Před pár dny Apple představil nové iPady, kterým chybí slot na SIM kartu a jak se zdá, tak stejný osud čeká i letošní iPhony. Právě iPhone 16 a iPhone 16 Pro budou vůbec prvními telefony v historii Applu, které nebudou nabízet slot pro SIM kartu bez ohledu na zemi, ve které se budou prodávat. iPhone 15 Pro sice již Apple také prodává bez slotu na SIM, ovšem jen na vybraných trzích. Informace se šíří od množství ověřených leakerů na diskusním fóru weibo a Apple podle nich chce zcela eliminovat fyzické SIM karty ve všech svých produktech. Prvním produktem, který vyžaduje eSIM jsou v portfoliu společnosti Apple hodinky Apple Watch. Letos se k nim přidaly také nové iPady a na podzim taktéž iPhone 16 a iPhone 16 Pro.
Pokud se tedy chystáte sáhnout letos po nových iPhonech a stále máte fyzickou SIM kartu, pak vás čeká nejen výměna iPhone, ale také SIM karty za eSIM, což u většiny operátorů zvládnete v rámci jejich aplikace. Odstranění slotu pro SIM kartu je celkem logický krok ze strany Applu. Škoda, že se však Apple pouští také do přidávání dalšího tlačítka, takzvaného Capture Button a místo toho, když už se zbavíme slotu na SIM se nezbavíme také kompletně všech tlačítek, minimálně v jejich fyzické podobě.
Chvála panu bohu zaplať že iPhone ma fyzické tlačidla! Až tam bude nejaký dotykový nezmysel tak to bude pekný downgrade z praktického a funkčného hľadiska.
Škoda, že se nezbaví tlačítek?? Bože, jenom to ne!
To uz si v zahranici clovek asi nekoupi sim na internet s mnohem vyhodnejsi cenou. Umi to vymyslet inzenyri🙈. Kdyby se spis zamysleli nad funkcnosti iphonu, udelaj lip.
Fuha no ja si prave v zahranici jen aktivuji tarif na esim…
Používám virtuála a ten v nabídce esim nemá.
Jasně, zbavte všechno tlačítek a ze všeho budou jen takové zaoblené placičky na které je lepší nesahat, abyste nechtěně něco neudělali.
1. Fyzické tlačítko můžete ovládat i v rukavicích, zmrzlými nebo mokrými prsty nebo klidně bradou, když budete mít plné ruce.
2. Fyzické tlačítko nemusíte hledat, protože je fyzické a cítíte ho, pohmatem v kapse, přes látku, přes rukavice a nemusíte řešit, jestli máte prst přesně na tom pravém místě.
3. Interakci cítíte, fyzické tlačítko klade odpor a při překročení limitního tlaku propadne, což je cítit a nepotřebujete k tomu vybrace, haptic touch, cítíte to i na rockovém koncertě, v kapse nebo i přes pouzdro.
Je to asi jako dnešní dotykové prvky v autech, abych si zapnul topení nebo zeslabil hudbu, musím koukat na displej a tím pádem odvrátit zrak od silnice a soustředit se na ovládání systému. A nedej bože, když sáhnu někam vedle a nechtěně udělám něco, co pak musím opravdu řešit čtením obrazovky. Když budu mít na hlasitost fyzické kolečko, tak sním po paměti po hmatu otočím o kolik chci a ani na moment nepřestanu sledovat vozovku. Pokud jsem nezaspal dobu a klaksony nebo brzdy v autech se stále dělají mechanické, asi to bude mít nějaký důvod. Já pro běžný každodenní život opravdu nepotřebuju, aby byl telefon díky absenci fyzických tlačítek vodotěsný do padesáti metrů po dobu šesti hodin, ale aby byl prakticky a pohodlně ovladatelný za všech okolností.
A čistě sobecky za nevidomé, seniory a osoby s horší motorikou: „My vám taky nebereme displeje, tak nám zkuste alespoň sem tam nechat nějaké fyzické ovládání.“
Samozřejmě nemířím na výrobce elektroniky, ti so to budou dělat jak budou chtít, ale na autory článků v tomto magazínu. Nemáte rádi rasizmus, xenofobii, urážky a podobně, což je jedině dobře. Já zase nemám rád předsudky. Zkuste být prosím tolerantnější ve svých potřebách a připustit, že to co vyhovuje vám nemusí být nutně sen i všech ostatních.
