Zavřít reklamu

I letošní podzim je jako již tradičně spjat s testováním nových Apple produktů, které si svou premiéru odbyly na začátku září a do prodeje se dostaly zhruba v jeho polovině. A jelikož mám ten nejočekávanější test, tedy recenzi iPhone 17 Pro, již zdárně za sebou, je na čase podívat se na zoubek dalšímu z představených telefonů z dílny Applu. Tentokrát přišla řada na to designově nejzajímavější, co si můžete v současnosti od kalifornského giganta koupit – tedy na iPhone Air. Pokud vás tedy zajímá, jaký tento krasavec v reálném životě je, recenze iPhone Air vám zodpoví snad na všechny vaše otázky. A pokud ne, samozřejmě se můžete na vše okolo tohoto telefonu doptat v komentářích pod tímto článkem. 

Vzhled vás prostě bude fascinovat 

Pokud jste se už byli na iPhone Air podívat v obchodě, jistě mi dáte za pravdu, když řeknu, že první dojem z něj je prostě fantastický. Tenkost pouhých 5,64 mm, které se u něj Applu podařila docílit, působí v porovnání s iPhony 17 (Pro) skoro až neuvěřitelně a dává vzpomenout na časy iPhonů 6 coby posledních skutečně tenkých modelů, po kterých přišlo už jen „ztučňování“. Když navíc k mimořádně tenkému tělu přičtete rámeček z leštěného titanu či čtyři zdařilé barevné varianty, přičemž já mám k dispozici světle modrou, ale k dostání je ještě světle zlatá, bílá a černá, dostáváme kousek, který je hotovým designovým skvostem a pastvou pro oči. 

iPhone Air 2

Záda telefonu jsou na rozdíl od iPhonů 17 Pro celoskleněná, přičemž skleněný je i vystouplý zadní fotomodul, který skrývá v první řadě širokoúhlý objektiv, ve druhé pak řadu dalších vnitřních komponentů, které se nevešly kvůli tenkosti jinam. Fotomodul je pak lesklý, zatímco zbytek zad matný – ostatně, jak měl Apple v předešlých letech u iPhonů se skleněnými zády ve zvyku. Pozitivní je pak to, že jsou záda vůbec poprvé v historii opatřena technologií Ceramic Shield 2, která by jim měla zajistit vyšší odolnost. Zda tomu tak je, sice nemůžu úplně objektivně posoudit, nicméně abych si tenkost telefonu užil co možná nejvíc, používal jsem jej primárně s originálním bumperem a za dobu testování se na skleněných zádech žádné stopy poškrábání neobjevily. 

I odolnost proti ohybu je opravdu dobrá. Určitě jste na YouTube viděli spousty videí, ve kterých se tvůrci snažili telefony v rukou ohnout, přičemž úspěšní nebyli. Pár ohybů, byť ne za použití nějaké extrémní síly, jsem si vyzkoušel i já a musím říci, že obavy z ohnutí v kapse či tak podobně na místě určitě nejsou. Titanové tělo má sice tendenci pružit (a to i při nižší vynaložené síle při ohnutí), ale telefon se vždy vrátil zpět bez jakéhokoliv poškození. 

Displej je krásný, ale … 

Bude to znít možná trochu zvláštně, ale od tenkého těla telefonu se odvíjí vlastně i to, jak člověk vnímá jeho displej. Za poslední roky jsme totiž nějak zvykli na to, že jsou iPhony malé cihličky s jednou svítící stranou, ale s příchodem iPhonu Air máte tak nějak pocit, že se nekoukáte na cihlu, ale spíš na list (nebo spíše štos) papírů s displejem nahoře. Zejména z úhlu je pohled na telefon s rozsvíceným displejem, který je samozřejmě díky využití 6,5“ Super Retina XDR panelu s jasem až 3000 nitů venku opravdu parádní podívaná. To ale ostatně platí o všech letošních iPhonech, jelikož papírově jsou jejich displeje zcela stejné, což je za mě osobně velmi příjemná zpráva. Právě displej je totiž ve výsledku to hlavní, s čím člověk přichází u telefonu do styku, a tak by to mělo být na co nejvyšší úrovni. 

