Nejedná se v tomto směru přitom o žádnou novinku – gesto pro simulaci Force Touch totiž nabízí MacBooky už dlouhé roky, takže Apple jen vsadil na něco, co mu zkrátka a dobře funguje, což je za mě ideální scénář.
Monitor naprosto dostačuje
Jak jsem již psal výše, MacBook Neo dostal do vínku 13“ Liquid Retina displej s rozlišením 2408 x 1506 pixelů a jasem 500 nitů, což jsou víceméně stejné hodnoty, kterými disponují 13,6“ MacBooky Air (rozlišení je u nich samozřejmě vyšší, což jde však ruku v ruce s větší úhlopříčkou). Jediným větším rozdílem by tak mělo být sRGB oproti podpoře širokého barevného rozsahu P3.
Tento rozdíl může sice na papíře může znít jako detail, ale v praxi ho poznáte na první pohled, zejména tedy při přímém srovnání monitorů vedle sebe. Zatímco sRGB je taková jistota, která dokáže hezky zobrazit weby i většinu aplikací, displej s podporou P3 posouvá barvy o kus dál a dělá je viditelně živější, hlavně u červených a zelených odstínů. Pokud tedy zařízení P3 podporuje, fotky i videa na něm působí výrazněji a přirozeněji, což je efekt, který od moderního displeje chcete. Na druhou stranu je ale potřeba počítat s tím, že mimo P3 kompatibilní prostředí se výhoda částečně ztrácí, a právě proto se v praxi pořád často pracuje se sRGB jako s univerzálním základem.
Z předešlých řádků je tak asi jasné, že zobrazovací schopnosti displeje MacBooku Neo jsou sice opravdu dobré, nikoliv však vyloženě špičkové a když jej položíte vedle MacBooku Air a začnete si prohlížet stejné věci, Air má z hlediska barevnosti a celkové živosti obrazu navrch. Oproti Neu je totiž jeho zobrazovací výstup plastičtější, živější a zkrátka oku víc lahodící. Na druhou stranu ale musím objektivně říci, že když člověk přímé srovnání nemá a na MacBooku Neo pracuje naprosto standardním stylem, tedy například píše maily, upravuje textové dokumenty a tak podobně, displej vás rozhodně urážet nebude.
A nebude vás v žádném případě urážet ani v případě, že budete na MacBooku Neo koukat na vaše oblíbené filmy či seriály na Netflixu či kdekoliv jinde. Obraz tohoto stroje je totiž opravdu hezký a celkově na vysoké úrovni, byť se má určitě kam zlepšovat. Popsat ho slovy je ale docela těžké a musí se vidět. Nečekejte však rozdíl ve stylu OLED vs. LCD, který je propastný, ale něco daleko, daleko menšího a méně výrazného.
Webkamera a zvuk příjemně překvapí
MacBook Neo je za mě osobně počítač pro studenty, pro jednoduchou kancelářskou práci či pro nenáročné uživatele, například mé rodiče či prarodiče. Všechny tyto skupiny pak ve výsledku spojuje, že mohou chtít (či potřebovat) komunikovat se svým okolím skrze videohovory. Jenže když se podíváte na papírové specifikace webkamery s jejím 1080p rozlišením, dost možná si na první dobrou řeknete, že o kvalitním obrazu zde mluvit nepůjde. To je však mýlka.
Pokud totiž budete webkameru využívat v prostředí se solidním osvětlením, je ostrost obrazu velmi solidní a pro videohovory naprosto dostačující. Při horším světle už je sice patrný určitý šum, nicméně nejedná se o žádný extrém, kvůli kterému by bylo video zcela nepoužitelné. A kdyby vám přeci jen kvalita nevyhovovala, disponujete-li iPhonem, můžete jej využít coby provizorní webkameru s podstatně lepší obrazovou kvalitou. V tomto směru tedy není moc co vytknout, kor ne u počítače s touto cenovkou.
