Demis Hassabis opět ukazuje, že umělá inteligence nebude jen nástrojem pro generování textů, obrázků nebo programování. Jeho společnost Isomorphic Labs totiž získala investici ve výši 2,1 miliardy dolarů, kterou chce využít k dramatickému zrychlení vývoje nových léků a léčby nemocí. Firma vznikla jako spin off z Google DeepMind a jejím cílem je využít sílu umělé inteligence k tomu, aby dokázala analyzovat proteiny, molekuly a biologické procesy mnohem rychleji než klasické farmaceutické laboratoře.
Hlavní zbraní společnosti je AI systém s názvem IsoDDE, který podle firmy dokáže během krátké doby provádět analýzy, které by tradičním výzkumným týmům zabraly měsíce nebo dokonce roky. Právě rychlost je totiž jedním z největších problémů současného farmaceutického průmyslu. Vývoj nového léku běžně trvá více než deset let a stojí miliardy dolarů. Isomorphic Labs chce tento proces zásadně zkrátit a zároveň zvýšit pravděpodobnost, že se podaří objevit účinnou léčbu. To, že nejde jen o další technologický experiment, potvrzují i partnerství s největšími farmaceutickými giganty světa. Společnost už spolupracuje s firmami Eli Lilly, Novartis a Johnson & Johnson. Právě zapojení takto velkých hráčů ukazuje, že farmaceutický průmysl začíná AI vnímat jako skutečnou budoucnost medicíny, nikoliv jen jako módní trend.
Umělá inteligence už dnes dokáže analyzovat obrovské množství biologických dat rychlostí, kterou člověk jednoduše nemůže konkurovat. AI umí hledat vztahy mezi nemocemi, proteiny a chemickými sloučeninami, navrhovat nové molekuly a simulovat jejich chování ještě předtím, než se vůbec vytvoří v laboratoři. To může znamenat obrovský průlom například v léčbě rakoviny, neurodegenerativních onemocnění nebo vzácných chorob, kde je klasický vývoj léčiv extrémně nákladný a pomalý. Přesto je potřeba zůstat realistický. AI sice může výrazně urychlit první fáze vývoje léků, ale klinické testování na lidech, bezpečnostní studie a schvalovací procesy stále trvají roky. První léky navržené umělou inteligencí od Isomorphic Labs by se podle aktuálních plánů měly dostat do klinických testů nejdříve v roce 2026. To znamená, že cesta k běžnému využití bude ještě dlouhá.
Na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že právě podobné společnosti změní během příštích let fungování celého zdravotnictví. Pokud AI dokáže zrychlit vývoj nových léčiv byť jen o několik let, může to zachránit miliony životů a zároveň výrazně snížit náklady na vývoj moderních terapií. V době, kdy počet pacientů s chronickými a civilizačními nemocemi stále roste, může být právě umělá inteligence jedním z nejdůležitějších nástrojů budoucí medicíny.