iPhone Air LsA33

Nicméně jednu výtku zde přeci jen mám. Kvůli tenkosti totiž musel Apple nepřekvapivě bojovat s rozmístěním vnitřních komponentů, což s sebou přineslo mimo jiné mírnou změnu v umístění Dynamic Islandu. Ten je tak posazen o trochu níž než tomu je u iPhonů 17 (Pro), což s sebou přináší to, že je celkově výraznější a tedy i rušivější. Pokud tedy nejste jeho fanoušky, zde si úplně na své nepřijdete, protože jej budete mít ve svém zorném poli víc než tomu bylo doposud. Bavíme se sice o minimálním posunu, ale třeba při sledování videí na YouTube a tak podobně může tento jiný typ překrytí displeje trochu štvát. Je proto fajn s tím počítat. 

V ruce jako pírko

Není to jen tenkost, kterou telefon boduje. Bavit vás u Airu bude i jeho nizoučká hmotnost 165 gramů, která působí u 6,5“ telefonu opět skoro až neuvěřitelně. Jen pro představu, 6,3“ iPhone 17 váží 177 gramů a 6,3“ iPhone 17 Pro pak 204 gramů. Pokud tedy budete přecházet zejména z Pro modelů, věřte, že vás hmotnost nenechá chladnými, stejně jako bavila a vlastně i pořád baví mě. I díky ní totiž působí telefon v ruce opravdu perfektně a popravdě řečeno, úplně jinak než na co jste u iPhonů zvyklí. Zpracováním je iPhone Air prostě jedinečný a to je ve výsledku jeho hlavní trumf, na který vsází v prodejích. 

Že si nechal Apple záležet z hlediska designu a toho, jak se telefon drží v ruce, skutečně na každém detailu, dokládá třeba i fakt, jak perfektně je telefon vyvážen. Přestože je jeho horní strana kvůli zadnímu fotomodulu poměrně masivní, v žádném případě nemůžu říci, že by se telefon měl tendenci nějak převažovat či obecně působit nevyváženě. Ba právě naopak se mi Air jeví jako jeden z nejlépe vyvážených mobilů, které jsou v současnosti na trhu k dostání. Jen je třeba počítat s tím, že 6,5“ displej už je poměrně velký a ani já coby muž s poměrně velkou rukou nejsem schopen dosáhnout komfortně do horních rohů displeje, což v případě 17 Pro jsem. Pro malé ruce tedy tento telefon není, nejste-li tedy smířeni s tím, že jej budete ovládat obouruč. 

Výkonnostně dýchá na záda Pro modelům, chlazením nikoliv 

Přestože je iPhone Air mimořádně tenký, výkonu má na rozdávání. Jeho srdcem je čip A19 Pro s 6jádrovým CPU a 5jádrovým GPU (tedy má o jedno GPU jádro méně než iPhone 17 Pro), přičemž vše je doplněno 12GB operační paměti a 256 GB, 512 GB či 1 TB úložištěm. Právě vzhledem k použitému čipu vás tak asi nepřekvapí, že plynulost a celkově používání telefonu je naprostá pohádka, což však tak nějak u telefonu s cenovkou začínající na 30 000 Kč lze očekávat. 

Já se snažil výkon iPhonu Air porovnat s iPhonem 17 Pro a upřímně řečeno, rozdíly jsou naprosto zanedbatelné. Náročné aplikace spustíte stejně rychle, hry se vám načtou taktéž stejně rychle a nějaké to renderování a podobné zábavičky, u kterých se zapotí grafika, sice zvládne iPhone 17 Pro rychleji, ale nejedná se o žádný zásadní rozdíl. Upřímně si tedy myslím, že výkon iPhonu Air není třeba jakkoliv řešit, stejně jako výkon iPhonu 17 Pro a 17. Protože naprosté většině uživatelů nejenže bude stačit, ale nedokáže jej ani z poloviny využít. A to nemyslím vůbec zle. iPhony jsou však už řadu let natolik výkonnostně ustřelené, že každé zrychlení čipu je svým způsobem upgrade pro extrémně úzkou skupinu uživatelů.  