Co mi pak doslova vyrazilo dech, je zvuková kvalita. Neo sice vsází jen na soustavu dvou reproduktorů namísto čtyř, jak jsme zvyklí u dražších modelů, ale svou kůži zadarmo v tomto směru rozhodně nedá, ba právě naopak. I tyto dva reproduktory totiž dokáží poskytnout opravdu skvělý zvukový zážitek, který skoro až snese srovnání se zvukem z MacBooku Air. Ne, není to to stejné, ale rozhodně jsou si tyto stroje zvukově mnohem blíž než byste asi čekali. Pro sledování filmů a videí tedy naprosto dostačující záležitost, o videohovorech se pak není třeba bavit absolutně.
A když už jsme se opět dotkli videohovorů, za zmínku stojí rozhodně i soustava dvou mikrofonů pro snímání vašeho hlasu. MacBooky Air sice nabízí soustavu tří mikrofonů, nicméně i zde si troufnu říci, že kvalitativně jeden chybějící mikrofon u MacBooku Air zkrátka nemáte šanci poznat. Hlas, který je schopen počítač zaznamenat, zní totiž čistě, přirozeně a celkově dobře. Nemyslím si tedy, že by v tomto směru novinku jakkoliv tlačila bota.
Málo výkonu a RAM? Ale kdepak!
Pokud nad MacBookem Neo přemýšlíte, určitě už víte, že se jedná o první komerčně prodávaný Mac od Applu osazený původně mobilním čipem řady A. Prvním Macem s čipem řady A byl Mac mini osazený čipem A12Z, který však sloužil pouze coby developer kit pro vývojáře v období, kdy Apple u Maců přecházel z procesorů Intel na Apple Silicon a potřeboval poskytnout vývojářům hardawre, na kterém si budou moci vše s předstihem otestovat. MacBook Neo je tak v tomto směru skutečně průkopníkem. A musím říci, že opravdu přesvědčivým.
Nechci vás v mé recenzi zahlcovat nejrůznějšími benchmarkovými měřeními a tak podobně, protože si myslím, že tato leckdy nicneříkající čísla uživateli ve výsledku moc neprozradí. Výkon se vám tak pokusím přiblížit jednoduše popisem toho, co jsem vše na stroji za poslední dny dělal a jak si s tím poradil. Celé hodnocení by se však ve výsledku dalo shrnout tak, že pokud nepotřebujete upravovat 4K videa, pracovat na pokročilé grafice či dělat podobné „libůstky“, u kterých se dokáže zadýchat i MacBook Air, pak budete z Nea nadšeni.
Má práce je ve své podstatě z hlediska potřeby výkonu naprosto jednoduchá. Mac využívám konkrétně pro psaní textů v Pages či Wordu, občas vytvářím tabulky v Excelu, do toho mám permanentně otevřeno několik oken v Safari či Chrome, přes Náhled jednoduše upravuji fotky (myšleno různé základní ořezy, přidávání šipek do screenshotů pro návodové články a tak podobně) a na pozadí mi pak docela často běží Spotify. Samozřejmě mám pak spuštěno i pár dalších aplikací v čele s Beeperem pro komunikaci na Messengeru či WhatsApp, dále pak Canvu kvůli tvorbě mockupů, nativní Poznámky pro zápisky a v posledních měsících i Logi Options+ kvůli myšce. Má práce tedy rozhodně nespočívá v raketové vědě, ale naopak je dle mého názoru definicí běžné kancelářské činnosti. A tu zvládá MacBook Neo prakticky stejně dobře jako MacBook Air M3, který běžně používám.
Ačkoliv má Neo „jen“ 8GB operační paměti, za dobu testování jsem se u něj nesetkal ani jednou se zásekem, který by pramenil právě z jejího nedostatku. To mě potěšilo zejména ve chvílích, kdy jsem měl v Safari rozjetých zhruba 20 záložek a do toho otevřená 3 okna v Pages, na pozadí Spotify a do toho všeho dorazil e-mail do Mailu. Počítač jsem měl navíc často připojen ke 32“ 4K monitoru, což jej taky výkonnostně zaměstnává. Ani tato zátěž jej však absolutně nepřiměla k jakémukoliv záseku a upřímně, nezasekal jsem jej ani, když jsem se hodně snažil a naráz spustil všechny nativní aplikace přes Finder. Ty začaly jedna po druhé naskakovat do docku a i přes jejich enormní množství počítač stále spolehlivě reagoval.
