Zavřít reklamu

Od svých 11 let jsem zhruba do 21 let aktivně sportoval a to – troufnu si i s odstupem několika let říci – na velmi solidní úrovni. Bujaré nekonečně dlouhé pomaturitní oslavy, zlomené srdce z rozchodu, spousta stresu v osobním životě kvůli rodinným problémům, nástup na vysokou školu v novém městě a později i nástup do práce však můj život otočily o 180 stupňů a ze sportovce trénujícího často i pětkrát týdně se rázem stal člověk sedící mnoho hodin za počítačem a holdující vcelku dost nezdravému životnímu stylu plného nadbytku vysoce kalorického jídla, alkoholu a sedavého způsobu života v kombinaci s nedostatkem pohybu. Asi vás proto nepřekvapí, že se tyto věci začaly pozvolna podepisovat na mé hmotnosti, která se při mé sportovní kariéře držela stabilně na zhruba 70 kilogramech při 185 centimetrech výšky. Pro hnidopichy jen doplním, že jsem se takto cítil velmi dobře a na jídle a suplementech jsem se tehdy rozhodně neodbýval. Změna životního stylu mě však dostala zhruba na 97 kilogramů, přičemž na Vánoce 2019 to už bylo dokonce lehce přes 100 kilo. 

Florbal
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Ne že bych se tehdy cítil vyloženě špatně nebo nezdravě, jelikož se na mě při mé výšce kila relativně dobře rozložila a já tak nebyl úplný soudek (nebo jsem se tak alespoň vnímal), ale při fyzické aktivitě jsem začal pociťovat, že už zkrátka nejsem absolutně tam, kde jsem býval. Pro příklad uvedu třeba to, že s přítelkyní moc rád chodím na procházky a mé rodné město a jeho přilehlé okolí máme prošmejděné křížem krážem, takže jsem věděl, jak na jakou trasu mé tělo reaguje. Když jsem se proto začal na některých dříve snadno zvládnutelných trasách více zadýchávat a potit, tak nějak jsem věděl, že je zkrátka zle a dál to takto nejde. Rozhodl jsem se tedy, že by bylo fajn nějaké to kilo shodit.

První kila srazila pouhá změna jídelníčku

Jelikož jsem s hubnutím neměl ze svého předešlého života prakticky žádné zkušenosti, stála přede mnou solidní výzva. Jakožto lev (ve znamení) jsem se s ní však chtěl porvat sám, s grácií a především pak v každém případě úspěšně. Navíc zjistit to, co by mi mohlo s kilogramy dolů pomoci, nebylo ve výsledku až tak těžké. Ujížděl jsem totiž dost na sladkostech a sladkých limonádách, se kterými jsem se tedy ze dne na den rozloučil, což pro mě díky Bohu nebyl žádný problém. Dále jsem rád poseděl v restauracích či fastfoodech, což za mě však loni na začátku mého hubnutí vyřešil COVID-19. Jen díky vysazení těchto věcí jsem tedy i při zachování standardního jídelníčku a relativně malého množství pohybu začal poměrně rychle a velmi slušně shazovat. Přesná kila a dny vám sice bohužel už neřeknu, protože jsem svůj progres nikterak nezaznamenával, ale pokud si dobře vzpomínám, zhruba za dva měsíce jsem šel dolů o 10 kilogramů. 

Když jsem zjistil, jak snadno lze kila shodit, ponořil jsem se do hubnutí ještě více a právě v tuto chvíli mi přišly vhod mé Apple Watch. Ty sice nosím na zápěstí již řadu let, do té doby jsem je však vnímal primárně jako prodlouženou ruku iPhonu, než jako mého fitness parťáka. U těch jsem začal využívat primárně jejich počítadlo celkových spálených kcal během dne, díky čemuž jsem byl po pár dnech schopný si udělat představu o tom, kolik bych toho měl zhruba sníst, abych byl schopný hubnout. Klíčem k mému úspěchu pak bylo dostat se do kalorického deficitu, kdy byl můj příjem kcal nižší než výdej kcal, což vede logicky právě k úbytku hmotnosti. To jinými slovy znamená, že si člověk užije určité počítání kcal z přijímaného jídla a následné porovnávání s tím, zda je pořád ve své denní normě či už by měl brzdit. Věřím, že v tomto směru může mít spousta lidí problém, protože zkrátka nemá vůli si jídlo odepřít nebo jen zkrátka něco podobného nechce dělat. Díky mému sportovnímu mindsetu jsem s tím však naštěstí žádný problém neměl.