Bohužel, s vysokým výkonem jde ruku v ruce i zahřívání, kterému se zde nevyvarujete. iPhone Air má totiž tendence „topit“ docela dost a to zejména v místě kolem zadního fotomodulu, kde je ukryt čip a řada další elektroniky. Se zahříváním se přitom potkáte třeba hned poté, co telefon vybalíte z krabičky a začnete jej obnovovat ze zálohy. Jakmile mu pak začne dávat člověk více „do těla“ například hraním, výkonnostními testy a tak podobně, záda teplají čím dál víc. Musím sice objektivně říci, že jak rychle zteplají, tak i rychle zchladnou, ale pokud vás zahřívání zad telefonů v minulosti štvalo, zde úplně jásat nebudete. Holt, absence parní komory či jakéhokoliv propracovanějšího chladícího vnitřního systému je znát. Na druhou stranu, myslím si, že iPhone Air nebyl nikdy koncipován jako pracant, který má svým výkonem lámat skály. A jelikož při běžném používání nehřeje prakticky vůbec, tak nějak jsem s jeho zahříváním při vyšší zátěži s ohledem na jeho konstrukci v pohodě. 

Fotoaparát dvou tváří 

Přestože má iPhone Air dost výrazný zadní fotomodul, skrývá se v něm jen jeden fotoaparát a to konkrétně širokoúhlý s rozlišením 48MPx, clonou f/1,6 či optickou stabilizací obrazu s posuvem senzoru. Samozřejmostí je tu pak podpora i dalších ohnisek objektivu, kdy k dispozici je vedle klasických 26 mm i 28 mm a 35 mm, přičemž 26 mm je 1x zoom, 28 mm je 1,1 x zoom a 35 mm je 1,4x zoom. Když k tomu všemu přičteme ještě podporu 2x hybridní zoom (tedy jinými slovy výřez 12MPx fotky ze 48MPx s snímku), dostáváme celkem 4 fotoaparáty, na které lze fotit. To se sice může zdát na první pohled jako docela komfortní sestava, pravdou však je, že pokud vás focení baví a rádi si s foťákem hrajete, moc vás bavit nebude. 

iPhone Air 4

Tím nechci v žádném případě říci, že by byl zadní foťák iPhonu Air špatný, protože to absolutně není, ba právě naopak! Vždyť i jeho snímací senzor by měl být podle našich informací kvalitativně někde mezi iPhonem 17 a 17 Pro. Možnosti zoomu jsou však zkrátka omezené a přestože je leckdy možné přiblížení vyřešit prostě jen fyzickým přiblížením se k objektu, spousty fotek tak prostě nevyfotíte. Svým způsobem škoda je pak i absence ultraširokoúhlého foťáku, který dokáže fotit širokoúhlé fotky s efektem rybího oka. Je sice pravda, že osobně těchto fotek nějak moc za rok nenafotím, ale čas od času se člověk dostane do situace, kdy toho potřebuje do záběru dostat co nejvíc a právě tato možnost tak dost chybí. 

A je to fakt škoda. Když bych totiž měl zhodnotit kvalitu širokoúhlého foťáku, ta je za mě opravdu bravurní. Zachycení barev, detaily, ostrost a celková kvalita fotky je i na 32“ 4K displeji velmi dobrá, byť samozřejmě i zde platí, že značnou část dané fotky netvoří váš um, ale umělá inteligence, která ji dotáhne takřka k dokonalosti. Proto se neděste toho, že když vyfotíte fotku, zprvu nemusí vypadat vůbec dobře. Umělá inteligence na ní totiž pravděpodobně ještě pracuje a do pár vteřin vám „doskočí“ finální výsledek, který je nesrovnatelně lepší než originál. Zadní foťák si navíc vůbec špatně nevede ani za horších světelných podmínek. I za těch jste totiž schopni fotit dost kvalitní fotky bez přebytku šumu. Na pár ukázek se můžete podívat níže. 

