Zavřít reklamu

Když Apple v loňském roce světu představil na WWDC funkci Universal Control, která umožňuje společné ovládání Macu s iPadem jednou myší či trackpadem a klávesnicí s tím, že kromě ovládání přináší třeba i snadný přenos souborů, nejednoho jablíčkáře tím nadchnul. Jednalo se totiž minimálně při ukázce o doslova technologii známou do té doby maximálně tak ze sci-fi filmů a to s obrovským potenciálem. Nadšení však záhy vystřídala naštvanost z dlouhého čekání, které funkci doprovázelo. Applu se jí totiž nepodařilo dokončit včas a bohužel ani pro několik prvních majoritních updatů macOS 12 a iPadOS 15, kvůli čemuž jsme se jí tak ve výsledku dočkali ve veřejné verzi (byť stále označované jako beta) až před pár dny v rámci macOS 12.3 a iPadOS 15.4. Stálo toto čekání za to?

Takto vypadá práce budoucnosti, ale…

Přiznám se, že nadšení z Universal Control jsem po jeho odhalení neskrýval loni v létě ani já, jelikož mi tato funkce přišla zkrátka super jak z hlediska užitečnosti, tak i jakéhosi „vizuálu“. Přetahování souborů z jednoho zařízení do druhého snadno a rychle je totiž zkrátka velmi užitečná věc, kterou jste schopni hravě nahradit dosavadní AirDrop – respektive to alespoň takto líčil Apple na WWDC. A jaká je realita? Svým způsobem taková, jakou Apple líčil, což však ve výsledku nemusí být úplná výhra. Universal Control jako takový funguje skutečně skvěle a to i v případě jeho používání se staršími zařízeními. Osobně jej testuji na MacBooku Air M1 v kombinaci se základním iPadem z roku 2018, který je tedy výkonnostně již celkem za zenitem. Universal Control však na něm funguje takřka dokonale. Jasně, čas od času si na něm mikrozáseku všimnu, ale ve výsledku se nejedná o nic, co by člověku vyloženě znepříjemnilo práci. Co se pak týče přetahování souborů z jednoho zařízení do druhého, v tom není ve výsledku také problém, byť je vždy třeba dopředu vědět, kam jej vlastně chcete umístit. Nepočítejte tedy s tím, že Universal Control přináší revoluci ve formě možnosti ukládat si na plochu iPadu soubory, jak jsme zvyklí u Maců. Pokud „taháte“ věci z Macu na iPad, ukládají se buď do souborů, nebo do míst, kam je sami přetáhnete – tedy v případě obrázků jsou to zpravidla fotky, u textových dokumentů zase třeba Pages a tak podobně. U Maců je pak písnička veselejší, jelikož si u nich lze vše „hodit“ na plochu a je po starostech.

Super je dle mého i to, že člověk nemusí u Universal Control nic složitě nastavovat. Stačí totiž mít zařízení jen spárovaná pod stejným iCloud účtem a mít funkci povolenou jak na Macu (v sekci Monitory), tak na iPadu (v sekci AirPlay a Handoff – Kurzor a klávesnice) a je hotovo. Jakmile je vše povoleno (doporučuji na Macu povolit v možnostech Společného ovládání automatické připojování k blízkým Macům a iPadům), lze kurzorem a klávesnicí ovládat veškerá zařízení bez jediného problému.

Apple se při představování funkce chlubil mimo jiné tím, že lze obsah přetahovat z aplikace do aplikace a tím je tak jednoduše doplňovat třeba o obrázky, zvukové stopy a tak podobně. I tohle jde naprosto bez problému, byť je samozřejmě třeba počítat s tím, že při přetahování větších souborů si možná nějakou vteřinku počkáte. Zařízení totiž logicky nesdílí jedno úložiště, ale soubory „přelévají“ z jednoho do druhého (pravděpodobně stejným či minimálně velmi podobným způsobem jako u AirDropu). Nicméně přenos menších souborů je skutečně otázkou mrknutí oka, což je rozhodně pozitivní.

Universal Control

Abych však jen nechválil, je tu jedna věc, která mě osobně trošku u Universal Control mrzí a kterou by mohl Apple dle mého do budoucna doladit. Kromě přetahování souborů by se mi moc líbila i možnost přetahování aplikací a byť je mi naprosto jasné, že by se jednalo o velmi komplikovanou věc, posunulo by to celkovou využitelnost na další úroveň a to třeba i v případě, že by takto fungovaly jen nativní aplikace. Ano, svým způsobem by touto funkcí Universal Control „lezl do zelí“ funkci Sidecar, která umožňuje iPadem rozšířit pracovní plochu Macu, ale myslím si, že rychlé přetažení okna z jednoho zařízení do druhého, jeho zařazení do multitaskingu a následné přetažení souborů z druhého zařízení do prvního by zkrátka dávalo celé funkčnosti Universal Control ještě větší smysl. Nicméně jak píšu výše – to, co fungovat má (a co Apple prezentoval), to funguje bez problému. Bavit se pak o tom, že ovládání iPadOS myší či trackpadem nemusí být pro někoho vyloženě komfortní je pak dle mého bezpředmětné. Je totiž ve výsledku založené primárně na gestech, která holt buď využíváte a nebo ne. Pokud ne, bude pro vás ovládání iPadu kurzorem celkem porod, ale to i v případě, že nebudete využívat Universal Control, ale jen myš či trackpad spárovaný přímo k iPadu.

Související články

Dnes nejčtenější

.