Kdybych vás pozval k nám na návštěvu, najdete v našem bytě víceméně vše „jablečné“. Díky tomu, že se mi do Applu podařila pobláznit před lety i přítelkyně, teď už manželka (stejně jako jsem pobláznil víceméně celou nejbližší rodinu), využíváme Apple produkty víceméně všude. Oba pracujeme na Macu, jako telefon máme samozřejmě iPhone, na zápěstí nosíme Apple Watch, v uších nám hrají AirPods, potažmo zvuk z HomePodů mini a televizi sledujeme prostřednictvím Apple TV. Jeden produkt, respektive celá produktová kategorie se však v naší domácnosti dlouho ne a ne zabydlet. Nyní jsem jí však dal opět šanci a musím říci, že jsem si k ní nejspíš konečně našel cestu.
Řeč je konkrétně o iPadu, který se mi sice jako produkt vždy velmi líbil, nicméně nebyl jsem schopný pro něj najít pořádné využití. Svůj první iPad jsem dostal před dlouhými osmi lety a musím říci, že mě zprvu opravdu bavil, ale postupem času jsem po něm sahal míň a míň, až na něj začal postupně padat prach a já jej proto daroval babičce, se kterou jsme přes něj následně alespoň mohli volat přes FaceTime. Dlouhé roky mě pak iPady obcházely obloukem a já, ač pro ně měl do jisté míry slabost, jsem si prostě nedokázal obhájit, proč jej chtít.
Když však loni Apple v rámci iPadOS 26 ukázal nový multitaskingový systém založený na oknech z macOS, zbystřil jsem, protože se jednalo o vylepšení, které v mých očích mohlo skutečně iPad konečně přiblížit Macům – tedy alespoň v mém stylu práce. Že je tato vychytávka opravdu skvělá jsem si pak vyzkoušel při recenzování iPadů Pro (2025) loni na podzim a následně i při hraní si se základním iPadem v kombinaci s klávesnicí Epico, kterou jsem tehdy měl taktéž na recenzi. Základní iPad (2022) jsem si tedy i s klávesnicí po recenzi ponechal a vlastně od té doby si s ním pravidelně „hraju“, byť jiným stylem než dřív. A to je za mě nejspíš i recept, který mi konečně chutná.
Fotogalerie
iPad není druhý iPhone
Dřív jsem vnímal iPad do značné míry jako větší kopii iPhonu a tak jsem k němu i přistupoval. Ostatně, iPadOS se od iOS v prvních iteracích příliš nelišil a pominu-li multitasking s okny, která si šlo spouštět vedle sebe, vlastně si byly oba systémy podobné jako vejce vejci. A jelikož jsem já tuto podobnost ještě podpořil tím, že jsem chtěl iPad skutečně používat jako iPhone, protože jsem si na něj nainstaloval i většinu aplikací, které mi na iPhonu běžely, ve výsledku jsem postupem času neměl důvod po něm sahat, protože to, co mi nabídl, jsem dostal i z iPhonu.
Nyní jsem na to šel proto jinak a iOS svět aplikací jsem se rozhodl od iPadOS světa co nejvíce oddělit. Pár stejných aplikací mám sice nainstalovaných jak na iPhonu, tak na iPadu, ale snažím se obě tato zařízení směřovat každé trochu jiným směrem. Zatímco iPhone je pro mě prostě primárně telefon se spoustou užitečných funkcí, které jsem schopen využít na malé obrazovce, z iPadu se snažím vytvořit zařízení, které budu využívat buď pro zábavu (tedy konzumaci obsahu, který je ve větším lepší) nebo pro práci, kterou nejsem schopen na iPhonu ani zdaleka tak pohodlně udělat.
Práce je pro mě typicky psaní a to jak do textových dokumentů či do WordPressu našich magazínů, tak do mailů a tak podobně. A musím říci, že to se mi dělá na iPadu opravdu skvěle, je-li to třeba. Jasně, mohl bych si s sebou všude vzít můj MacBook Air, ale rozměrově se iPad leckdy hodí víc, takže třeba do kavárny, na schůzky nebo prostě někam „mimo“, kde vím, že toho nebudu potřebovat napsat nějak přehršel, je pro mě iPad super volba. Stejně tak třeba i pro videohovory v rámci Google Meet či Microsoft Teams. Mohl bych je sice absolvovat přes Mac, ale iPadOS rozhraní těchto aplikací je mi sympatičtější a tak když to jen trochu jde, raději si zavolám z iPadu.
Fajn je ale třeba i sledování Google Analytics, které je pro nás dennodenním chlebem. Tato věc má sice samozřejmě webové rozhraní, ale nativní aplikace se mi vždy pro základnější sledování využívala lépe, takže je radost mít možnost si ji spustit vedle Macu právě na iPadu a sledovat vše takto odděleně.
Fotogalerie
Co je větší, to je lepší
Co se pak týče zábavné stránky věci, nejvíce využívám iPad k občasnému hraní her, které je na větším displeji daleko lepší než kdybych hrál na iPhonu. Například čerstvě vydaný Tomb Raider je na iPadu opravdová slast. A her, kde člověk využije větší plochu displeje lépe, je samozřejmě mnohem víc. Rád navíc nyní koukám přes iPad i na olympiádu a to zejména proto, že naše půlroční dcerka má v hlavě radar na televizi a nevynechá jednu jedinou možnost se na ní podívat. Náš byt je však docela malý, takže jakékoliv větší aktivity s ní se se spuštěnou televizí neslučují, protože by si byla schopná vykroutit hlavu na obraz, ať se ji snažíte zabavit čímkoliv.
Manželka pak začíná iPad využívat ke čtení elektronických knih a přestože se jedná spíš o útržkovité čtení skrze starání se o prcka, je minimálně fajn to, že se lze vždy ve volné chvilce rychle vrátit ve čtení tam, kde člověk skončil, a nemusí se tak obtěžovat listováním a tak podobně. A opět, tato činnost je samozřejmě na větší obrazovce mnohem přívětivější než si číst jen na displeji iPhonu.
Co naopak na iPadu prakticky nedělám, je sledování sociálních sítí typu Facebook, Instagram či Twitter, protože ty „sjíždím“ primárně na mobilu či počítači a myslím, že potřeba na ně koukat ještě na iPadu už opravdu není. Stejně tak jsem si zde vypnul iMessage a nemám zde ani Messenger či WhatsApp, protože v mém případě platí, že když mám u sebe iPad, prakticky 100% u sebe mám i iPhone a tedy můžu v klidu odpovědět z něj. A upřímně, přihlášené na iPadu nemám ani všechny mailové účty, ale jen ty klíčové, ze kterých se očekává rychlá reakce. Vše ostatní zpravidla počká až do chvíle, než usednu k Macu a můžu se na vše plně koncentrovat.
Právě tato snaha oddělit iPad od iPhonu a zároveň si jej de facto definovat pro určité situace a činnosti jako zařízení, které dává větší smysl než Mac nebo třeba právě iPhone se mi zatím skvěle osvědčila a na iPad se mi konečně nepráší. Jasně, stále se pro mě jedná o doplňkové zařízení, na kterém toho člověk neudělá nějak extrémně moc, ale když se do vašeho workflow, potažmo volnočasového života podaří chytře začlenit, pak věřím, že vám v mnoha ohledech jednak zpříjemní život a jednak i svým způsobem oživí vaše rutinní fungování s elektronikou.