 Jenže co naplat, když skvěle fotí jen jeden zadní foťák a často se jich hodí vícero. Omezení foťáku je ještě víc. Vzhledem k tomu, že chybí ultraširokoúhlý objektiv, rozloučit se můžete i s makro fotkami, které jsou další zábavnou funkcí, jenž máme na iPhonech k dispozici již roky. A i když platí i zde, že makro focení není pro valnou většinu z nás každodenní záležitostí, je prostě škoda být o tuto funkci u telefonu za 30 000 Kč ochuzen. A věřte, že mě to fakt mrzí. Designově je totiž tento telefon opravdový skvost a upřímně musím říci, že to, jak krásný je, vás bude pravděpodobně nutit k tomu, abyste mu některé nedostatky omlouvaly. Někdy to ale prostě nejde a omezený zadní foťák, který se nechytá ani na ten z o 7 000 Kč levnějšího iPhonu 17, je toho důkazem. 

Co se pak týče předního foťáku, ten je fantastický. K dispozici je zde stejně jako v případě základních iPhonů 17 i Pro modelů fotoaparát s rozlišením 18 Mix a clonou f/1,9, který podporuje například centrování záběru pro fotky a tak podobně. Selfie fotky a videa, která na něj nafotíte, jsou pak oproti iPhonům z předešlých let nesrovnatelně lepší a skoro se mi až chce říci, že se pomalu dostáváte na úroveň fotek ze zadní fotosoustavy. Zatímco v předešlých letech totiž byly selfie fotky „ploché“, nezajímavé a neoplývávaly vysokou kvalitou, nyní jsou živé, plné detailů a daleko plastičtější, což je za mě osobně naprosto parádní. 

Apple navíc nezapomněl ani na fanoušky natáčení videa. Tedy, jak se to vezme. Oproti iPhone 17 či 17 Pro chybí Airu například podpora Filmařského režimu, prostorového videa, nedočkali jsme se ale ani 4K zpomaleného záběru či časosběru. Nicméně k dispozici je alespoň podpora natáčení přední a zadní kamerou současně. Ano, jedná se o funkci, kterou iPhony zvládaly už v předešlých letech díky aplikacím třetích stran, nativní řešení od Applu je však díky možnosti přesouvat si okno s videem z předního fotoaparátu de facto kamkoliv po displeji, jelikož funguje v režimu Obraz v obraze, opravdu fajn. Na krátkou ukázku videa se můžete podívat níže. 

Výdrž baterie je na hraně použitelnosti 

Suverénně nejdiskutovanějším tématem okolo iPhonu Air je výdrž jeho baterie. Obavy z ní totiž tento telefon předcházely dlouhé měsíce předtím, než se vůbec světu představil, čemuž se však vzhledem k jeho minimální tloušťce nelze divit. Apple nicméně na svém webu uklidňuje uživatele tím, že by měl Air zvládnout až 27 hodin přehrávání videa, což je stejná hodnota, kterou udává i u iPhonu 16 Pro. Na keynote pak několikrát zmínil, že telefon zvládne jeden celý den. Je ale taková i skutečnost?

Dle mého je to dost diskutabilní. Coby bývalý majitel iPhonu 16 Pro si troufám říci, že na jeho výdrž se iPhone Air ani zdaleka nedostává, jelikož zatímco s 16 Pro jsem den končíval klidně i se 20 % baterie při aktivním využití, iPhone Air se drží doslova na jednotkách procent. A to i přesto, že mám aktivní adaptivní režim napájení, který by měl výdrž baterie prodlužovat, zapnutý automatický jas a tak podobně. 

Určitě bych neřekl, že telefon vytěžuji nějak enormně. Je ale pravda, že za den zhruba 3 hodiny volám, vyřizuji maily, komunikuji přes messengery či zkontroluji ať už kvůli práci či prokrastinaci sociální sítě a tak podobně. V metrice „Aktivní displej“ (Udává dobu, po kterou byl displej zapnutý a aktivní, tedy kdy zařízení běželo „na světle“. Nezajímá se o konkrétní aplikace, ale čistě o to, zda byl displej rozsvícen a zařízení aktivně v provozu) mi tak svítí většinou něco kolem 5 hodin (v extrémech pak maximálně 8) přičemž jsou do toho samozřejmě započítány právě i dlouhé hovory a tak podobně. Můj pracovní styl je pak již roky stejný a iPhony Pro na něj naprosto bez problému stačí tak, že na konci dne jim zbývá standardně ještě docela dost baterie. U Airu už ale člověk musí kalkulovat s baterií daleko víc. 

