Zavřít reklamu

Do psaní prvních dojmů z iPhonu 12 se pouštím skutečně jen pád minut poté, co jsem jej měl možnost rozbalit. V následujících řádcích se proto zřejmě mírně promítne nefalšovaná jablíčkářská radost z čerstvě rozbalené novinky, které jsem se zkrátka ani po letech života v Apple bublině nedokázal zbavit. Tím bych jinými slovy řekl rád to, že na objektivní pohled bude potřeba počkat do mé recenze, na které začnu už v průběhu dneška pracovat. Jaký tedy iPhone 12 pár minut po rozbalení je a potažmo jak na člověka působí?

Přiznám se, že když jsem po přechodu z iPhonu 5 na iPhone 6 “přičuchl” k zaobleným hranám, sedly mi mnohem víc než hrany ostré. Když jsem proto minulý týden poprvé oficiálně iPhone 12 viděl, hlavou se mi honily myšlenky typu: “holt se budeš muset smířit s něčím, co ti až tak nevyhovuje.”. Když jsem si však vzal iPhone 12 poprvé do ruky, podobné myšlenky vzaly (alespoň prozatím) za své. Telefon se mi totiž drží v ruce stejně skvěle jako tomu je u mého iPhonu XS se zaoblenými hranami a to i přestože testuji model se hranami z hliníku, který klouže o poznání více než ocel použitá na iPhonech řady Pro. Věřím tedy, že si se my “zaoblenci” staneme “hranaři” snadno a rychle. 

Půl slova nemůžu říci ani na velikost telefonu. Jak jistě víte, iPhone 12 disponuje 6,1” OLED displejem, takže jej za drobečka označit v žádném případě nelze – tím spíš pro člověka, který spokojené používá 5,8” iPhone. Když se totiž na rozdíly těchto úhlopříček podíváme čistě matematicky, dostaneme rozdíl zhruba 0,75 cm, což není dle mého na zařízení, které chcete ovládat jednou rukou, tak úplně málo. Jenže to, co se Applu povedlo s tělem iPhonu 12, je opravdu neuvěřitelné. 6,1” displej se mu totiž podařilo – promiňte mi to slovo – narvat téměř do těla nynějších 5,8” iPhonů, díky čemuž si u něj na nepříjemné ovládání související s nárůstem jeho rozměrů v žádném případě stěžovat nelze. 

Do hodnocení zobrazovacích kvality displeje jako takového bych se sice rád pustil až v recenzi, už nyní si však krátké zhodnocení neodpustím – je totiž peckový, ostatně jako každý OLED displej použitý Applem. Pokud by vás pak zajímala například tloušťka rámečků, ta se zdá být vizuálně skutečně menší. Osobně jsem však přesvědčen o tom, že si zde Apple “jen” hraje na kouzelníka s optickými klamy, protože je jasné, že rámečky kolem displeje působí užší zejména kvůli “seknutí” zaobleného rámečku na ostré hrany. To jinými slovy znamená, že i kdyby by byl rámeček kolem displeje ve výsledku mírně širší, díky “useknutému” železu, které kolem něj bylo při přímém pohledu vidět, bude zkrátka působit lépe. 

Pouštět se v tomto článku v žádném případě nechci ani do hodnocení výkonu či rychlosti telefonu, jelikož je jasné, že čerstvě spuštěný iPhone s nejvýkonnějším mobilní procesorem současnosti bude zkrátka a dobře “běhat” jako po másle. Po prvních minutkách procházení systému se mi ale opravdu zdá jeho svižnost lepší než v loňském roce, kdy jsem si podobně hrál s čerstvě vybaleným iPhonem 11. Zde ale bude samozřejmě potřeba provést důkladnější testy založené primárně na aplikacích, jejich spouštění a funkčnosti. 

Veškeré ostatní testy včetně fototestu, který zřejmě naprostou většinu z vás zajímá nejvíce, si už raději nechám až na blížící se recenzi, jelikož je zkrátka není možné v krátkém časovém úseku provést tak, aby byly alespoň nějak rozumně vypovídající. Kdybych měl nicméně telefon po pár minutách v mé ruce zhodnotit, hodnotil bych jej velmi kladně. “Dvanáctka” se mi totiž zkrátka líbí a myslím si, že v tomto směru nebudu sám – tím spíš, pokud jste stejně jako já fandové zelené, ve které nám telefon dorazil. Na můj vkus mohla být možná trochu tmavší, ale ani tento odstín člověka v žádném případě neurazí. Zatím tedy můžu iPhonu 12 tiše zatleskat.

Související články

Dnes nejčtenější