O iPhonech jejich majitelé často tvrdí, že jsou „blbovzdorné“. Pravdou je, že jakmile si zvyknete na způsob ovládání jablečných smartphonů i na prostředí operačního systému iOS, je používání iPhonu skutečně jednoduché. Najdou se ale výjimky, kdy je vhodné ovládání iPhonu ještě více zjednodušit.
Mohlo by vás zajímat
Když píšeme o zjednodušení, nemáme v tuto chvíli na mysli jenom zvětšení textu, ikon, nebo úpravu kontrastu. Asistivní přístup jde v této oblasti ještě dále a dokáže vytvořit naprosto jednoduchou verzi prostředí iPhonu, kde dotyčný najde pouze ty funkce a aplikace, které skutečně potřebuje. Pokud tedy například někomu nastavujete telefon jen na volání, focení, poslouchání hudby a několik dalších základních činností, nemusí se vůbec probírat zbytkem systému.
Jak na iPhonu aktivovat Asistivní přístup
Asistivní přístup na iPhonu můžete snadno a rychle aktivovat v Nastavení → Zpřístupnění → Asistivní přístup. Při prvním nastavení vás iPhone provede jednotlivými kroky a umožní vám vybrat, které aplikace budou v tomto režimu dostupné. Je jen na vás, jaké aplikace dotyčnému ponecháte k dispozici. Zbytek bude jednoduše skryt a dotyčná osoba jimi nebude zbytečně zmatená, případně se nemusíte bát, že by omylem někomu zavolala, napsala zprávu nebo se dostala k aplikaci, která pro ni není určená.
Přijde mi skvělé, že v rámci Asistivního přístupu máte také možnost přizpůsobit vzhled samotného prostředí. K dispozici jsou výrazné ovládací prvky, velké ikony a jednodušší způsob navigace. Díky tomu odpadá část drobných prvků, které mohou být při běžném používání iOS matoucí.
Pro koho je Asistivní přístup určený?
Asistivní přístup je primárně určený uživatelům s kognitivními obtížemi, využití ale může být mnohem širší. Své využití může najít třeba i u starších lidí, kteří nepotřebují desítky funkcí a chtějí hlavně snadno zavolat rodině, podívat se na fotografie nebo pustit hudbu. Stejně tak může být zajímavý i pro děti, pokud jim chcete připravit velmi jednoduché prostředí bez zbytečných aplikací a komplikovaného ovládání. V takovém případě samozřejmě stále dává smysl kombinovat jej také s dalšími nástroji, například rodičovskými omezeními.