Za poslední týden nebyl den, kdy bych se alespoň v podvědomí nebál, že se mi telefon vybije ještě před mým ulehnutím do postele večer. Jasně, používal jsem jej trochu netypicky a i když jsem mohl, nenabíjel jsem jej přes den na nabíjecích stojáncích a tak podobně, abych si jeho výdrž co nejlépe osahal, ale díky tomu mohu s jistotou říci, že „jistý v kramflecích“ si tedy z hlediska výdrže iPhone Air rozhodně není a uživatelé, kteří nemají možnost jej přes den „dokrmit“ ze sítě, by tak mohli dost bojovat o bytí a nebytí. 

iPhone Air 1

Baterie v telefonu je prostě malá a jakýkoliv úkon se na ní podepíše. A to doslova. I vyfocení pár fotek vám dokáže ubrat pár procent baterky, které mohou na konci dne dost chybět. Člověk má tak svým způsobem tendenci jednak hlídat to, jak telefon využívá, ale taktéž víc sleduje to, jak na tom je úroveň jeho nabití, což bylo minimálně zprvu vcelku divné. Radost z tenkosti je tak rázem trochu v povzdálí – tím spíš, když si uvědomíte, pro koho tento telefon vlastně je. Respektive, pro koho spíš není. Jeden by si totiž řekl, že vzhledem k jeho designu bude perfektní pro manažery, kteří neustále volají a neřeší nic jiného. Jenže ti by mohli dost rychle dojet právě na baterii. Jenže on ve výsledku nemusí být ani pro ženy coby módní doplněk do luxusní kabelky, protože pokud se jedná o ženu, která ráda fotí a to klidně i naprosté hlouposti, baterie jí bude klesat před očima. O fanoušcích gamingu a tak podobně pak nemluvím už vůbec. 

Navíc, ani CarPlay není samozřejmě s telefonem tak úplně kamarád a dokáže ho vycucat velmi slušně. Jen pro představu, budete-li mít zapnuté například Spotify v kombinaci s Google Maps, počítejte s tím, že se vám telefon při bezdrátovém CarPlay vybije zhruba o 10 % za hodinu jízdy, což není úplně málo. 

Výdrž je zkrátka extrémně limitující faktor, který vám nebude chutnat, nepřistoupíte-li na hru hranou Applem s názvem powerbanka. Ta sice výdrž samozřejmě natáhne o spoustu hodin a v případě powerbanky přímo od Applu navíc tělo telefonu nějak zvlášť nezvětší, ale myslet na ní člověk prostě nechce. Vždyť když už nic, jedná se o další zařízení, které je třeba nabíjet, což není úplně optimální. Právě proto jsem já osobně na tuto hru tak úplně nepřistoupil a snažil se iPhone Air využívat bez přídavné baterie, což byl ale některé dny docela očistec. A to třeba i proto, že si chci u telefonu začínajícího na 30 000 Kč prostě chci užít co nejvíc plynulý displej, čehož si však zde neužijete, protože režim nízké spotřeby, který právě ProMotion deaktivuje, se stane vaším denním chlebem. A to prostě nechcete. 

Vyloženě do vzduchu pak nejde skákat ani z rychlosti nabíjení, jelikož zatímco u iPhone 17 Pro se dostanete při využít kabelu na nějakých 33W, u iPhonu Air máte k dispozici maximální nabíjecí výkon okolo 18 až 19W. Jasně, nabíjíte menší baterii a ve výsledku je tak rozdíl v rychlosti nabití vcelku malý, ale chtě nechtě tu je a je to ve výsledku další negativum, se kterým je třeba počítat. 

Krvácí na více frontách

iPhone Air je telefonem dvou tváří, kdy jedna je naprosto úchvatná a dechberoucí, zatímco druhou nebudete vlastně ani chápat, protože vám bude připadat skoro až stupidně hloupá. Úžasnou tváří je pak samozřejmě již několikrát opěvovaný design a prostě to, že se jedná z hlediska zpracování o technologické porno. Negativem je pak pro mě osobně kromě nekomplexního fotoaparátu a výdrže baterie na hraně i pár věcí, které tak nějak nechápu nebo mě prostě „jen“ štvou. Do hlavy mi nejde třeba to, proč Apple nasadil jen blesk, u kterého není možné uživatelsky regulovat světelný kužel do dálky či šířky, jak tomu v posledních letech u iPhonů je. Namísto toho máte jen možnost regulovat intenzitu jasu, což samozřejmě samo o sobě pro nějaké to běžné svícení stačí, ale když člověk ví, že může mít k dispozici něco lepšího, absence této možnosti ho prostě štve. 

