Zavřít reklamu

Skoro se mi tomu ani nechce věřit, ale včera uplynul nejen rok od naší svatby, ale taktéž 10 měsíců od chvíle, co mi do rukou přistál tehdy zbrusu nový iPhone 16 Pro a já jej tak měl možnost začít od prvního dne prodejů používat. Myslím si tedy, že není úplně od věci opět po pár měsících zhodnotit, jak tento telefon na člověka působí a co jej na něm baví a co naopak štve. Protože co si budeme povídat, mnohé neduhy vyplují na povrch až po dlouhém testování či v situacích, které prostě nejde v rámci první recenze nasimulovat. Pojďme tedy na to. 

Foťáky vás budou bavit, ale jen do určité chvíle

Hned na úvod musím říci, že mě iPhone 16 Pro sice stále docela baví, na druhou stranu ale určitě nemůžu říci, že bych z něj měl nějak zásadně jiný pocit než z iPhone 15 Pro, který jsem měl před ním, potažmo z iPhone 14 Pro před dvěma roky. Co mě u telefonu baví asi nejvíc, je pětinásobný optický zoom, který (jak jsem čekal a jak jsem si upřímně i přál) člověku otevře zcela nové možnosti focení. To mě začalo v posledních letech právě díky tomu, jak jednoduché vše s iPhonem v kapse je, dost bavit a i když jsem jen naprostý amatér a „cvakám“ si jen tak pro radost, je fajn mít v ruce zařízení, které je opravdu komplexní. A to iPhone 16 Pro za dobrých podmínek určitě je. 

Pětinásobný optický zoom vám dokáže nabídnout zbrusu nový pohled na spousty míst či předmětů, o kterých jste si doposud mysleli, že je důvěrně znáte. Jakmile si však dané scény člověk přiblíží a díky tomu velmi kvalitně zachytí jejich de facto nový rozměr, kolikrát se nestačí divit tomu, co vše doposud přehlížel. Dost mě baví například zoomování nejrůznějších věží radnic, kostelů a tak podobně, kolem kterých člověk celý život chodí, ale až nyní po přiblížení si uvědomí, jak krásné v detailech dokáží být. 

Je tu však jeden velký háček, který není zaseknutý jen do teleobjektivu, ale taktéž do ultraširokoúhlého foťáku s rozlišením 48MPx. V obou případech se sice jedná o mezigeneračně skvěle vylepšené foťáky, avšak jejich kvality si vychutnáte jen do chvíle, než se kolem vás zhorší světlo. Pak totiž začíná nekonečný (a leckdy nevyhratelný) boj se šumem, tmavostí snímků a celkovou nekvalitou, kvůli které si rychle uvědomíte, že máte v ruce stále „jen“ mobil a nikoliv klasickou zrcadlovku. A čím víc člověk fotí, tím víc právě na tyto limity světelnosti naráží a štvou ho, protože vás dokáží leckdy připravit o opravdu hezké snímky. 

iPhone 16 Pro foto sum
Stačí horší světlo a fotka je hned plná šumu

Nové tlačítko je fajn, pokud nad ním moc nepřemýšlíte 

Poměrně velkou oblibu si u mě získalo nové tlačítko Ovládání fotoaparátu, které mělo dle Applu způsobit revoluci v tom, jak na iPhonech fotíme. Nenechte se však napálit. Samozřejmě si dobře pamatuji, co jsem v předešlých textech o iPhone 16 Pro ohledně tohoto tlačítka psal a za svými slovy si i nadále stojím. Tento prvek nepovažuji za nějak zásadně revoluční, ba dokonce využitelný, protože fotit jen pomocí něj je za mě stále jednak zdlouhavé a jednak docela nepohodlné kvůli tomu, že je tlačítko umístěno moc vysoko na těle telefonu. Přesto je však super. Stačí si k němu totiž najít cestu coby k rychlému spouštěči foťáku a rázem zjistíte, že je vlastně fajn jej na telefonu mít. 

Jasně, vím, že foťák můžu spustit swajpnutím do strany, potažmo softwarovým tlačítkem na Lock Screenu, ale fyzická spoušť foťáku na boku telefonu vám umožní fotoaparát spustit de facto už ve chvíli, kdy zrovna telefon taháte z kapsy či jej teprve rovnáte před svůj obličej, abyste mohli začít fotit. Tím ušetříte nějaký ten čas, záběr tím pádem stihnete vytvořit rychleji a to může ve výsledku rozhodnout o tom, zda daná fotka bude či nebude. 

iPhone 16 Pro 22

Baterie se drží, USB-C chutná čím dál víc

Mnoho z vás určitě zajímá, jak je na tom po téměř roce telefon z hlediska výdrže baterie. Nebojím se říci, že prakticky stejně jako poté, co jsem jej poprvé vybalil z krabičky. I přes mých 265 nabíjecích cyklů, které byly z naprosté většiny provedeny přes bezdrátové nabíječky a ten mizivý zbytek pak přes USB-C rychlonabíječku totiž ukazuje kondice baterie i nadále parádních 99 %, takže za mě není v tomto směru absolutně co řešit. Jeden aktivní den tedy zvládne telefon naprosto v klidu, při úspornějším používání se pak člověk dokáže dostat i na 3 dny. 

