Jablečné logo. Ikona a symbol, který se v průběhu posledních let změnil jen nepatrně. Symbol, který nikdy nebyl nahrazen a jehož tvar zůstává stejný již od roku 1977. O příběhu, který se za ikonickým a zdánlivě jednoduchým logem skrývá, promluvil jeho autor, designér Rob Janoff.
Řekni to obrázkem
Když Rob Janoff přišel do proslulého Silicon Valley, pracoval nejprve v marketingové firmě Regis McKenna v Palo Alto. „Pak přišli ti dva Stevové,“ vzpomíná Janoff. „Měli tu svou domácí výrobnu počítačů, byla to obrovská novinka. A já jsem u nich dostal práci. Později jsem od kreativního ředitele zjistil, že důvodem mého přijetí bylo to, že jsem ze všech uměleckých ředitelů působil jako nejvíce konceptuální.“
Vytvoření značky pro startup v sedmdesátých letech bylo úkolem pro člověka, jehož mysl se vyznačuje neobvyklou představivostí. Do té doby totiž nebylo vymyšleno mnoho věcí, od kterých by se Janoff mohl při brandingu odrazit. „Kreativní ředitel mi vysvětlil všechny ty komplikované věci, které bude nový produkt zvládat. Na mně bylo, abych tuto zprávu přenesl do vizuální, metaforické podoby,“ popisuje Janoff.
Napříč změnami
Logo společnosti Apple před Janoffovým zásahem připomínalo perokresbu, zobrazující Sira Issaca Newtona, sedícího pod stromem. Navrhl ho spoluzakladatel Ronald Wayne. „První věc, u které jsme se Stevem začali, byl samotný návrh loga. Pak jsem byl požádán, abych navrhl štítky pro malé audiokazety, na kterých tehdy Apple distribuoval svůj software,“ popisuje Janoff, který se rovněž podílel na změnách, souvisejících s uvedením počítače Apple II. Na první pohled nenápadný krok, jako je přeměna loga v jednoduché nakousnuté jablíčko v duhových barvách, měl na atraktivitu cupertinské společnosti překvapivý vliv.
Janoffova práce pro Apple nebyla rozhodně jednoduchá – mezi jeho úkoly patřil například návrh identity připravovaného jablečného počítače, který ale neměl možnost si vyzkoušet. Když Steve Jobs poprvé Janoffovi představil „neoznačkovaný“ Apple II, jednalo se zkrátka o prototyp počítačové „krabice“. „Steve chtěl vyrobit první počítač, určený pro masovou produkci. Navštívil Macy’s v Palo Alto, kde si prohlédl všechny ty předměty, vyrobné z bílého plastu – myslím, že právě to ho inspirovalo při definování tvaru Apple II.“.
Dobře vypadat
O čtyřicet let později se Janoff stále věnuje grafickému designu – tentokrát již ve své vlastní agentuře. Neustále se měnící odvětví průmyslu Janoff pořád pečlivě sleduje. „Připadá mi úžasné sledovat, kolik lidí si myslí, že designéři navrhují loga tak, aby měla nějaký význam a hloubku. Nám přitom dá dost práce už jenom to, aby věci vypadaly alespoň z poloviny dobře,“ vypráví Janoff, a jako příklad uvádí právě logo společnosti Apple.
„Několik týdnů jsem pracoval s kresbami jablek a snažil jsem se o snadno rozpoznatelnou siluetu. Z té jsem se rozhodl část „vykousnout“, aby bylo jasné, že nejde o třešeň nebo rajče. Kreativní ředitel mě ale upozornil na další aspekt vykousnuté části – byla to slovní hříčka, kdy se bite (kousnutí) čte stejně, jako byte, tedy jednotka množství dat. Byla to taková šťastná náhoda,“ vypráví Janoff.
