Psal se rok 1995. Hráči sice tou dobou hltali kultovní Doom, ale pořád se v něm chodilo jen po rovných podlahách. A pak studio Parallax Software odpálilo bombu jménem Descent. Hru, která zahodila veškerou gravitaci a ukázala nám, jak vypadá skutečné 3D.
Zatímco v jiných střílečkách té doby jste řešili maximálně otočení doleva či doprava, v Descentu bylo všechno jinak. Jako pilot lodi Pyro-GX jste byli vrženi do spletitých podzemních dolů na různých planetách sluneční soustavy.
Mohlo by vás zajímat
Hra představila tehdy nevídaný koncept šesti stupňů volnosti, takže jste mohli letět dopředu, stoupat, klesat, dělat úskoky do stran, a hlavně rotovat kolem vlastní osy. Pojmy jako podlaha a strop okamžitě ztratily smysl. Pro spoustu z nás to byl první kontakt s „herní závratí“, protože najít v tom labyrintu chodeb cestu ven dalo mozku pořádně zabrat.
Koncept každé úrovně byl přitom přímočarý a ďábelsky návykový. Museli jste proletět bludištěm infikovaným zblázněnými těžebními roboty, najít barevné přístupové klíče a posbírat rukojmí.
Fotogalerie
Pak nastalo to pravé peklo. V momentě, kdy jste rozstříleli hlavní reaktor, se spustil odpočet do autodestrukce. Sirény vyli, obrazovka se třásla a vy jste museli v té šílené prostorové dezorientaci najít únikový východ. Ten pocit úlevy, když loď na poslední vteřinu vylétla z vybuchujícího dolu do volného vesmíru, se prostě nezapomíná.
Mohlo by vás zajímat
Descent byl skvělý test prostorové představivosti, rychlých reflexů a odolnosti žaludku, na který dodnes rádi vzpomínáme. Hrál jsem i další díly, ale v paměti mi nejvíce utkvěl ten první. Hráli jste ho?
První hra kterou jsem si koupil. Diskety už nemám ale manuál mám na polici vedle dalších her. V prodejně v Lidické měli i helmu VFX-1. Měl jsem to na hlavně asi minutu a stačilo :-). Ale na PC to bylo super.
Z Descenta jsem zvracel pouze jednou. Když v v tehdejším Escomu půjčili první virtuální helmu VFX. Jinak super hra.