Mohlo by vás zajímat
Doslova žádný problém mu nedělají ani rychlé úkony typu hromadný převod vícero fotek do jiného formátu či rychlá změna jejich velikostí, což je věc, kterou dělám též na denní bázi. Nicméně i když jsem takto převáděl vyšší desítky fotek o velikostech v jednotkách MB, časově jsem byl jen o pár vteřin pomalejší než to zvládl Air M3. Ten jsem přitom před lety pořizoval za takřka dvojnásobek nynější prodejní ceny MacBooku Neo, což je skoro až neuvěřitelné.
Protože mám u sebe současně jak MacBook Neo, tak i MacBook Air a Pro M5, samozřejmě jsem si zkusil krátký rychlostní test i napříč všemi těmito stroji. A asi vás nepřekvapí, že s nimi Neo též velmi pěkně držel při běžných úkonech krok. Ano, převody fotek byly na těchto strojích už viditelně rychlejší, bavíme-li se ale třeba o spouštění aplikací, což je mimochodem věc, kterou Apple používal k demonstraci rychlosti čipů Apple Silicon v prvních letech prodejů, náskok Maců s M5 byl doslova zanedbatelný. Nebojím se tedy říci, že jestli vám doposud bez problému stačil MacBook Air z hlediska výkonu, je hodně pravděpodobné, že když půjdete o patro níž do MacBooku Neo, solidně ušetříte a budete mít stále stejný uživatelský zážitek. Já jej tedy rozhodně stejný mám.
Výdrž baterie na celý den
Spolu s výkonem a RAM jsem samozřejmě intenzivně testoval i výdrž baterie, protože poměrně často pracuji buď na cestách, nebo z pohodlí pohovky či postele, kde se k zásuvce nepřipojuji. A musím říci, že Applem slibovaných až 11 hodin bezdrátového prohlížení webu či 16 hodin streamování videa není rozhodně daleko od pravdy.
Já sice celý den na internet nekoukám a stejně tak jde kolem mě takto dlouhé streamování videa, nicméně webový prohlížeč mám otevřený opravdu často, stejně jako aplikaci Mail, Zprávy a potažmo Pages, ve kterých píšu články včetně této recenze, která mimochodem celá vzniká na MacBooku Neo. A výsledek? Můj zhruba desetihodinový pracovní den plný této běžné kancelářské práce zvládl MacBook Neo bez zaváhání. Celodenní výdrž tu tedy lze garantovat bez problému, takže pokud si jej chcete pořídit například do školy pro zápisky a tak podobně, není co řešit.
Super je navíc i to, že jej dokážete nabít za zhruba 2 hodinky z 0 do 100 % i 20W nabíječkou, takže vás ani nabíjecí doba absolutně nic nelimituje. Škoda jen, že se opět nabíjí jen přes USB-C port a nikoliv přes MagSafe konektor. Kromě rychlejšího nabíjení je totiž za mě MagSafe i bezpečnější díky jeho schopnosti rychlého magnetického odpojení ve chvíli, kdy například zavadíte o kabel. Z hlediska využití ve školách by mi tedy právě tato drobnost dávala docela smysl, protože by mohla nejeden počítač zachránit na stole. Na druhou stranu, pokud budou studenti chodit denně s nabitým MacBookem Neo, tahat kabel s sebou nebude potřeba.
Portová výbava neurazí, ani nenadchne
Limitovat vás vlastně nějak zásadně nebude ani portová výbava. Ta je sice na první pohled poměrně chabá, jelikož se skládá jen z dvojice USB-C portů, kdy jeden je verzi USB 3 a druhý USB 2, na jednoduché přenášení menších souborů to však bohatě stačí a stejně tak i na připojení jednoho externího monitoru. Jasně, můžeme se bavit o tom, že maximální přenosová rychlost 5 Gb/s na USB 3, respektive 480 Mb/s je nic moc, avšak v době bezdrátové a zároveň době cloudových úložišť si úplně nemyslím, že je třeba přes fyzické nosiče přetahovat desítky GB dat sem a tam. Ostatně, na to není MacBook Neo uzpůsoben ani z hlediska úložiště.
