Dnes jsou produkty jako iPhone a iPad neoddělitelnou součástí každodenního života. Jsou synonymem pro intuitivní ovládání, elegantní design a mobilní produktivitu. Jejich základy ale byly prakticky položeny už o třicet let dříve – v podobě zařízení, které Apple tehdy považoval za svou největší revoluci, a které skončilo jako jedna z jeho největších proher? Jmenovalo se Newton MessagePad. A přestože selhalo, možná právě ono bylo prvním náznakem digitální budoucnosti, jak ji dnes známe.
Mohlo by vás zajímat
Vize, která předběhla svou dobu
Na začátku všeho nebyl iPhone, ale ambiciózní myšlenka na kapesní počítač s rozpoznáváním rukopisu. Už v roce 1987 snil inženýr Steve Sakoman o zařízení, které by umožnilo psát přímo na obrazovku, spravovat kalendář, komunikovat a mít vše důležité neustále po ruce. Podporu našel u tehdejšího viceprezidenta vývoje Jean-Louise Gasséeho, který mu poskytl samostatný tým a naprostou autonomii. Z Newtonu se tak měl stát revoluční „personal digital assistant“, zařízení, které zhmotnilo Sculleyho slavnou představu o „Knowledge Navigatoru“. Jenže když v roce 1993 konečně dorazil na pulty obchodů, realita se od očekávání lišila.
Proč Newton selhal
Newton byl na svou dobu výjimečný. Nabízel dotykový displej, stylus, software, a především schopnost rozpoznávat rukopis. Jenže právě rozpoznávání rukopisu se stalo jeho prokletím – bylo pomalé, nepřesné a okamžitě se stalo terčem posměchu, včetně karikatur v novinách a komiksech. Navíc zařízení trpělo přehnanými očekáváními – Sculley ho představil více než rok před tím, než bylo hotové, a původně slibované funkce dorazily až o několik generací později. Vysoká cena (v přepočtu na dnešní hodnotu přes 3 000 dolarů), nedostatečný výkon a přílišná velikost nakonec způsobily, že i přes počáteční zájem se Newton nikdy nestal mainstreamem. V roce 1997 se pak po návratu Steva Jobse projekt definitivně uzavřel.
Dvě vize, jeden směr
Zajímavé je, že v době vývoje Newtonu vznikal i další revoluční projekt – General Magic, spin-off Applu vedený ikonami jako Andy Hertzfeld, Bill Atkinson nebo Susan Kare. Také General Magic pracoval na kapesním komunikátoru budoucnosti. Jenže zatímco Newton byl oficiálním produktem Applu, General Magic se stal paradoxně jeho největším konkurentem – a to díky stejným lidem, kteří Newton původně navrhli. Oba projekty nakonec skončily fiaskem. Ale oba přesně předpověděly to, co dnes děláme s iPhonem: psaní zpráv, správa e-mailu, sdílení souborů, dotykové ovládání, hlasové povely i vizuální design.
Opravdu Newton předpověděl iPhone?
Ano – a víc než to. Newton v sobě nesl DNA iPadu i iPhonu. Měl být chytrý, osobní, intuitivní. A přestože selhal v době, kdy byl svět ještě nepřipravený, jeho koncepce přetrvala. Když se v roce 2007 objevil první iPhone, bylo jasné, že Apple z chyb Newtonu poučil. Nepřetěžoval očekávání, pečlivě doladil rozhraní, přinesl revoluční ovládání bez stylusu – a tentokrát to fungovalo.
Dokonce i tvůrci alternativní reality v seriálu For All Mankind vystavěli alternativní svět, kde se Newton skutečně prosadil. V jejich podání se MessagePad stal běžným nástrojem každého vědce i astronauta. A není těžké pochopit proč – Newton byl snem. Jen se zhmotnil příliš brzy.
Selhání, které inspirovalo revoluci
Dnes, s odstupem více než 30 let, můžeme říci, že Apple v roce 1993 nepředstavil pouhé zařízení. Představil celou myšlenku, která se stala základem pro to, co dnes považujeme za samozřejmost. Newton nebyl selháním – byl prototypem budoucnosti. A možná, kdyby ho tehdy svět dokázal pochopit, psali bychom tento článek právě na jeho moderním nástupci.
