Zavřít reklamu

Již od svého počátku si Apple stojí za tím, že jsou jeho produkty a služby určené jednoduše pro všechny, včetně hendikepovaných uživatelů. Hendikepovaným uživatelům pomáhají při používání jablečných zařízení různé funkce, například VoiceOver, Diktování, Switch Control a samozřejmě také hlasová asistentka Siri. Zkrátka každý jablečný produkt v sobě kromě obyčejných funkcí ukrývá také funkce zpřístupnění, díky kterým je používání produktů pro hendikepované o mnoho jednodušší. Dean Hudson, který v Applu patří do týmu, jenž vytvořil Voice Over, říká, že by neměly existoval rozdíly v tom, jaké věci dokáži na svých iPhonech provádět klasičtí uživatelé v porovnání s těmi hendikepovanými. Na počest 30. výročí aktu Američané se zdravotním postižením (ADA) se Apple rozhodl publikovat speciální článek, ve kterém hendikepovaní aktivisté a umělci sdílí své myšlenky o tom, jak používají technologie a mnoho dalšího. Pojďme se na ně společně podívat.

Matthew Whitaker

Prvním hendikepovaným, který se podělil o svůj příběh, je Matthew Whitaker, jazzový hudebník. Podle jeho slov si v dětství příliš neuvědomoval, jak je důležité chránit diskriminované lidi kvůli barvě pleti, rasy, náboženství a hendikepu. Matthew, jakožto nevidomý černoch, vděčí za rovnost všech občanů především občanskému zákoníku, díky kterému mohl vzniknout také akt ADA. Podle jeho slov stále vzpomíná na ten den, kdy mu otec zakoupit iPod touch. Zároveň si pamatuje na to, jak se učil s VoiceOverem a později byl velmi šťastný za to, že něco takového vůbec existuje. Při vytváření hudby používá Matthew svůj MacBook Pro společně s Logix Pro X. Když je připraven nahrát nějakou skladbu, tak prvně nahraje bubny, poté basy a nakonec vše ostatní. Společně s aktivním VoiceOverem se dokáže v rámci Logic Pro X velmi jednoduše pohybovat. Kromě toho Matthew používá software Lime Aloud od Dancing Dots. Díky němu je schopen produkovat braillovu hudbu a také tisknout noty pro členy jeho skupiny.

Haben Girma

Druhou hendikepovanou, která se Applu rozhodla sdílet svůj příběh o tom, jak používá technologie, je Haben Girma, právnička pro osoby se zdravotním postižením, řečnice a autorka. Podle jejích slov vyrostla v komunitě, která byla svým způsobem jiná. Instruktor ji údajně měl učit lyžovat ještě před tím, než byla schopna přemýšlet nad tím, jak vlastně může nevidomý člověk lyžovat. Otázky od instruktorů nikdy nebyly ve stylu „Může to vůbec slepý člověk udělat?“, ale spíše „Jak to může slepý člověk udělat?“. Později nastoupila Haben na školu pro hluchoslepé, kde se stala zastánkyní ADA. Právě tento akt přinutil technické společnosti k tomu, aby zpřístupnily služby také postiženým. Později se Haben  připojila k obhájcům tohoto aktu. Zdůrazňuje, že především tehdy, ale občas také nyní, naráží na mnoho překážek v digitálním světě, a to především kvůli trivializování přístupu k postižení. Později se Haben stala první neslyšící studentkou práv na Harvardu. Při studiu jí pomohly různé funkce zpřístupnění a po dostudování v roce 2013 se z ní stala právnička pro osoby se zdravotním postižením. Za svou kariéru se Haben objevila v rámci několika různých soudních řízeních, například proti společnosti, která vytvořila digitální knihovnu, kterou nemohli využívat postižení lidé.

Tatiana Lee

O svůj příběh se podílela také Tatiana Lee, v pořadí třetí hendikepovaná. Tatiana je ve svém životě velmi úspěšná, lze považovat za herečku, modelku a majitelku své firmy. Tatiana dostala od své matky již v 7 letech Polaroid a ihned poté zorganizovala své vůbec první amatérské „fotografování“ na dvorku před domem. Už tehdy si podle jejích slov byla jistá, že patří před kameru. Tatiana však uvádí, že i v dnešní době je spíše tabu, aby se v reklamě, filmu a všeobecně v televizi objevila postižená osoba. Tatiana se před 10 lety přestěhovala do Los Angeles a doufala, že se bude schopná socializovat na různých akcích. Bohužel se však nikam nedostala, a to kvůli svému zdravotnímu postižení, kvůli kterému je upoutaná na invalidní vozík. Podle Tatiany pořád a pořád vycházely filmy, které ji velmi zajímaly, avšak nemohla si na ně zajít do kin kvůli tomu, že v nich nebyl bezbariérový přístup. Tatiana se rozhodla tuto situaci řešit vcelku zajímavým způsobem a později se stala hollywoodskou aktivistkou. Kromě toho je Tatiana úspěšná podnikatelka, která stojí za svou vlastní společností. Uvádí, že je vedení vlastního podniku na invalidním vozíku komplikované, avšak technologie od Applu jí v tom mají výrazně pomáhat. Sice nedokáže chodit, avšak horní půlka těla Tatiany funguje bez problémů, a tak můžete například kopírovat a vkládat obsah z telefonu do notebooku, dále je schopná pomocí HomePodu nastavit různé připomínky, dále používá Diktování, Siri pro zapisování různých událostí do Kalendáře a v neposlední řadě také Zkratky Siri, díky kterým provádí různé akce o mnoho rychleji. Tatiana říká, že ji ekosystém od Applu šetří spoustu času a zároveň dává možnost budovat svůj vlastní podnik.

Dean Hudson

Posledním hendikepovaným, který se rozhodl podělit o svůj příběh, je Dean Hudson, evangelista technického zpřístupnění v Applu. Ten vzpomíná na 70. léta minulého století, kdy mu jeho sourozenci četli návody k počítačům a Dean se snažil psát různé programy. Dean se poté začal o počítače zajímat více a později začal navštěvovat školu zaměřenou na IT, kde však musel mít při ruce fyzickou osobu, jelikož prozatím neexistovaly odečítače obrazovky. K Applu se Dean připojil v roce 2006 a chvíli poté začal jeho tým pracovat na VoiceOveru pro iPhone. Uvádí, že normálně vidící člověk se dokáže jednoduše rozhodnout, na co na displeji klepne, kdežto nevidomí prvně musí na displej klepnout, aby zjistili, co se na něm nachází, a až poté mohou provádět nějaké akce. Vůbec poprvé se VoiceOver objevil v iPhonu 3GS v roce 2009 a dle slov Deana bylo skvělé sledovat, jak se s ním uživatelé postupně učí. V dnešní době podle Deana využívají lidé technologie několika různými způsoby. Všemi těmito různými způsoby musí uvažovat i v Applu, aby byla každá funkce ideální pro každého uživatele, i pro toho postiženého. Kdysi potřeboval quadriplegik (člověk se všemi ochrnutými končetinami) osobního asistenta, který u něj musel být 24 hodin a 7 dní v týdnu. V dnešní době se však quadriplegik dokáže sám postarat o své bydlení a pomáhají mu při tom právě technologie, například VoiceOver či Switch Control od Applu, říká Dean.

Dnes nejčtenější

Další články