Zavřít reklamu

Dnes je to přesně na den třináct let od okamžiku, kdy Steve Jobs na konferenci Macworld v roce 2007 představil světu historicky první iPhone. V současné době si můžeme užívat iPhone 11 a jeho variace, a to s funkcemi a vybavením, o kterých se majitelům prvních iPhonů možná ani nesnilo. O prvním iPhonu toho bylo napsáno již hodně, přesto se ale mohou najít věci, které jste o něm možná nevěděli. Pojďme se na ně v tomto článku společně podívat.

Žádné kopírování a vkládání

V době, kdy vyšel první iPhone, měl na trhu konkurenci v podobě zařízení Blackberry, Palm či Windows CE. Nejen ze strany majitelů těchto telefonů musel první jablečný smartphone čelit kritice, týkající se absence možnosti kopírování a následného vkládání textu, která je nejen pro majitele smartphonů poměrně důležitým prvkem. Na prodeje iPhonů ale tento nedostatek neměl příliš významný vliv. Apple se svým iPhonem necílil na oněch 5 % spotřebitelů, kteří již smartphone měli, ale chtěl k jeho koupi přesvědčit spíše zbývajících 95 %, tvořených majiteli „tlačítkových“ telefonů.

Žádné 3G, ale EDGE

Pokud se v dnešní době mluví o mobilních sítích, skloňuje se ve všech pádech zejména 5G konektivita. V době, kdy vyšel první iPhone, ale dominovaly sítě EDGE. Rok předtím došlo k oficiálnímu spuštění bezdrátových datových sítí 3G, pro Apple šlo ale o příliš čerstvou novinku, a firma se – ostatně podobně jako dnes v případě 5G sítí – rozhodla s podporou této konektivity raději počkat, až se 3G stane zavedenějším standardem. První iPhone byl tedy čistě teoreticky schopný datového toku o 384 kbps. Bylo to ale v době, kdy mobilní data byla poměrně finančně náročnou záležitosti, proto ani tento nedostatek většinu obyčejných uživatelů příliš netrápil.

Mapy bez GPS

Když první iPhone spatřil světlo světa, na něm uživatelé mohli najít výhradně mapy od Googlu – Apple Maps přišly až o několik let později (a s nepříliš velkým úspěchem). Google Maps fungovaly i v roce 2007 poměrně dobře, a jejich kvalita byla i na displeji prvního iPhonu skvělá. Dotykový displej umožňoval na mapách libovolně zoomovat a pohybovat se po nich prstem. Vzhledem k tomu, že první iPhone ještě nebyl vybaven technologií GPS, ale uživatelé nemohli využívat turn-by-turn navigaci.

Žádný App Store

O tomto faktu asi většina z vás ví. První iPhone měl v době svého vydání skvělý webový prohlížeč, a původním záměrem společnosti Apple bylo, aby se smartphone spoléhal především na webové aplikace. Aplikace třetích stran ale majitelé prvního iPhone do svého zařízení stáhnout nemohli, a dokonce ani neměli možnost jakýmkoliv způsobem upravit nebo reorganizovat plochu svého telefonu. Jak se vše vyvinulo, víme dnes všichni. Webové aplikace se nikdy pořádně neujaly a Apple vydal spolu s iPhone Software verze 2.0 a iPhonem 3G také svůj App Store.

E-mail a web tak trochu jinak

Dnes považujeme aplikace internetových prohlížečů i e-mailové klienty za samozřejmou součást našich iPhonů, vždy tomu ale tak nebylo. V dřevních dobách většiny prvních smartphonů bylo zacházení s webem i e-mailem v řadě případů poměrně nepohodlné a s dnešní plnohodnotnou zkušeností nemělo téměř nic společného. iPhone byl v tomto směru ale odlišný. Mobilní verze prohlížeče Safari byla vůbec první se schopností bez problémů načítat plné verze webových stránek. Jednotlivé prvky na webových stránkách reagovaly v Safari pro iPhone naprosto bezproblémově. Stejně bezproblémově fungovala i aplikace Mail, a to včetně podpory IMAP a schopnost zobrazovat e-mailové zprávy v HTML.

Klávesnice na dotykové obrazovce

V době, kdy přišel na svět první iPhone, byly ostatní smartphony vybaveny fyzickými klávesnicemi. Klávesnice coby součást dotykové obrazovky iPhonu vzbudila jisté kontroverze, a někteří pochybovali o tom, zda se mezi uživateli skutečně bez problémů ujme. Počáteční rozpaky se ale postupem času proměnily vesměs v příjemné překvapení, a klávesnice na prvním iPhonu fungovala relativně bez problémů.