Apple Watch jakožto všestranný pomocník při hubnutí

Hodinky mi však nepomáhaly jen v přehledu o mém celkovém výdeji kcal, ale i v trénincích jako takových. Jak jsem již psal výše, moc rád se svou přítelkyní chodím na nejrůznější procházky a to kolikrát opravdu dlouhé. A právě hodinky mě díky svým kroužkům aktivity, ale i počítáním kroků či ušlé vzdálenosti motivovaly k pohybu naprosto neuvěřitelně. Přiznám se, že jsem si vždy trochu klepal na čelo, když jsem od lidí slyšel, že se díky svým Apple Watch začali více hýbat. To jsem však dělal v době, kdy jsem byl hubený a nepotřeboval jsem to a pak rázem v době, kdy jsem byl tlustý a taky jsem to nepotřeboval (byť samozřejmě jiným způsobem vnímání). V uplynulém roce jsem však pochopil, že na tom fakt něco je. Jednou člověk uzavírá kroužek aktivity, někdy si zase dá za osobní cíl ujít 20 000 kroků a jindy zase třeba 15 kilometrů za odpoledne s tím, že pokud svůj cíl nesplní, cítí jakési vnitřní rozpolcení, které jej nakonec přeci jen donutí k dokončení jeho aktivity. Upřímně jsem se mnohokrát přistihl u toho, že jsem se odněkud vracel k večeru domů a na hodinkách mi chybělo do splnění kroužku už jen něco málo či mi zbývaly poslední stovky kroků nebo metrů k dokončení nějakého mého vnitřního cíle a já v ten moment bezmyšlenkovitě zahnul jen pár desítek metrů před mým domem tak, abych si cestu k němu ještě pořádně prodloužil a vše si tak splnil. 

Kroužky aktivity
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Fajn motivací jsou samozřejmě i odznáčky, které za aktivitu dostáváte – a že jich je ranec, když se trochu hýbat začnete. Pro mě osobně je však asi ještě větší motivací to, když se podívám do svého měsíčního přehledu v aplikaci Fitness a vidím v ní, že se snažím skutečně hýbat a tedy pro sebe něco dělat a to i přesto, že kvůli své práci trávím denně hodiny a hodiny za počítačem a se stresem si také neustále tykám. Když však člověk zkrátka chce, dá se jít přes mrtvoly.

A jaký byl tedy výsledek mého snažení? Zhruba od ledna 2020 jsem se do července či srpna 2020 dostal z +- 100 kilogramů na 70 kilogramů, na kterých se stabilně držím až doteď a to bez jediného výkyvu. Jasně, do svého jídelníčku jsem již nevrátil tuny sladkostí a jiných kalorických bomb, ale zase bych vám lhal, kdybych řekl, že si jednou za čas nějaký ten pěkně vysmažený řízeček, dort či sklenku alkoholu nedám. Vše je ale v tomto směru samozřejmě o nějaké vnitřní rovnováze, kterou si jsem naštěstí i díky Apple Watch schopen neustále kontrolovat, protože díky nim vím, že jsem stále tak aktivní, jak pro svůj životní styl a hmotnost potřebuji, a že můj celkový denní kalorický výdej je stále +- na stejné úrovni. 

Za hubnutím nejsou ve výsledku Apple Watch, ale vy sami

Mnozí z vás budou zcela určitě namítat, že podobných výsledků bych dosáhl i s takřka jakýmikoliv jinými smartwatch a potažmo i aplikacemi a já vám v tomto směru musím dát za pravdu. Protože ale zkrátka v Apple světě dlouhodobě žiji, bylo pro mě tak nějak přirozené, že se na mé cestě spolehnu na jeho řešení. O tom ale ve výsledku celý tento příběh není. Odnést byste si z něj totiž měli hlavně to, že moderní technologie mají v dnešním světě své místo na výsluní naprosto po právu, jelikož jste i díky nim schopni své vize dotáhnout ke zdárnému konci a dle mého i rozhodně snadnější cestou, než kdybyste to vše podstupovali bez nich. 

Související články

Dnes nejčtenější