Mohlo by vás zajímat
Inspirace jednoduchostí
Inspirací byli pro autora jablečného loga především legendy jako Saul Bass, který má na kontě řadu ikonických filmových plakátů, nebo modernista Paul Rand. „Jednoduchá symbolika, se kterou oba pracovali, spolu s tím, kolik toho dokázali prostřednictvím svých prací sdělit, mi přišla prostě skvělá. Myslím, že to byli právě tihle dva, kdo mě nakopl k práci v oblasti grafiky.“.
„Líbí se mi smysl pro humor, provokativní titulky, provokativní představivost, která nutí lidí myslet jinak. Je to mocný nástroj, který se stává ještě mocnějším, pokud jste natolik dobří, že že lidé kupují a zveřejňují vaše práce,“ dodává Janoff.
Logo společnosti Apple tato kritéria naplňuje beze zbytku. Zajistilo cupertinské firmě například umístnění v žebříčku Interbrand nejhodnotnějších značek za posledních pět let. „Začínáte s něčím, k čemu máte takřka ochranitelské sklony, s něčím, k čemu pociťujete vlastnictví – a najednou už to víckrát není vaše, je to všech,“ popsal kreativní proces šéf designu Jony Ive v roce 2015.
Fotogalerie
Jako vlastní dítě
„Jsem šťastný a pyšný, že naše logo vidím na každém kroku,“ přiznává Janoff. „Ve skutečném životě ho opravdu vidíte všude. Když se procházím po letišti, vidím ho na laptopech lidí okolo sebe. Cítím se pak jako doma. Ne každý designér má možnost tohle zažít.“.
Janoff se o své zkušenosti a dovednosti neváhá podělit s ostatními profesionálními tvůrci. V březnu například pořádá mistrovské lekce v New Yorku, své služby nabízí i prostřednictvím služby Fiverr Pro.
„Internet je skvělá věc,“ vyjadřuje se Janoff k současným technologiím. „Možnost sdílet cokoliv je skvělá. Každý ale má nějaký názor, a ten je striktně subjektivní. Být kreativní a přicházet s kreativními produkty nemůže potěšit všechny beze zbytku.“.
„Řada lidí, obzvláště mladých lidí, vkládá spoustu péče do všeho, co vytváří, a když se setkají s kritikou, je to pro ně zničující. Trávím plno času vysvětlováním, že kritika není o vás. ‚Mám tě rád, ale tahle věc se mi nelíbí, a já ti řeknu, proč‘- to vám na internetu nikdo neřekne.“.
„Kdykoliv mluvím s dětmi, objevuje se tendence vrhnout se okamžitě k počítači. Ale často zde chybí nápad. Dokonce bych řekl, že technologie může často myšlenku zabíjet, protože trávíte spoustu času tím, aby určitý kousek vypadal dobře… Nápady většinou přijdou tehdy, když jste absolutně svobodní a kreslením přenášíte věci ze svého mozku na papír.“.
Naslouchání především
„Myslím, že když jsem pracoval se Stevem, byl jsem hodně naivní a nezkušený,“ přiznává Janoff. Teď už vždy pracuji s více než jen jedním designem. Většinou si udělám desítky návrhů a jejich počet postupně snižuji. Všechna loga vždy předvedu klientovi, aby věděl, že peníze, které do mě investuje, investuje dobře.“. Janoff ale zároveň poukazuje na to, že je důležité klienta nepředávkovat možnostmi. Řešení problému je práce, kterou musí zastat designér. „Postavit klienta před milion možností znamená ztížit mu možnost něco vybrat. Musíme nasadit své dovednosti a správně vycítit ten nejlepší způsob práce.“.
„Jsem rád, že jsem se dostal na pozici, kdy můžu své nástroje využívat ke komunikaci na zábavné úrovni. To, co dělám nejlépe a nejradši, je celý ten proces myšlení, řešení problémů, naslouchání klientovi a snaha vyřešit, co skutečně chce.“
Zdroj: 9to5Mac