Aplikace YouTube

Na svou dobu měl první iPhone poměrně velkorysé rozměry displeje, umožňující plnohodnotné prohlížení webu, čtení obsahu … a také sledování nejrůznějších videí. Jako logické řešení se nabízela populární videoplatforma YouTube. Aplikaci YouTube tak, jak ji známe dnes, si ale majitelé prvního iPhonu nemohli užít – jak jsme uvedli výše, prvnímu iPhonu chyběl App Store. Společnost Apple se tedy rozhodla vytvořit vlastní YouTube aplikaci a zařadit ji mezi základní vybavení prvního iPhonu. Uživatelé mohli v aplikaci procházet videa, vyhledávat i sdílet.

Žádná videa, žádná přední kamera

Sledování videí na prvním iPhonu bylo sice skvělé, s jejich natáčením to ale bylo o dost horší. 2MP fotoaparát prvního iPhonu sice uměl pořídit na svou dobu obstojné snímky, hardware prvního jablečného smartphonu ale zatím ještě nedostačoval na natáčení videí, a to ani v tom nejnižším možném rozlišení. Společnosti Apple nakonec trvalo celé dva roky, než své smartphony obohatil o funkci nahrávání videí. Tou se jako první mohl pochlubit iPhone 3GS v roce 2009. Prvnímu iPhonu také chyběl přední fotoaparát – ten se pro změnu objevil až u iPhonu 4 v roce 2010 spolu s příchodem FaceTime.

Žádné MMS

V době, kdy byl vydán první iPhone, jsme si o WhatsAppu mohli nechat jenom zdát. Konverzace se řešila většinou přes klasické SMSky. Kdo by ale chtěl z prvního iPhonu náhodou odesílat fotografie nebo jiné mediální soubory, měl v té době smůlu – podpora MMS (Multimedia Messaging Services) u něj zcela chyběla, přitom tuto funkci v té době podporovala i řada „nechytrých“ telefonů. Apple podporu MMS zavedl až v následujícím roce u iPhonu 3G.

…a zase ten jack…

Souvisejíci

První iPhone byl zároveň jedním z prvních telefonů, které byly vybaveny standardním 3,5mm sluchátkovým jackem, do kterého měla teoreticky pasovat prakticky jakákoliv sluchátka. Teoreticky. První iPhone rovněž nabízel podporu mikrofonu pro hands-free volání, a aby společnost Apple ochránila uživatele před možnými problémy s kompatibilitou, zakomponovala do iPhonu jack tak, aby do něj bylo možné připojit pouze sluchátka, která byla přibalena k iPhonu. Většina ostatních sluchátek nebyla zakončena tak, aby do otvoru pasovala, a na trhu se tak objevilo velké množství adaptérů, sloužících výhradně k zapojení běžných sluchátek do iPhonu. Apple si naštěstí brzy uvědomil, že toto není šťastné řešení.

Žádný Bluetooth poslech hudby

Přestože první iPhone podporoval Bluetooth protokol, nebylo možné na něm tímto způsobem poslouchat hudbu. Podpora Bluetooth u prvního iPhonu zkrátka a dobře sloužila pouze pro připojení příslušné náhlavní soustavy pro hands-free telefonní hovory. Podporu Stereo A2DP Bluetooth zavedla společnost Apple až v roce 2009 s příchodem iPhonu 3GS, respektive operačního systému iPhone Software 3.0. Zpětně ji získal také iPhone 3G z roku 2008, první iPhone měl ale už navždy smůlu.

Synchronizace s iTunes

První iPhone toho měl ve skutečnosti docela hodně společného s iPodem. Pokud jste na něj nebo z něj chtěli dostat jakýkoliv mediální obsah, museli jste ho synchronizovat s iTunes. Pamětníci si možná vzpomenou i na to, že aplikace, určená pro přehrávání hudby, nesla dokonce zpočátku název iPod. V té době ještě žádné hudební streamovací služby neexistovaly, takže hudbu do svého iPhonu si nejrůznějšími způsoby museli opatřit sami uživatelé. Bez připojení iPhonu k Macu nebo PC jste ostatně nemohli ani synchronizovat kontakty nebo kalendář.

Dnes nejčtenější

Další články