Zavřít reklamu

Říká se, že technologie mohou i přes své nezpochybnitelné výhody doslova zabíjet. Lidé při přecházení přechodů zírají do telefonů, pořizují nebezpečná selfie nebo nedávají pozor při řízení. Právě poslednímu zmíněnému nedostatku se věnuje studie z dílny IAM RoadSmart, která jasně dokazuje, že infotainment, jak se automobilová digitální centra a rozhraní nazývají, je ve své podstatě ještě horší než alkohol nebo smartphone. Na potvrzení této skutečnosti se výrazně podílí i statistiky a nejrůznější čísla, díky nimž budou snad řidiči obezřetnější.

Mít v autě dotykový a interaktivní displej bylo ještě před pár lety vizí budoucnosti, zatímco dnes se jedná takřka o nepsaný standard jakýchkoliv dražších vozů. Jednotlivé automobilky se čím dál více přeorientovávají na digitalizaci a snaží se zákazníkům nabídnout co nejlepší servis, včetně plejády nejrůznějších funkcí a aktivní spolupráce s největšími technologickými giganty. Zákon je však v tomto případě poměrně neflexibilní a teprve nyní začínají padat první pokuty za nadměrné používání telefonu při jízdě, zatímco infotainment často vyvázne bez povšimnutí. Na nebezpečí zábavních center v automobilech si ale posvítila studie IAM RoadSmart, jež se vytasila s řadou nelichotivých statistik, které jen potvrzují, že dotykové displeje zabudované do palubní desky představují ještě větší riziko než telefony nebo kapka alkoholu v krvi. Alespoň tedy v případě, že zařízení ovládáte rukama a nikoliv hlasem. Studie se zaměřila zejména na reakční dobu a jako výchozí měřítko zvolila jednu sekundu, během níž dokáže zareagovat nerozptýlený a plně soustředěný řidič vozu.

Test 01

Zatímco Android Auto, tedy speciální operační systém na bázi Androidu uzpůsobený automobilům, prodloužil tuto reakční dobu o 53%, Apple CarPlay si na konto připsal až o 57% delší prodlevu. Jak můžete vidět v tabulce, konkurence drtí jablečný systém jak z hlediska ovládání dotykem, tak hlasem. I tak se však nejedná o příliš dobré výsledky a je vidět, že oba systémy nesou i přes mírné rozdíly obdobné riziko. Jedinou nevýhodou studie je tak absence porovnání s nativními infotainmenty nejrůznějších značek, které často ovládání hlasem vůbec nepodporují a spoléhají výhradně na ruční zadávání dat. Například s Android Auto lze komunikovat pomocí příkazu „Ok, Google“, po jehož vyslovení stačí vybrat některou z možností a systém za vás kupříkladu automaticky nastaví navigaci nebo vytočí žádané číslo. Analýza si posvítila také na odchýlení při jízdě v jednom pruhu při zadávání cíle do navigace a vyhledávání hudby. Celkem odchylka činila 0.31 metru při hlasovém ovládání a 0.47 metru při dotykovém, což se sice nezdá jako příliš, ale při husté dopravě mohou tato čísla hrát roli.

Zajímavý je také přehled řidiče, který dohromady při testování ručně zadával informace do systému 29 sekund, avšak tento časový úsek vnímal jako výrazně kratší, konkrétně pouhých 7 sekund. V případě hlasových pokynů se však jednalo pouze o zanedbatelné odchylky. Nutno však podotknout, že se výzkum odehrával při simulaci a nikoliv v reálném provozu, což mohlo také částečně zkreslit výsledky testování. Celkem bylo pro řidiče připraveno 6 disciplín, včetně ovládání Spotify, rádia, navigování na nádraží, na benzince, přečtení dvou zpráv a uskutečnění hovoru. Simulace navíc zahrnula několik různých scénářů, kam mimo jiné spadal také nerovný povrch včetně zatáček a hustý provoz na dálnici. Tak či onak se jedná o důkaz, že ani infotainment systémy nejsou stoprocentně bezpečné a při interakci s displejem je vždy lepší zastavit a beze spěchu informace zadat.

Dnes nejčtenější

Další články

Více z rubriky Seriály