Prezident Spojených států amerických Donald Trump v nedávném prohlášení opět otevřel téma přesunu výroby produktů technologických gigantů zpět na americkou půdu. Konkrétně uvedl, že je přesvědčen, že společnost Apple by mohla vyrábět své klíčové produkty včetně iPhonů, přímo ve Spojených státech. Zda je to vůbec reálné je ale velká otázka. Podle předního analytika Dana Ivese působícího ve Wedbush Securities by totiž znamenala výroba iPhonů v USA jejich skokové zdržení až na 3500 dolarů, tedy v přepočtu asi 80 000 Kč.
Mohlo by vás zajímat
Tuto myšlenku podpořila i jeho tisková mluvčí Karoline Leavitt, která během mediálního briefingu uvedla, že „Trump věří, že Spojené státy mají dostatečnou pracovní sílu, odborné kapacity i zdroje k tomu, aby zvládly přesun takové výroby.“ Zmínila rovněž investici Applu ve výši 500 miliard dolarů, která podle ní potvrzuje důvěru společnosti ve schopnosti americké ekonomiky.
Trumpovy výroky souvisí s plánovaným zvýšením cel na dovoz zboží z Číny, Indie, Thajska, Vietnamu, zemí Evropské unie a dalších států. Podle nejnovějších informací mají tarify na čínské zboží od 9. dubna dosáhnout až 104 %, což by mohlo mít významný dopad na globální dodavatelské řetězce a zejména na společnosti, které výrazně spoléhají na zahraniční výrobu, mezi nimiž Apple zaujímá prominentní místo.
Přesun výroby iPhonů do Spojených států by však představoval mimořádně náročný krok. Nejde pouze o otázku vyšších nákladů na pracovní sílu nebo o odlišnosti v mzdové politice. Apple je v současnosti závislý na komplexní a rozsáhlé síti dodavatelů, která pokrývá více než 50 zemí světa. Komponenty pro iPhone se vyrábějí a kompletují v různých částech Asie, Evropy i Ameriky, přičemž řada surovin, včetně vzácných zemin, pochází z více než 70 zemí – mnohé z těchto surovin se v USA vůbec netěží, případně jen v omezeném množství.
Fotogalerie
Generální ředitel Applu Tim Cook se k otázce výroby opakovaně vyjadřoval a v minulosti uvedl, že rozhodnutí vyrábět iPhony v Číně nebylo motivováno pouze cenou práce, ale zejména hlubokou technickou expertizou v oblasti precizního obrábění a výrobních procesů. „V Číně existuje obrovská koncentrace kvalifikovaných pracovníků se specializací na pokročilé nástroje a přesnou výrobu – v USA bychom takové množství odborníků nenašli,“ uvedl Cook již v roce 2017. Přesun výroby by proto vyžadoval nejen investice do infrastruktury, ale také dlouhodobé budování odborného zázemí, které v současnosti v USA jednoduše neexistuje v potřebném rozsahu.
Za zmínku rovněž stojí historická zkušenost Applu s výrobou Macu Pro v Texasu během Trumpova prvního prezidentského období. Tento projekt čelil řadě komplikací – od zpoždění dodávek komponentů přes problémy s logistikou až po nedostatek kvalifikované pracovní síly. Výsledkem bylo, že většina komponentů i přesto musela být importována a výroba nebyla z dlouhodobého hlediska udržitelná.
Důležité je také upozornit, že zmíněná investice Applu ve výši 500 miliard dolarů nesouvisí s montáží iPhonů. Podle dostupných informací se týká především infrastruktury pro služby typu Private Cloud Compute, tedy serverů a datových center, nikoli spotřebitelských zařízení. Servery navíc představují zcela odlišný výrobní segment s nižší poptávkou a méně komplexní logistikou než iPhony.
Mohlo by vás zajímat
Ačkoli Trumpova iniciativa odráží širší snahu o repatriaci výroby a snížení závislosti na zahraničních trzích, experti se shodují, že přesun výroby iPhonů do Spojených států není v dohledné době reálný. Vysoké náklady, nedostatečné kapacity v oblasti specializované výroby, nedostatek odborníků a globalizovaný dodavatelský řetězec představují zásadní překážky. Apple se v reakci na geopolitické změny spíše orientuje na diverzifikaci výroby – například rozšiřuje své kapacity v Indii, kde jsou dovozní tarify nižší, a zároveň navyšuje zásoby zařízení, aby zmírnil dopady případných obchodních omezení.
V tuto chvíli Apple oficiálně na Trumpova prohlášení nereagoval. Společnost se však již dříve vyjádřila, že veškeré zásahy do dodavatelského řetězce hodnotí z hlediska efektivity, kvality, dostupnosti zdrojů a dlouhodobé udržitelnosti – nikoli pouze z důvodů politického tlaku.
