Přemýšleli jste někdy nad tím, co asi jedí astronauti v průběhu svých vesmírných misí? Většina nezasvěcené veřejnosti si nejspíš představuje nejrůznější výživné pasty v tubě. Jaká je ale skutečnost? A co mají astronauti nejradši?
Mohlo by vás zajímat
Slyšeli jste někdy o vesmírné zmrzlině? Vsadím se, že ano. K dostání je totiž i na nejrůznějších e-shopech, nestudí a drobí se. Již nějakou dobu se ale ví, že „vesmírná zmrzlina“ je vlastně mýtus. „Nikdy jsme tyhle věci neměli,“ přiznal kdysi Walt Cunningham, pilot lunárního modulu. Když si uvědomíme, jak je to ve vesmíru s gravitací, vlastně nás nepoužitelnost drobivé zmrzliny nepřekvapí – jídlo, které se drobí, je podle Chrise Hadfielda, bývalého velitele mezinárodní vesmírné stanice, ve vesmíru dokonce nebezpečné. Ze hry jsou tím pádem i nejrůznější tyčinky a sušenky.
Nedá se ale říci, že by jídlo, které astronauti ve vesmíru konzumují, nebylo chutné. Chris Hadfield i bývalý americký astronaut Clayton „Astro Clay“ Anderson popisují „astropotraviny“, kterými se na svých misích živili, jako poměrně dobré. Proč jen poměrně?
Fotogalerie
Trvanlivé a bez chuti
Jídlo, které si s sebou berou astronauti do vesmíru, musí být především trvanlivé. Vysoce trvanlivé. Je potřeba, aby bez újmy přežilo veškerý proces, zahrnující balení, testování, přepravu i případný pobyt ve vesmíru – doba, která uplyne od přípravy jídla k jeho dopravě na vesmírnou stanici, může podle Hadfielda zabrat i celý rok. Tuby s pastou, které jsme zmiňovali v úvodu, jsou sice minulostí, potraviny pro astronauty ale i nadále musí procházet procesem dehydratace a teplotní stabilizace, který má za úkol zničit nežádoucí mikroorganismy a enzymy. Astronauti mají možnost si ve vesmíru vychutnat například hovězí Stroganov s nudlemi, kuřecí maso nebo mexická míchaná vejce ve speciálních pouzdrech, případně nejrůznější svačiny, ryby nebo ovoce v plechovkách.
Mikrogravitace, přítomná ve vesmíru, má za následek mimo jiné i sníženou schopnost chuti. Bez gravitace totiž v těle nemohou správně proudit všechny příslušné tekutiny, dochází k ucpávání dutin a k pocitu permanentní rýmy. „Zkrátka necítíte chuť svého jídla. Je to tak po celou dobu,“ vysvětluje Hadfield. Proto je ve vesmíru tolik oblíbená hořčice a nejrůznější omáčky, zvýrazňující chuť jídla. V roce 1965 byly nejoblíbenějším jídlem astronautů loupané krevety, máčené v rajské omáčce s křenem. Hadfield tuto oblibu vysvětluje tak, že krevety skvěle rehydratují a křen je skvělý jak svou výraznou chutí, tak i pro trávení.
Jako na Zemi
Vesmírná potrava se od té „pozemské“ opravdu nemusí nutně výrazně lišit. Clayton Anderson si při své misi mohl vychutnat oblíbené skautské sušenky nebo Oreo. „Moje žena mi poslala karamelový popcorn od skautů, který byl ve vesmíru povolený, jenže jakmile jsem otevřel balení, byla to hotová katastrofa,“ směje se Anderson. „Popcorn byl prostě všude. Ale chutnalo to skvěle.“. Hadfield si ve vesmíru pochutnal na čokoládě nebo ovocném koláči od trapistických mnichů. Došlo dokonce i na skutečnou zmrzlinu, která se na vesmírnou stanici dostala ve speciálním mrazáků, původně určeném k ukládání vzorků krve a moči astronautů. „Ujistil jsem vědce z NASA, že oba materiály budou striktně oddělené,“ směje se Hadfield.
