Při pohledu na meziroční vývoj mezi iPhony 17 Pro a novou generací 18 Pro by se mohlo zdát, že se toho kromě obvyklého navýšení výkonu příliš nezměnilo. Apple ale tentokrát oprášil jednu věc, na kterou se dávno zapomenulo: variabilní clonu. Snažil se o to už Samsung u modelů Galaxy S9 a S9+, rychle se na to ale vykašlal. Jablíčkáři teď ale s odstupem času dostávají do rukou nástroj, který v praxi otevírá docela zajímavé možnosti.
Nový hlavní 48MPx Fusion fotoaparát u iPhonů 18 Pro a 18 Pro Max přináší možnost přepínat mezi světelnostmi f/1,48, f/1,8, f/2,8 a f/4,0. Celý proces funguje plně automaticky podle aktuálních světelných podmínek, případně jej lze plně převzít pod vlastní kontrolu skrze Pro ovládací prvky v nativní aplikaci Fotoaparát. Později tato možnost ale samozřejmě bude i u aplikací třetích stran. Osobně tipuji, že první s tím přijdou vývojáři titulu Halide.
Fotogalerie
Když se o totéž před mnoha lety pokoušel Samsung, jeho modely Galaxy S9 a S9+ se uměly přepínat mezi hodnotami f/1,5 a f/2,4. Tehdy šlo především o to nabídnout ve zhoršených světelných podmínkách extrémně širokou clonu f/1,5, která dokázala nasát maximum světla, snížit ISO a zkrátit čas závěrky, což vedlo k čistším nočním snímkům bez zbytečného šumu a rozmazání pohybu. Tedy teoreticky.
Apple nyní u iPhonu 18 Pro a 18 Pro Max operuje s hodnotou f/1,48 a tvrdí, že oproti předchozí generaci nabízí zhruba o 50 % lepší výkon za slabého osvětlení. Na druhou stranu, pevná clona f/1,4 u hlavního fotoaparátu některých konkurentů, jako např. Opět Samsung a jeho Galaxy S26 Ultra, ukazuje, že samotná čísla nejsou vším. Roli hraje velikost snímače, kvalita optiky a zejména softwarové zpracování obrazu. V čistě nočním režimu tak variabilní clona nepředstavuje nic, co bychom jinde neviděli.
Mohlo by vás zajímat
Kde má variabilní clona skutečný smysl?
Mnohem zajímavější situace nastává na opačném konci světelného spektra. Moderní fotomobily sází na čím dál větší snímače a široké pevné clony, což s sebou nese jeden specifický problém – při fotografování zblízka nebo detailů vytvářejí příliš malou hloubku ostrosti. Často pak máte ostrý jen malý bod a zbytek objektu se nepříjemně rozmaže.
Právě tady dává clona f/2,8 nebo f/4,0 v podání Applu hluboký smysl. Umožňuje zvětšit hloubku ostrosti a udržet vícenásobné detaily objektu ostré, aniž byste museli ustupovat dál. Minimální zaostřovací vzdálenost sice zůstává stejná, ale výsledné makro snímky a detailní záběry působí přirozeněji a použitelněji. Vliv to bude mít i na portrétové fotografie, ke kterým nebudete muset použít režim Portrét a měli byste dostat lepší výsledek, do kterého nebude tolik zasahovat software.
Dávám tomu dva roky
Stane se z variabilní clony trvalý standard? Odvážím si tvrdit, že generace iPhonů 18 Pro nám to ještě neukáže. Její cíl je naučit na to uživatele, rozhodnou až modely iPhonů 19 Pro. Apple nemůže tento hardware zaříznout hned po roce, protože by tím přiznal neúspěch. Dva roky je ale ideální čas na to zjistit, jestli něco funguje nebo ne. Jestli tedy jde jen o dočasný pokus, jak oživit hardware, ukáže až čas.
Sám Samsung ostatně toto řešení údajně zvažoval už pro řadu Galaxy S27 Ultra, nakonec od něj ale ustoupil. Apple tu tak může vytvořit novodobý trend, pokud po tomto řešení sáhne i čínská konkurence. Pokud se do toho ale nikdo po ty dva roky nepohrne, bude obhajoba této technologie těžká. Je totiž pořád pravda, že nejde o žádnou revoluci, která by převrátila focení naruby. Je to jen vítaný a praktický prvek, který dává fotografům větší kontrolu nad výsledkem a ten, který v nich může podnítit větší kreativitu. I proto má podle mého názoru místo jen v modelech Pro.
Nevím kdo, ale Huawei variabilní clonu má, honor také, Xiaomi též.. Apple vždy jako poslední.