Pokud jste sledovali seriál Radioactive Emergency, pak vás následující řádky nejspíš znepokojí stejně jako mě. Na druhou stranu, mít telefon, který nemusíte nikdy nabíjet je skutečně lákavá myšlenka. Právě takovou technologii představila čínská společnost Betavolt. Její prototyp s označením BV100 využívá energii vznikající při přirozeném rozpadu radioaktivních izotopů a dokáže vyrábět elektřinu nepřetržitě po velmi dlouhou dobu bez potřeby dobíjení. Ačkoliv současná verze není určena pro smartphony ani elektromobily, odborníci upozorňují, že podobná technologie by mohla v budoucnu změnit způsob napájení celé řady zařízení.
Jak funguje jaderná baterie?
Na rozdíl od klasických lithium-iontových baterií neukládá BV100 energii, kterou následně postupně uvolňuje. Elektřina vzniká přímo během přirozeného rozpadu radioaktivního izotopu niklu-63. Speciální diamantový polovodič následně tuto energii převádí na elektrický proud. Výsledkem je zdroj energie, který dokáže nepřetržitě vyrábět malé množství elektřiny po velmi dlouhou dobu bez nutnosti jakékoliv údržby nebo nabíjení. Největším omezením současného prototypu je výkon. BV100 produkuje pouze velmi malé množství energie, které nestačí na napájení energeticky náročných zařízení, jako jsou smartphony, notebooky nebo elektromobily. Technologie je proto zaměřena především na zařízení s minimální spotřebou energie, která musí fungovat dlouhé roky bez zásahu člověka.
Mohlo by vás zajímat
Právě zde se otevírají velmi zajímavé možnosti. Jaderné mikrobaterie by mohly pohánět například zdravotnické implantáty, senzory v odlehlých oblastech, podvodní monitorovací systémy, průmyslové měřicí přístroje nebo zařízení internetu věcí (IoT). V mnoha případech totiž není problém samotná kapacita baterie, ale nutnost její pravidelné výměny. Pokud by zařízení dokázalo fungovat desítky let bez servisního zásahu, mohlo by to výrazně snížit provozní náklady a zvýšit spolehlivost.
Podobné technologie už fungují ve vesmíru
Přestože označení „jaderná baterie“ může znít futuristicky, podobný princip není žádnou novinkou. Radioizotopové zdroje energie používají kosmické agentury již desítky let. Díky nim mohly fungovat například sondy vyslané do vzdálených částí Sluneční soustavy, kde není dostatek slunečního světla pro klasické solární panely. Některé z těchto misí vyrábějí elektřinu nepřetržitě i po několika desetiletích od startu.
Přestože koncept vypadá velmi slibně, před masovým nasazením stojí řada překážek. Kromě technických výzev půjde také o bezpečnostní certifikace, regulační schvalování, výrobní náklady a především veřejné přijetí technologie využívající radioaktivní materiály. Právě obavy spojené se slovem „jaderný“ mohou být pro komerční rozšíření stejně velkou překážkou jako samotný technologický vývoj.
Mohlo by vás zajímat
Baterie budoucnosti?
Betavolt zatím představila pouze prototyp, který má k běžnému využití ještě daleko. Přesto ukazuje směr, kterým se může vývoj energetických technologií v příštích letech ubírat. Pokud se podaří zvýšit výkon, snížit výrobní náklady a splnit všechny bezpečnostní požadavky, mohly by jednou vzniknout zařízení schopná fungovat celé desítky let bez jediné návštěvy nabíječky. Zda se jaderné mikrobaterie skutečně stanou běžnou součástí elektroniky, ukáže až čas. Už dnes je ale jasné, že technologie, která vyrábí elektřinu nepřetržitě po desítky let, představuje jednu z nejzajímavějších energetických novinek posledních let.
