Zavřít reklamu

Když se řekne „Jony Ive“, většině z nás se vybaví iPhone, iPad, nebo třeba nová podoba Apple Storů. Historie tvorby současného šéfdesignéra společnosti Apple ale sahá do mnohem hlubší minulosti. Již tehdy ale Iveho práce nesla charakteristické znaky jeho přístupu. První větší zakázkou, kterou si na svá bedra v Applu naložil současný šéfdesignér Jony Ive, byla druhá generace PDA Newton MessagePad.

Znovu a jinak

Hardwaroví inženýři požadovali, aby Newton druhé generace, nesoucí kódové označení Lindy, disponoval o něco větším displejem než jeho předchůdce. Důvodem bylo lepší rozpoznávání ručně psaného textu. Kvůli umístění stylusu byl Newton MessagePad druhé generace o něco širší, měl se ale stát o mnoho tenčím, aby se bez problémů vešel do větší náprsní kapsy u košile. Ive pracoval na projektu Lindy od listopadu roku 1992 do ledna roku 1993. Ive na Newtonu pracoval tak, jak byl zvyklý – pokoušel se vyprávět příběh produktu. Newton byl ve své době novinkou, která se od ostatních produktů lišila, a bylo tedy těžké přesně vyjádřit, jak má být primárně používán. Účel a způsob používání MessagePadu se totiž lišil v závislosti na právě spuštěném softwaru, a ani označení „PDA“ nebylo úplně přesné.

Důležité maličkosti

„Problém s prvním Newtonem spočíval v tom, že nezapadal do každodenních životů lidí,“ uvedl Ive, a dodal, že právě tento aspekt chtěl se svým týmem změnit. Jeho pozornost si získalo především víko přístroje. „Je to první věc, kterou vidíte, a se kterou dochází k interakci,“ vysvětluje Ive. „Než zařízení zapnete, musíte nejprve otevřít víko. Chtěl jsem, aby ten okamžik byl neobyčejný,“ dodává. Navrhl tedy chytrý, pružinový mechanismus, díky kterému víko vyskočilo, když na něj uživatel zatlačil. Mechanismus byl navržený velmi důmyslně a víko se s jeho pomocí po zatlačení zcela odklopilo, aby bylo možné na Newtonu okamžitě pracovat. Ive navíc navrhl odklápění tak, aby se víko otevíralo směrem nahoru. Zní to jako maličkost, ale díky tomu, že nedocházelo k otevírání do strany, se z Newtonu stalo univerzální mezinárodní zařízení, vhodné pro všechny – ať už píší zleva doprava, nebo zprava doleva.

Za Newtonem přes oceán

V dalším kroku se Ive zaměřil na navrhování stylusu, jehož tloušťku chtěl o něco více zredukovat a integrovat ho do vrchní části MessagePadu. Kombinací otevírání víka směrem nahoru a umístění stylusu na horní stranu chtěl Ive docílit toho, aby uživatelé vnímali Newton jako poznámkový blok. Protože horní část Newtonu byla příliš krátká, navrhl Ive teleskopický stylus, který se vysouval po zatlačení na jeho vršek. Za práci, kterou na MessagePadu druhé generace odvedl, sklidil Ive od svých kolegů zasloužený obdiv. Kromě toho byl v průběhu navrhování pod obrovským časovým tlakem, protože Apple požadoval, aby nástupce prvního MessagePadu přišel co nejdříve.

Ostýchavý génius

Ivemu se podařilo zkrátit dobu přechodu od počátečního návrhu k prvním konceptům na úctyhodné dva týdny. V průběhu práce dokonce stihl zaletět na Taiwan, aby zde vyřešil dílčí výrobní problémy. Nasazení se Ivemu vyplatilo. Gaston Bastiaens, který divizi Newton velel, Ivemu tehdy řekl, že by vyhrál jakoukoliv designérskou cenu, a nebyl daleko od pravdy. Poté, co byl přístroj představen, byl Ive oceněn hned několika cenami včetně GoldIndustrial Design Excellence Award nebo německé Design Innovation Award. Paradoxem je, že Jony Ive nenávidí přebírání cen na veřejnosti, takže se příslušných ceremoniálů odmítl zúčastnit.

Související články

Dnes nejčtenější