Docela negativně pak vnímám i absenci druhého reproduktoru, díky kterému by telefon nabídl plnohodnotný stereo zážitek. U Airu si totiž musíte vystačit jen reproduktorem umístěným na horní straně a přestože je jeho kvalita velmi slušná, při sledování videa je prostě znát, že ozvučení oproti iPhonům se stereo reproduktory pokulhává. Zvuk totiž logicky vychází jen z jednoho místa a tím pádem vás nepohltí tak dobře, jak jste dost možná zvyklí. Samozřejmě chápu, že do tenkého těla už zřejmě nešlo nacpat druhý reproduktor, ale říkám si, zda těch ústupků kvůli tenkosti vlastně nebylo tak nějak moc a zda by nepatrné zvětšení tloušťky třeba nepomohlo Applu vytvořit daleko komplexnější Air než ten, který máme nyní k dispozici. 

A s podobnými divnostmi bych mohl ještě chvíli pokračovat. Hlava mi úplně nebere ani to, že vám telefon dorazí ve výchozím nastavení s vypnutými dalšími ohnisky fotoaparátu a vy máte tak nativně k dispozici jen 1x a 2x zoom. Přitom se jedná o ryze softwarovou záležitost, která foťák jako takový docela zlepší a hned tak s ním lze dělat zajímavější věci. Jasně, zde se bavíme jen o softwarovém rozhodnutí, ale i přesto si říkám, kdo o tom proboha rozhodl.  

iPhone Air 7

Resumé

I přesto, že předešlé řádky vychází pro iPhone Air v mnoha směrech negativně, mé závěrečné hodnocení vlastně až tak negativní nebude. To proto, že se na telefon dívám stále optikou technologického nadšence, který si prostě design tohoto kousku naprosto zamiloval a do jisté míry oceňuje odvahu Applu s takto tenkým telefonem, který je docela našláplý, vyrukovat vedle Pro modelů i neméně kvalitních základních iPhonů 17.

Právě netradiční zpracování a celkově velmi silné vybočení Applu ze zaběhlých kolejí mě pak stále nutí přemýšlet nad tím, zda by to s iPhonem Air přeci jen nějak nešlo, přestože vím, že by mě osobně výdrž baterie v kombinaci s nekomplexním foťákem štvala. Applu se zkrátka povedlo vytvořit něco, co vám dokáže zamotat hlavu a přivést na rozcestí, na kterém vás bude každé rozhodnutí bolet, protože ani jeden směr vám ve výsledku nenabídne to, co by vám nabídl ten druhý a naopak. 

Když ale budu objektivní, vlastně příliš nevím, komu kromě technologických fanatiků bych iPhone Air doporučil, protože skupina uživatelů, která s ním bude takříkajíc „v pohodě“ podle mě moc velká nebude (čemuž ostatně odpovídají i první předpovědi prodejů). iPhone Air totiž není pro fanoušky focení a stejně tak není pro uživatele, kteří jsou na telefonu aktivní a potřebují, aby jim zvládl na jedno nabití bez problému celý den. Air je podle mě pro milovníky minimalistického designu, kteří mají telefon spíš jako doplněk než něco, co potřebují denně několik hodin k životu. Takových ale (bohužel) na světě asi moc nebude. Jedno je ale jisté. iPhone Air je krásnou ukázkou toho, že když Apple chce, dokáže se vymanit ze svého tradičního recyklačního stylu hardwaru a uvést na trh něco, co dokáže zamotat hlavu i uživatelům, kteří absolutně nejsou cílovou skupinou. Protože ač vím, že mi můj pragmatismus nakonec zavelí vrátit se k iPhonu 17 Pro, iPhone Air budu mít pro jeho unikátnost v hlavě tak dlouho, jako jsem měl před lety první lásku na základní škole. 

iPhone Air lze zakoupit zde

Dnes nejčtenější

.