Jestli mě něco u telefonu opravdu baví, pak je to rychlonabíjení 25W přes 2. generaci MagSafe. To je totiž opravdu rychlé, ale zároveň velmi pohodlné a tak když si dá člověk dostatečně dlouhý MagSafe puk třeba za pohovku, jak to máme my, může telefon bez problému využívat i při nabíjení bez toho, aniž by nějak přehnaně musel řešit kabel čouhající ze spodní zdířky. Navíc vzhledem k rychlosti samotného nabíjení člověk sahá po klasické kabelové nabíječce pro rychlonabití jen naprosto minimálně, což je super. 

A když přeci jen po kabelu sáhnete, oceníte USB-C port. Vím, že to není novinka tohoto modelu, ale musím říci, že čím déle USB-C na iPhone je, tím víc jsem za toto rozhodnutí, do kterého dotlačila Apple Evropská unie, rád. Univerzálnost tohoto portu je totiž zkrátka jedinečná a člověk si díky tomu čím dál tím víc uvědomuje, jak univerzální zařízení má právě díky portu v kapse. Ať už se bavíme o nabíječce, nebo třeba zrcadlení iPhone na monitor počítače či jeho napojení na externí disk kvůli přenosu či čtení dat, USB-C otevírá dveře do nové dimenze. 

Je tomu třeba jen pár dní, co jsem s kamarádem řešil to, jak jednoduše dostat do iPadu jeho manželky pohádky pro děti na cestu na dovolenou. V první chvíli mě napadlo, že se jedná o naprosto triviální záležitost a už jsem si pro něj chystal USB-C redukci, kterou jeho USB-A externí disk k iPadu připojí, protože přeci jen, USB-C je u iPadu už stejným standardem jako u iPhonů. A ejhle, rázem mi poslal fotku Lightning portu a já věděl, že je zle, protože redukci Lightning/USB-A člověk po kapsách úplně nenosí. Jasně, je to svým způsobem drobnost, ale vězte, že tyto drobnosti se postupem času nasčítají a poté člověka buď potěší, nebo doběhnou. 

iPhone 16 Pro LsA 14

Velikost není cítit – a to v ničem 

Co mě naopak nechává naprosto chladným, je velikost telefonu. Ten sice papírově mezigeneračně poskočil z 6,1“ na 6,3“, avšak v praxi si absolutně ničeho nevšimnete. Už po rozbalení jsem psal, že telefon působí v ruce prakticky stejně jako předešlá generace a za tím si stojím čím dál tím víc. 0,2“ je zkrátka rozdíl, který není vidět, nepocítíte jej a tedy nemá absolutně smysl očekávat, že vás nějak z hlediska produktivity posune. A stejně tak se vlastně ani nemusíte bát toho, že by se vám iPhone 16 Pro rázem držel hůř než iPhone 15 Pro, protože to opravdu nehrozí. Jeho hmotnost se sice zvýšila o nějakých 12 gramů, ale toho si budete všímat maximálně tak v prvních dnech – a to dost možná jen v případě, že jej budete používat bez krytu. Protože co si budeme povídat, valná většina z nás telefon stejně „švihne“ do krytu, který mu nějaké ty gramy navíc v závislosti na typu přidá. 

iPhone 16 Pro LsA 20

iPhone 16 Pro je i po 10 měsících super, ale … 

Co tedy říci závěrem? Že iPhone 16 Pro skutečně baví i po 10 měsících, ale samozřejmě má mušky, které člověka dokáží trochu rozladit. Je nicméně třeba brát v potaz to, že se jedná jen o relativně malý evoluční krok oproti iPhone 15 Pro a troufnu si říci, že ani oproti iPhone 14 Pro neodskočíte koupí tohoto modelu nějak zásadně upředu. Je to zkrátka „jen“ další velmi příjemný iPhone, který je (logicky) momentálně tím nejlepším, co si můžete od Apple koupit, avšak který byl „ukuchtěn“ podle receptu s dokonale nadávkovaným poměrem inovací, který z něj udělá zajímavou volbu ke koupi, ale zároveň který stále ještě ponechá dostatečný prostor pro inovace budoucích modelů.  A já už se moc těším, co Apple předvede u iPhone 17 Pro a zda budu příští rok psát podobný text podstatně pozitivnější, nebo opět v tomto duchu. 

iPhone 16 Pro 256GB za 849 Kč měsíčně si můžete pronajmout zde

Dnes nejčtenější

.