Zavřít reklamu

Řadu let před tím, než se svět mohl začít radovat z iPadu či iPhonu, vydala společnost Apple svůj Newton MessagePad 120. Stalo se tak přesně 30. ledna 1995. Newton měl pro své majitele představovat více než jen obyčejné PDA. Chlubit se mohl nejenom zbrusu novým, vylepšeným operačním systémem Newtno OS 2.0, ale také řadou báječných funkcí. Proč se nakonec nestal očekávaným hitem?

Newton MessagePad 120 umožňoval svým majitelům nejenom pořizovat poznámky, zaznamenávat události do kalendáře a provádět úkony, obvyklé u digitálních osobních asistentů. Apple ho obohatil navíc ještě o náznak umělé inteligence, díky které si uměl poradit i s větou „oběd s Johnem ve středu v poledne“ a zanést do kalendáře příslušnou událost. Umožňoval také přenos dat prostřednictvím infračerveného senzoru.

Newton byl digitálním dítětem tehdejšího ředitele společnosti Johna Sculleyho. Měl představovat revoluční, převratný, všemi žádaný produkt. „Byl to Sculleyho Macintosh,“ uvedl marketingový manažer Applu Frank O’Mahoney v rozhovoru pro knihu The Apple Revolution. „Byla to pro Sculleyho příležitost udělat něco, co udělal Steve, jen v jiné kategorii.“ Když v roce 1995 přišel na svět Newton MessagePad 120, Sculley již v Applu více než rok nepracoval, stále se ale jednalo o jeho projekt.

MessagePad 120 s kódovým označením „Gelato“ byl následovníkem původního MessagePadu a MessagePadu 100 a 110. Uživatelé jej mohli zakoupit v 1MB a 2MB variantě, disponoval 20MHz procesorem ARM 610 a 4MB ROM. S příchodem operačního systému Newton OS 2.0 Apple opravil několik chyb a zavedl nový software pro ruční psaní. MessagePad 120 také umožňoval rozpoznání skic, provedených na jeho obrazovce.

Za své funkce se MessagePad ve své době rozhodně stydět nemusel. Problémem však byla konektivita. Apple své PDA vyslal do světa v době, kdy ještě připojení k internetu nebylo masově rozšířenou záležitostí – a je to právě internetová konektivita, ze které Newton mohl teoreticky nejvíce těžit. V roce 1995 stál MessagePad 120 599 dolarů, dalších 109 dolarů si uživatelé museli připlatit za aktualizaci softwaru. Na počátek druhé poloviny devadesátých let minulého století se zkrátka jednalo o příliš málo muziky za mnoho peněz.

Související články

Dnes nejčtenější