Zavřít reklamu

Svobodný internet je tak trochu zrádný termín. Asi žádná vláda na světě vám narovinu neřekne, že v zemi, ve které vládne, nemají obyvatelé k dispozici svobodný internet. Pravdou ale je, že svoboda internetu se v jednotlivých částech světa může opravdu značně lišit. Na blogu PrivateInternetAccess se objevily zajímavé statistiky o tom, jak moc velká svoboda internetu vládne v jednotlivých zemích.

„Digitální“ populace ve světě

V červnu roku 2016 byla Valným shromážděním OSN přijata rezoluce, která je vnímána jako potvrzení základního práva na přístup k internetu. Jak je to ale s přístupem lidí k internetu doopravdy? V lednu letošního roku činil počet aktivních uživatelů internetu 4,66 miliardy, což je necelých 60 % celosvětové populace. 92,6 % všech aktivních uživatelů podle zmíněných statistik používá k brouzdání internetem aktivně své mobilní zařízení. Počet aktivních uživatelů internetu vzrostl od července loňského roku do ledna letošního roku o 257 milionů nových uživatelů, počet uživatelů sociálních sítí pak ve stejném období narostl o 13,1 %.

Soukromí v online prostoru

V poslední době se čím dál více skloňuje otázka soukromí v online prostoru. Lidé se o své soukromí obávají nejen z bezpečnostních důvodů, ale vadí jim také příliš personalizované a cílené reklamy. Obavy uživatelů o soukromí nejsou rozhodně záležitostí posledního roku. Již v roce 2016 vyjádřila většina lidí alespoň jistý stupeň obav v tomto směru, přičemž největší obavy o soukromí byly zaznamenány v Německu (82 % uživatelů), ve Francii (70 %), v Dánsku (67 %), Belgii (66 %) a Lucembursku (62 %).

Svoboda projevu

Mezi další hojně diskutovaná témata patří v souvislosti s pobýváním v online prostoru také svoboda projevu.Hrstka hlavních internetových, mobilních a telekomunikačních platforem nabyla takového významu, že výrazným způsobem ovlivňují přístup k informacím a veřejnému diskurzu. Proto je důležité, aby tyto společnosti byly i nadále zodpovědné a poskytovaly maximální transparentnost svých postupů. Nejvyšším skóre se v oblasti svobody projevu může pochlubit Google, u kterého se podle údajů z roku 2019 jedná o zlepšení o 61 %. O něco hůře je na tom Facebook, který sice ve srovnání s minulostí zveřejňuje více informací o odstraňování obsahu, jeho skóre svobody projevu ale kvůli nedostatečné transparenci kleslo o 47 %. Co se jednotlivých zemí světa týče, nejvyšší skóre svobody projevu mají některé státy západní Evropy, jako jsou třeba skandinávské země nebo Švýcarsko. Naopak nejhůře je na tom Mauretánie, Jižní Súdán, Ukrajina či Venezuela.

Přístup k internetu ve venkovských oblastech

Dostupnost internetu také často souvisí s tím, zda se jedná o městskou či venkovskou oblast. V městech je obecně připojení k internetu rozšířenější, na venkově je to o něco horší. V roce 2019 se mohlo přístupem k internetu pochlubit 72 % domácností v městských oblastech, zatímco ve venkovských lokalitách se jednalo pouze o 37 % domácností. Čím vyspělejší je daná země, tím více se tyto rozdíly stírají, a v rozvojových zemích je počet domácnosti s internetem ve městech 2,3-krát vyšší než ve venkovských lokalitách. Nejhůře je na tom v tomto směru Afrika, kde má přístup k internetu 28 % domácností v městských oblastech a 6,3 % domácností ve venkovských lokalitách.

Cenzura internetu

Ani v dnešní době bohužel není cenzura internetu v řadě zemí světa žádnou zvláštností. Nejnižší mírou cenzury na internetu se může pochlubit Island, který v tomto směru dosáhl v hodnocení Freedom House Index skóre 95 bodů ze 100 možných. Špatně si nevede ani Estonsko (94 bodů), Kanada (87 bodů), Německo (80 bodů) nebo Velká Británie (78 bodů). Naopak nejhůře jsou na tom státy jako Čína (10 bodů), Írán (15 bodů) , Sýrie (17 bodů) nebo Vietnam a Kuba (shodně 22 bodů).

Kompletní statistiky ohledně svobody na internetu si můžete (v angličtině) pročíst zde.

Související články

Dnes nejčtenější