Já používal Neo přes 10 dní jakožto primární pracovní stanici připojený ke 32“ 4K monitoru LG a musím říci, že se v této kombinaci osvědčil na výbornou. Monitor „utáhl“ naprosto bez problémů ve formě zahřívání, sekání se či čehokoliv podobného. Spolehlivost je tedy i při připojení monitoru značná.
Resumé
Upřímně řečeno, MacBook Neo je stroj, který mě v rámci Apple novinek nadchnul suverénně nejvíc za poslední roky. Je totiž neokoukaný, skvěle zpracovaný a hlavně si troufnu říci, že poskládaný tak, aby naprosto bohatě uspokojil masy. A to myslím zcela vážně. Jedná se za mě o stroj, který tu měl být už řadu let a který bych si před lety klidně pořídil jako svůj první MacBook namísto tehdejšího Airu.
Neo je podle mého názoru dokonce tak dobrý, že má potenciál přimět některé stávající uživatele starších MacBooků Air k tomu, že vlastně některé výdobytky Airů ani tak nepotřebují a bohatě si vystačí právě se základním notebookem od Applu. Protože operační systém, který je ve výsledku alfou a omegou počítače, je shodný se zbytkem jablečného portfolia a hardware, který Apple novince nadělil, ja dle mého názoru s ohledem na cenu naprosto dostačující.
Dokonce i já jakožto uživatel MacBooku Air M3 si nyní pohrávám s myšlenkou, jestli můj Air neposlat o dům dál a místo něj nezačít používat MacBook Neo. V předešlých dnech jsem si totiž naplno dokázal, že výkonnostně se jedná o počítač, který zvládne klasickou kancelářskou práci bez jakéhokoliv zadýchání se a na který je tedy naprostý spoleh.
Jasně, je tu i pár „ale“, které mohou být pro leckoho nepřekonatelná. Na mysli mám třeba nepodsvícenou klávesnici, ale taky absenci MagSafe nebo třeba Touch ID u základní varianty. Až na klávesnici si však troufám tvrdit, že se bavíme o ústupcích, které jsou obhajitelné a hlavně, na které se dá zvyknout.
Samostatnou kapitolou pak jsou dle mého uživatelé, kteří už Apple produkty využívají, ale Macu se například kvůli jeho ceně doposud vyhýbali. U nich totiž začne dávat MacBook Neo smysl ještě tisíckrát větší než v případě Applem zatím nepolíbených lidí. Díky skvělé propojitelnosti macOS s iPhonem a dalšími produkty se jim totiž otevře neskutečně komplexní Apple svět se zcela novými způsoby práce napříč jednotlivými produkty, které dokáží vaše pracovní návyky značně zjednodušit, urychlit a zpříjemnit. Pokud tedy máte v kapse iPhone, na zápěstí Apple Watch, v uších AirPods a přemýšlíte nad pořízením notebooku, už nepřemýšlejte – jediná smysluplná volba je pro vás právě tento stroj.
Podtrženo, sečteno – MacBook Neo může dle mého názoru zcela změnit to, co si lidé představují pod pojmem „dostupný notebook“. Applu se totiž evidentně podařilo najít recept, kdy za přijatelnou cenu dokáže namíchat neodolatelnou kombinaci hardwaru a softwaru, která může zachutnat obrovskému množství lidí. Jasně, 4K video se vám na tomto stroji bude stříhat asi hůř než na MacBooku Pro a podobných úkonů by se dalo vyjmenovat mnohem víc. Pokud je ale váš každodenní chleba maily, web, textové dokumenty a podobné jednodušší věci, není nad čím váhat. MacBook Neo vás v těchto všech směrech zcela uspokojí a co víc, z MacBooku Air najednou udělá tak trochu volbu rozmlsanosti, kterou vlastně až tak nepotřebujete.
TIP: U Mobil Pohotovosti si lze nově MacBook Neo pronajmout jen za 349 Kč měsíčně. Dostat se tak k němu dá opravdu výhodně.