Uvědomte si prosím, že jako média máte určitou moc nad veřejným míněním nebo alespoň nad jeho obrazem. Pokud všechna relevantní média začnou psát o tom, jak už je nejvyšší čas, aby z elektroniky zmizela fyzická tlačítka, firmy to opravdu mohou začít reflektovat. A při veškeré úctě, já stojím o média, která informují o aktuáln realitě, ale nestojím o mídia, která podsouvají toužebná přání autorů jako přání široké veřejnosti.
Ne, já opravdu o zrušení fyzických tlačítek nestojím.
Ok , budeme psat co vy urcite.
Pane Zavřele, tohle byla opravdu konstruktivní zralá reakce na úrovni. :-)
Psal jsem snad něco o tom, že máte psát co já určím?
Každý soudný člověk snad pochopí proč určitým lidem tohle neustálé protěžování všeho dotykového za každých okolností prostě může komplikovat život.
Pokusil jsem se to jen slušně rozebrat a konkrétně zdůvodnit proč to tak vnímám. Chápu že hájíte své přesvědčení, ale tenhle ironický tón snad ani nebyl nutný. Občas tu píšete články o přístupnosti Apple produktů, ale když se někdo ohradí proti největšímu problému, který pro nás v současnosti elektronika přináší a který tu otevřeně nekriticky vychvalujete, tak se vás to dotýká a ještě to odbydete takovouhle, promiňte, opravdu hloupou poznámkou.
Proč vlastně máte pod články možnost o nich diskutovat? Pochopil bych vaši reakci, kdybych napsal něco extrémního, urážlivého, nenávistného a podobně, ale tohle snad není ten případ.
Kdysi jsem měl v úmyslu vám o práci nevidomých na Apple produktech poskytnout rozhovor, ale jistě chápete, že po téhle vaší reakci nevím proč bych to měl dělat pro časopis, který se pak k podobnému obsahu staví tímhle arogantním způsobem. Ani já nebudu psát to co vy mi určíte. Navíc si troufám podle dalších komentářů usuzovat, že nejsem dokonce ani mezi vidícími uživateli jediný kdo to tak vnímá. Kdybyste napsal: „Osobně doufám, že se zbavíme všech tlačítek,“ tak neřeknu půl slova. Ale vy to podáváte v médiích jako nějaký sen všech uživatelů.
Vám to třeba přijde jako marginalita, ale kdybyste přišel o zrak, nebo vám bylo o pár desítek let víc, třeba byste to vnímal jinak a zjistil byste, že to může být opravdu dost závažný problém.
Vůbec nejde o to co píšete, ale o to jak to podáváte. Jste rád za každých pár procent jasu displeje navíc, protože se vám lépe čte na slunci, jste rád za každý upgrade fotoaparátu, jste rád za povrch odolnější proti šmouhám nebo nový barevný odstín, tak proč musíte takhle ironicky shazovat, když někdo projevuje obavy o velmi citelnou změnu v celkové ovladatelnosti zařízení?
Moc diky za vasi ochotu poskytnout rozhovor, za 15 let co delame tento web jste se neozval, ale nyni se dozvim, jak velkoryse jste byl ochoten vy, nekdo, poskytnout nam nikomu rozhovor a ted uz nechcete. Mejte se krasne a uzivejte tlacitka, pro me je telefon ta nejmin podstatna vec v mem zivote :)
Proč musíte být vždycky takhle arogantní a jízlivý? Dělá vám to dobře, nebo to jinak ani neumíte?
1. Nepsal jsem nic o tom že jsem Někdo a vi nikdo. Nevím co vás vede k takovýmhle výlevům a ještě k tomu to píšete zrovna vy, který v diskusích často dáváte na odiv co všechno doma máte, kolik a jakých aut, různých zařízení, vaše pracovní postavení, dovolené a podobně. Rozumím tomu dobře, že abyste s někým v tématickém magazínu udělali tématický rozhovor, je k tomu napřed potřeba si porovnat kdo je někdo a kdo ne?
