Představa, že se po arktických pláních znovu budou prohánět mamuti, se možne přiblížila realitě. Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila úspěch v genetickém inženýrství: vytvořili za pomoci technologie CRISPR zcela nový druh myší. Tyto geneticky modifikované hlodavce považují za klíčový milník na cestě k oživení vyhynulých mamutů.
Mohlo by vás zajímat
„Mamutí myši“ z laboratoře
Vědecký tým analyzoval genomy 62 slonů a 59 mamutů, kteří žili před 1,2 až 3,5 miliony let. Zaměřili se na genetické odlišnosti mezi mamuty a asijskými slony a identifikovali deset klíčových genů, které ovlivňují hustotu srsti a metabolismus tuků. Poté pomocí technologie CRISPR editovali DNA laboratorních myší tak, aby nesly stejné genetické znaky.
Díky genetickém úpravám se u myší trojnásobně prodloužil růstový cyklus. Kromě toho vyvinuly vlnitou srst podobnou té mamutí a zakroucené vousky. Genetická modifikace tak myším poskytla lepší adaptaci na chladné podmínky.
Podle jednoho z vedoucích vědeckého týmu, Michaela Abramse, jde o důkaz, že lze efektivně kombinovat složitou genetickou modifikaci s předpovědí výsledných fenotypů. Tento úspěch otevírá dveře k dalším možnostem v oblasti de-extinkce.
Cesta k mamutům
Ačkoli tyto geneticky upravené myši nesporně představují jistý průlom, cesta k živému mamutovi je ještě dlouhá. Colossal Biosciences plánuje využít asijské slony jako genetický základ a postupně do nich vkládat mamutí genetické znaky. Výzvou je nejen manipulace s tak rozsáhlým genomem, ale také dlouhé gestační období slonů (18-22 měsíců) a etické otázky spojené s touto technologií.
Kontroverze a nejistoty
Projekt oživení mamutů také rozděluj vědeckou komunitu. Zatímco někteří argumentují tím, že navrácení mamutů by mohlo pomoci obnovit ekosystémy arktické tundry a bojovat proti klimatickým změnám, jiní varují před neznámými riziky.
Další otázkou je rozmnožování. Sloni mají velmi dlouhé reprodukční cykly a výzkumníci by museli provést mnoho pokusů, aby vytvořili prvního „částečně mamutího“ jedince. Colossal Biosciences proto pracuje na umělých dělohách, které by mohly pomoci nejen s oživením vyhynulých druhů, ale také s ochranou těch ohrožených.
Colossal Biosciences není jedinou společností usilující o de-extinkci. Podobné projekty cílí na oživení vakovlka tasmánského nebo dronteho mauritijského (doda). Oživení vyhynulých druhů by mohlo přinést významné poznatky o evoluci a přizpůsobení organismů prostředí.
Zatím si budeme muset vystačit s Jurským parkem. Další díl dorazí do kin v létě😁
Místo toho, abychom se starali o ohrožená zvířata, která ještě nevyhynula, tak si budeme hrát ma bohy 🤷♂️
No som zvedavý ako sa bude dariť mamutovi v našej klíme :D
Konecne 🤗
Celej zivot touzim ochutnat grilovaneho mamuta na kmine
Tak se snad zadari 😂
V Bělském lese toulají se mamuti
Když je neosolíš tak jsou bez chuti…