Zavřít reklamu

Letos v létě potkala svět hudebních přehrávačů zásadní událost: Apple postavil své přehrávače iPod nano a iPod shuffle definitivně mimo hru. Při této příležitosti vám připomeneme, jak iPod změnil odvětví hudebního průmyslu a jaké modely spatřily světlo světa.

iPod rozhodně nebyl historicky prvním MP3 přehrávačem – před jeho vydáním vyprodukovala řada společností úctyhodný počet jeho předchůdců. Fanoušci však tvrdí, že iPod byl prvním skutečně skvělým MP3 přehrávačem. Zpočátku neoplýval kdovíjakým počtem funkcí nebo velkým úložištěm, měl ale neuvěřitelně jednoduché uživatelské rozhraní, lákavý a ikonický design a pověstný perfekcionismus Applu na něm zanechal svou nesmazatelnou stopu.

Když se ohlédneme o více než dekádu nazpět, není lehké si vybavit, jak odlišný svět výpočetní techniky a přenosných zařízení tehdy byl. Neexistoval Facebook ani Twitter, žádné aplikace, žádný iPhone, žádný Netflix… Svět byl v tomto směru zcela odlišným místem. iPod od Applu se vyvíjel spolu s tím, jak se vyvíjel a zlepšoval svět technologií, a získával stále nové inovace.

Od prvního iPodu k iPodu touch

The Original iPod

V roce 2001 byl oficiálně světu představen iPod první generace, k jeho vydání došlo v listopadu roku 2001. Součástí přehrávače bylo ikonické scrollovací kolečko, obklopené čtveřicí tlačítek Menu, Forward, Play/Pause, Backwards a se středovým tlačítkem pro výběr položek. Zcela v počátku byl iPod Mac-only produktem, který vyžadoval operačním systém Mac OS 9 nebo Mac OS X 10.1. Prodával se s kapacitami úložiště o velikosti 5GB a od března roku 2002 i 10GB, baterie měla výdrž okolo 10 hodin a displej byl ve škálách šedé.

Jak jsme již zmínili, první iPod nebyl historicky prvním MP3 přehrávačem, ale byl kompaktnější a snadnější na použití než většina jeho konkurentů v té době. Design, funkčnost i správný způsob propagace vedl k rekordním prodejům. V době jeho vydání ještě neexistoval iTunes Store, uživatelé museli přenášet hudbu do přehrávače ze svých CD nebo online zdrojů.

iPod 2. generace

iPod druhé generace přišel na svět necelý rok po skvělém úspěchu svého předchůdce. Oficiálně byl vydán v červnu 2002. Novinkou byla například podpora Windows, větší kapacita úložiště a dotykové kolečko namísto mechanického. Co se designu týče, měl model druhé generace zaoblené rohy. Kromě klasických variant vydal Apple i limitované edice s podpisy Madonny, Tonyho Hawka a Backa nebo logem kapely No Doubt na zadní části.

Ke kapacitám 5GB a 10GB přibyla ještě 20GB varianta, k podporovaným formátům se přidaly i audioknihy.

Třetí generace

Třetí generace iPodů přinesla průlom v jejich designu. Rohy byly ještě zakulacenější, přístroj se celkově ztenčil. Apple také přemístil ovládací tlačítka z okolí kolečka do řady mezi kolečkem a displejem. V říjnu 2003, pět měsíců po vydání třetí generace iPodu, byla představena verze iTunes, kompatibilní s Windows. Nabídka kapacity začínala na 10GB, kromě 15GB a 20GB přibyla do nabídky i 30GB a 40GB verze.

Čtvrtá generace

Čtvrtá generace iPodu prošla ještě důkladnějším redesignem – novinkou byl například clickwheel, barevný displej a možnost zobrazení fotografií, přičemž Clickwheel a Photo byly odlišné modely. I zde Apple přišel se speciálními edicemi – 30GB U2 Edition, která obsahovala album „How to Dismantle an Atomic Bomb“, vyryté podpisy členů kapely na zadní straně a kupón na objednání kompletního katalogu kapely z iTunes. Milovníci Harryho Pottera si zase mohli zakoupit iPod s vyrytým znakem Bradavic a šesti tehdy dostupnými audioknihami o Harrym Potterovi.

Co se týče kapacity úložiště, přišel tento iPod ve variantách 20GB, 30GB, 40GB a 60GB.

Hewlett-Packard iPod

Společnost Apple je proslulá tím, že svou technologii nelicencuje. Proto by se dalo čekat, že Apple nebude mít zájem o licencování iPodu nebo o to, aby někomu jinému umožnil prodávat některou jeho verzi. V lednu roku 2004 se ale ukázalo, že to není tak úplně pravda – společnost Hewlett-Packard začala prodávat vlastní verzi iPodu.

Jednalo se v podstatě o standardní iPod s logem HP. Prodával se do června roku 2005 a jeho vydání doprovázela i televizní reklamní kampaň. HP iPod v té době představoval zdroj 5% celkových příjmů z iPodu. Prodej HP iPodu nakonec ukončila přímo společnost Hewlett-Packard s odvoláním na obtížné podmínky ze strany Applu. Od té doby již Apple iPod žádné jiné společnosti nelicencoval.

HP iPod byl vydán ve 20GB a 40GB variantě verzí iPod mini, iPod Photo a iPod shuffle.

Pátá generace (iPod Video)

Pátá generace iPodů byla jakousi nástavbou iPodu Photo – na 2,5-palcovém displeji bylo nyní možné přehrávat i videa. Designově se vrátil k předchozím, nezakulaceným modelům. Vydán byl ve 30GB a 60GB verzi, která byla v roce 2006 nahrazena 80GB modelem.

iPod páté generace bylo možné zakoupit i v limitované U2 edici.