2. Reagujete jen na to co se týká vašeho časopisu, podstata věci jde stranou.
3. Ano, telefon je pro vás ta nejméně podstatná věc na světě. Takže se živíte tím že o nich píšete. To snad ani nemůžete myslet vážně.
4. Ano, pane Zavřele, budu si užívat tlačítka, protože bez nich je pro mě nejen telefon, ale zejména jakákoliv jiná elektronika neovladatelná. Podotýkám, že nejsem jediný zrakově postižený na světě, takže to nepíšu jen za sebe, což vám asi celou dobu uniká, protože já nepíšu o tomhle problému jen za sebe. Mi přes telefony rozpoznáváme texty na papírech, barvy, nakupujeme zboží na internetu včetně potravin, můžeme kontaktovat prodejce a firmy osobně když jejich stránky nejsou přístupné, můžeme hledat jízdní řády, zjišťovat si jídelníčky v restauracích, komunikovat s úřady, orientovat se po městě, rozpoznávat předměty na fotografiích, nacházet věci které nám upadly, rozšířují nám pracovní možnosti, je to přenosný audiorekordér, telefon nám pomáhá v tolika drobnostech které vy v životě považujete za samozřejmost, ale pro nás jsou opravdu problém, že byste se možná divil, co všechno do toho ještě patří.
Takže ne, pro nás telefon není ta nejméně důležitá věc na světě, je to státem uznávaná kompenzační pomůcka pro nevidomé a slabozraké, u které jsou stanovené určité parametry, aby za ní byla považována, mimo jiné právě fyzická tlačítka. Svojí důležitostí se dneska rovná například bílé holi, kterou byste u nevidomého taky považoval za základ.
A když se tu za sebe i nevidomé pokouším vysvětlit vám, proč je pro nás opravdu nepříjemný a reálný problém, když tu veřejně za relevantní médium označujete odstraňování fyzických prvků za něco co je pozitivní pro každého, tak místo toho abyste se alespoň pokusil pochopit podstatu věci, třeba v tom článku poupravit jednu větičku, nebo na to snad radši nereagoval, tak jste akorád arogantní, máte potřebu si tu nevím proč porovnávat osobní důležitost, reagujete jen na to co vám šláplo na kuří oko a jste hnusný na lidi, kteří se vám snaží něco vysvětlit k tématu článku. Zkusil byste prosím ještě jednou zvážit co se vám snažím napsat o podstatě rušení fyzických prvků na elektronice a fakt že když vy za média tohle veřejně nekriticky podporujete, tak to určité skupině uživatelů může způsobit opravdu velké problémy s celkovým užíváním něčeho co je pro ně klíčové? Mohl byste prosím zkusit ještě jednou odhlédnout od svého osobního ega a osobních preferencí, od nějakého osobního handrkování, od rozhovorů pro magazín a dalších věcí, zkusit v sobě najít trochu empatie nebo alespoň vůle naslouchat a zamyslet se nad tím že to co píšete prostě může být pro někoho problém? A že když se kvůli tomu ozve, tak by se k tomu dalo při troše sociální inteligence přistoupit i trochu věcně?
Mimo chodem, že jsem se za patnáct let neozval není pravda, tedy, pardon, celých patnáct let magazín nečtu, psaly jsme si o rozhovoru, ale mám tři práce, dvě děti a měl jsem potom velké zdravotní problémy, takže jsem neměl čas a sílu na nic co není opravdu důležité. Když jsem se ke čtení magazínu vrátil, uvědomil jsem si, že mi vaše jednání s lidmi a náhled na některé věci prostě nevyhovují a přestal jsem mít zájem se v tom dál angažovat. S nápadem na rozhovor jste mě oslovil vy a neměl jsem tenkrát pocit, že bych na to nutně musel být Někdo. Teď už je to zřejmě jinak.
Ale mě opravdu nejde o nějaký rozhovor, to je na tom naprosto nepodstatné. Vůbec bych vám býval nepsal nebýt toho že tu prostě v článku píšete způsobem, který pro nás představuje opravdu reální problém.