Jedním z hlavních vylepšení nedávno představené druhé generace lokátoru AirTag je dle slov Applu až o 50 % lepší dosah v rámci místního nebo chcete-li přesného hledání. Kalifornský gigant konkrétně svou novinku popisuje v tiskové zprávě slovy: „Nový AirTag pohání ultraširokopásmový čip druhé generace od Applu – stejný čip, jaký se nachází v iPhonech 17, v iPhonu Air, Apple Watch Ultra 3 a Apple Watch Series 11 – a lze jej tak najít snáze než kdy dřív. Funkce Přesné hledání využívá haptickou, vizuální a zvukovou zpětnou vazbu, jejíž pomocí dokáže dovést uživatele ke ztraceným předmětům, které se nacházejí až o 50 procent dále než v případě předchozí generace.“ Jaká je ale realita?
Na tuto otázku jsem se vám už pokusil odpovědět v nedávné recenzi, ale vzhledem k tomu, že se na nám v mailu kupí dotazy na přesnost a další testy tohoto upgradu, v posledních dnech jsem si s AirTagem 1 a 2 udělal pár procházek, abych si vyzkoušel, jak na tom tedy dosah jeho signálu skutečně je. Pojďme se tedy podívat na výsledky.
Dosah se liší podle toho, kde hledáte
Jak jsem psal už dříve, když jsem dosah místního hledání AirTagů testoval venku na zahradě za naším domem (tedy v zástavbě), AirTag 1. generace jsem byl schopen skrze místní hledání sledovat ještě zhruba při vzdálenosti 25 metrů, přičemž poté už signál vypadával. V případě AirTagu 2 jsem se pak dostal zhruba na 35 metrů, než jsem jej ztratil z dohledu. Říkal jsem si však, zda nemůže být signál například rušen dalšími venkovními signály či objekty a tak jsem vzal AirTagy na polní cestu za město, kde jsem jejich dosahy znovu proměřil.
Výsledky jsou takové, že zatímco AirTag 1 se ztratil z dosahu, když displej iPhonu ukazoval vzdálenost 70 metrů, signál AirTagu 2 vypadnul až, když jsem od něj byl vzdálen podle displeje 179 metrů. Zároveň musím říci, že zatímco při vzdalování se AirTagu 1 bylo vidět, že signál se vzdáleností kolísá relativně rychle a na displeji telefonu se tak vzdálenost občas zasekne a pak poposkočí třeba o 2 až 3 metry, v případě AirTagu 2 bylo vzdalování se průběžné a vše naskakovalo doslova po jednom metru.
Je tu však jedno zásadní „ale“. Dosah totiž funguje trochu jinak, když máte AirTag připojený k iPhonu a vzdalujete se od něj, a když jste od něj už na určitou vzdálenost vzdáleni a tedy se snažíte naopak navázat spojení. A ruku na srdce, druhý scénář je ve výsledku daleko víc vypovídající než ten první.
Ve druhém testu (tedy při tom, kdy „naskočí“ signál při vzdáleném AirTagu) se mi AirTag 1 chytil při vzdálenosti 58 metrů, přičemž poté opět signál vypadl a o skutečně stabilním připojení bez výpadku se pak dá bavit od zhruba 30 metrů, přičemž kolem 15 metrů pak začala často svítit i zelená animace se šipkou ukazující přesný směr.
Co se pak týče AirTagu 2, ten se dokázal poprvé „chytit“ pak při vzdálenosti 166 metrů, přičemž taktéž následovala série kratších či delších výpadků. od nějakých 145 metrů už ale byl signál stabilní a prakticky nevypadával, a od zhruba 135 metrů už jsem dokonce viděl zelenou animaci se šipkou. Pár výpadků při cestě k cíli sice ještě proběhlo, byly však vždy velmi krátké a tedy v žádném případě nelimitovaly při hledání.
Výsledky jsou tedy za mě opravdu velmi zajímavé a jasně ukazují, že prostředí má na využitelnost AirTagu obrovský vliv. Na hodnoty, na které jsem se dostal na polní cestě, se tedy dostanete skutečně málokdy (nebo alespoň já se na ně už třeba ve městě dostat nezvládl). I tak jsou však neoddiskutovalným důkazem toho, že si AirTag 2 oproti AirTagu 1 z hlediska místního hledání díky čipu U1 doslova extrémním způsobem polepšil.
Co se pak týče přesného hledání v interiéru, zde samozřejmě extrémně záleží na tom, kde se pohybujete a co vše je mezi vámi a AirTagem. Pokud tedy budete ve starém zděném či snad dokonce kamenném domě, dostanete se na podstatně kratší vzdálenost než například v obchodním centru, v domě se stěnami ze sádrokartonu a tak podobně. Když jsem tedy zkoušel sledovat polohu AirTagů 1 a 2 mezi místnostmi rozdělenými stěnami v našem cihlovém domě se širokými stěnami, AirTag 1. generace měl problémy už ve chvíli, kdy jsem se do něj vzdálil na zhruba 8 metrů a dělila nás zeď. To AirTag 2. generace při naprosto stejném scénáři dokázal stále komunikovat, což se projevilo jednoduše tak, že iPhone neustále plynule zobrazoval vzdálenost od lokátoru.
Když jsem jej pak vytáhl do supermarketu, byl jsem schopen se mezi regály dostat zhruba na dvojnásobné dosahy – tedy na 16 metrů v případě AirTagu 2 a relativně spolehlivých 8 metrů u AirTagu 1. V interiéru tedy najdete AirTag 2 oproti první generaci rozhodně spolehlivěji.
Resumé – AirTag 2 najdete jednoznačně snáze
Jak tedy můžete z dalších testů sami vidět, přesné hledání AirTagu 2 je oproti první generaci citelně lepší, ale extrémně záleží na tom, kde jej používáte. Proto je třeba i předešlé řádky brát s patřičnou rezervou, protože to, co se podařilo naměřit v určitém prostředí mě, se nemusí podařit naměřit vám a to jak v pozitivním, tak negativním smyslu. Hlavní je však to, že mezi první a druhou generací AirTagů rozdíl v tomto směru evidentně je a za mě osobně rozhodně ne malý.
Moc pěkný a užitečný článek. Super práce. Díky 👍