Šestá generace (iPod Classic)

S iPodem Classic se Apple vrátil k naprostým základům linie z roku 2001. iPod Classic vystřídal předchozí iPod Video na podzim roku 2007. Název Classic dostal proto, aby se odlišil od ostatních, v té době představených, modelů, včetně iPodu touch. Přehrával hudbu, audioknihy a videa, přidáno bylo nové rozhraní CoverFlow.

Nabízen byl ve verzích 80GB a 120GB, druhá verze byla posléze nahrazena 160GB modelem. Ten je také jedinou verzí, v které v současné době iPod Classic seženete.

Je libo Mini, Nano, Shuffle nebo Touch?

iPod Mini obohatil linii hudebních přehrávačů od Applu v roce 2004, jeho druhá generace byla vydána v roce 2005. Ve své době patřil k nejoblíbenějším hudebním přehrávačům, rok po svém vydání byl však nahrazen iPodem Nano. První generace iPodu Nano byla světu představena v září 2005 a disponovala flash pamětí. Celkem bylo vydáno 7 generací této verze iPodu. V době vydání se iPod Nano prodával v dnes neuvěřitelných 2GB a 4GB variantách. Poslední, sedmá generace iPodu Nano, která vyšla v roce 2015, se prodávala v 16GB verzi a bylo možné zakoupit i její (Product) Red edici.

iPod Shuffle je nejmenším modelem produktové linie iPodů od Applu. Poprvé byl oznámen na konferenci Macworld v lednu 2005. Vydány byly celkem čtyři generace iPodu Shuffle, poslední byla představena v září 2010 a na trhu se držela úctyhodných 7 let. Od kapacity 512 MB udělal iPod Shuffle během tří generací skok ke 4GB, poslední generace byla však vydána jen ve 2GB verzi.

Apple propůjčil iPodu Touch design, podobný iPhonu, a dotykový displej. Tento iPod slouží nejen jako multimediální přehrávač, ale také jako digitální fotoaparát, herní zařízení a PDA. Pro připojení k internetu používá Wi-Fi, nikoliv mobilní data, proto se mu často přezdívá „iPhone bez iPhonu“. Od května 2013 se prodalo více než 100 milionů kusů tohoto modelu, který byl prohlášen za nejpopulárnější iPod.

iPod se bude prodávat sám. Nebo ne?

Přestože by se dalo říci, že iPod měl svůj úspěch přímo předurčen, rozhodl se Apple podpořit jeho prodej hned několika reklamami, a to jak v televizi, tak i v tisku nebo ve veřejném prostoru.

Než se dostaneme k ikonickému spotu s tančícími siluetami, můžeme si připomenout první reklamu na iPod vůbec. Ten byl ještě kompatibilní pouze s Macem, proto v reklamě figuroval i počítač. Muž si na něm přetáhne vybrané skladby do svého iPodu a divoce odtančí za tónů skladby „Take California“ od Propellerheads.

Brzy se však právě na této reklamě ukázalo, že cesta reklamy s reálným protagonistou nejspíš nebude ta správná. Steve Jobs prohlašoval, že nerad do svých reklam obsazuje reálné lidi, protože je těžké najít někoho, kdo by dokázal oslovit skutečně kohokoliv.

Proto přišla v roce 203 Susan Alisangan z Chiat/Day s legendární reklamou s roztančenými siluetami. Na tvorbě kampaně se podílel i ředitel Chiat/Day Lee Clow a bývalý DJ a muzikant James Vincent. Tmavé siluety, tančící s iPodem na zářivě barevném pozadí, zná dnes snad již každý. „Bylo v tom něco skutečně chytlavého a reklama se nás nepokoušela udělat dojem nějakou konkrétní ‚cool‘ osobou. Místo toho došlo k tomu, v čem je Apple nejlepší: k vytvoření ikonického obrazu.“

Chronickému perfekcionistovi Stevu Jobsovi se ale kampaň se siluetami zpočátku příliš nezamlouvala. Nebyl si jistý, zda bude fungovat reklama, která neukazuje detaily produktu a nevysvětluje, co vlastně iPod umí. Copywriter James Vincent navrhl doprovodit kampaň sloganem „1000 songs in your pocket“, na což Steve nakonec kývl. Změna strategie se nakonec ukázala jako úspěšná, protože na rozdíl od fotografií produktů na bílém pozadí, doprovázených stručnými popisky, vzbuzovala tato kampaň v lidech emoce. Stopy odkazu legendární reklamy s roztančenými siluetami můžeme dodnes vidět v nejednom hudebním videoklipu.

Závěrem

Bylo by odvážné tvrdit, že iPod byl jednoznačně revolučním, vždy úspěšným produktem. I u něj musel Apple často improvizovat, někdy se mohlo zdát, že postupoval metodou „pokus-omyl“. Celkový úspěch iPodu a jeho jednoznačný dopad na svět hudby i technologií však popřít nelze. Ve chvíli, kdy z celé produktové linie zůstal jen iPod touch, si nelze neklást otázku, co bude dál. Velká změna přišla s příchodem streamovacích služeb, díky kterým má řada uživatelů svou oblíbenou hudbu nejen ve svých počítačích, ale v mobilních zařízeních. Z tohoto pohledu se může jevit jako nepravděpodobné, že by se Apple vytasil s novou verzí multimediálního přehrávače. Apple však umí překapovat – nechme se tedy překvapit.

Související články

Dnes nejčtenější