Dlouhodobý test QNAP TS-253A, díl 1. – Seznámení

Vítejte v nové sérii, ve které se ve formě blogu podíváme, jak se žije běžnému uživateli s domácím NASem. Do redakce jsme dostali NAS společnosti QNAP, konkrétně model TS-253A. V následujícím období se vám pokusíme přinést zajímavé pohledy a postřehy z toho, jaké to je mít podobné zařízení doma. Jak se s ním pracuje, k čemu je dobré a jaká má všechna možná využití. Dnes se v prvním díle podíváme na balení, popis samotného NASu a původní zapojení s instalací. Další díly se budou objevovat zhruba v týdenních intervalech.

211_1

V první řadě je potřeba si ujasnit několik věcí. Dovolím si o sobě tvrdit, že nepatřím mezi uživatele, které by mnoho lidí mohlo nazvat jako „BFU“. Počítač mi dělá společníka již od nepaměti a hardware je mým koníčkem již také velmi dlouho. Softwarový odborník ovšem zcela jistě nejsem ale myslím si, že na tom zas tak špatně také nebudu. A proč to sem píšu? Rozhodně si zde nepotřebuji honit ego nad tím, jaký nejsem PC odborník – to zcela určitě ne a rozhodně se za žádného nepovažuji. Spíše jsem chtěl jen nastínit, z jakého úhlu pohledu bude následující text psán.

O pořízení NASu jsem přemýšlel velmi dlouho. Možnost síťového datového úložiště, které bych měl, na rozdíl od cloudových služeb, neustále pod kontrolou, mě velmi lákalo. Za ta léta jsem si ovšem žádný nekoupil a to hned z několika důvodů. V první řadě mě odrazovala cena, která nebyla vůbec nízká, pokud člověk nechtěl vyloženě základní model. A následně jsem měl obavy z toho, zda-li něco takového vůbec zvládnu. Zda-li to není příliš složité, komplexní a absolutně mimo mé vlastní schopnosti (v tomto případě hovořím o skutečném NASu, nikoliv o „předpřipravených“ řešeních, které stačí zapojit a fungují). Pak nám do redakce přišel NAS od QNAPu a bylo rozhodnuto. V následujících článcích se mnou tedy projdete veškeré mé zkušenosti, které jsem s NASem zažil. Od rozbalení z krabice po… vlastně ani nevím.

Pojďme se tedy podívat na hlavního hrdinu našeho seriálu. QNAP TS-253A pravděpodobně není modelem, který by si uživatel – začátečník na úvod přál. Jedná se o NAS střední velikosti, který je určen spíše pro menší podniky, s čímž jsou spojeny pokročilejší funkce a výkonnější hardware uvnitř. Zařízení má dva sloty na disky a je možné použít jak klasické 3,5″ HDD, tak 2,5″ HDD/SSD. Uvnitř se nachází čtyřjádrový Celeron N3150 (1,6 až 2,1GHz), 512MB vlastní flash paměti a dva RAM sloty, které podporují až 8GB DDR3L-1600 pamětí v notebookovém provedení (SO-DIMM). Náš model je vybaven paměťovou konfigurací 2x2GB. Co se týče ostatní konektivity, tak je poměrně bohatá. V přední části se nachází USB 3.0 (další 3 jsou na I/O panelu vzadu), které doplňují ještě dvě fyzická tlačítka. V zadní části se pak nachází dva 1Gb Ethernet porty, 2x HDMI, 2x 6,3mm Audio In, 1x 3,5mm Audio Out a napájecí konektor. Prostor zde zaujímá také maličké tlačítko pro reset zařízení.

Instalace disků je velmi jednoduchá, ačkoliv vyžaduje klasickou montáž (na rozdíl od některých moderních PC skříní). Každý disk je potřeba upevnit do vlastní vaničky, za pomocí 4 šroubků. Následně stačí jen správně zasunout a je nainstalováno. Poté je potřeba připojit NAS k internetu a následně pak k elektrické síti. Po připojení do elektřiny začne NAS (překvapivě) fungovat. V tu chvíli přichází na řadu velmi jednoduchý instalátor, který vás provede všemi kroky prvotní instalace zařízení. I se stažením vše trvá maximálně deset minut. Během této doby si do počítače nainstalujete propojovací program QFinder Pro, který zabezpečí komunikaci mezi počítačem a NASem. Pokud vše půjde jak má, QFinder najde NAS v síti. Následně se do něj poprvé přihlásíte a poté vás uvítá obrazovka webového rozhraní, která běží na Linuxu a odehrává se zde vše podstatné. Tím je instalace a první spuštění u konce. V příštím díle se podíváme detailněji na samotné webové rozhraní. Jaké nabízí funkce a co všechno skrze něj uživatel dokáže. Do diskuze můžete psát vlastní návrhy, co by vás ohledně NASu zajímalo.

Leitz
Vstoupit do diskuze (11)

Diskuze

    Souhlas, NAS je proste zaklad. Centralni uloziste vsech dat pro vsechna zarizeni dosazitelne odkudkoliv pomoci vsech moznych protokolu a sluzeb. A pokud ho zacnete pouzivat i jako aplikacni server, stane se nezbytnosti.
    Diky NASu jsem nebyl nucen pouzivat na PC iTunes a nad otazkami typu „jak dostanes hudbu a jine do iPhone?“ se clovek jenom pousmiva.

    Reagovat

    Tak tenhle článek mi přesně pasuje. Jsem právě v bodu výběru. Nicméně stále řeším, zda koupit řešení od Qnapu apod., nebo si NAS postavit. Postavený vyjde o dost laciněji a s nějakým free NAS Linuxem by mohl být stejně funkční, byť asi složitější na konfiguraci apod.

    Co mě u toho Qnapu zajímá především, jaké jsou přenosové rychlosti při klasickém zápisu několika GB souboru, který přesouvám z Macu do NAS přes třeba Finder. Aktuálně mám WD MyCloud a tam je ta rychlost tragická. 20MB/s a to můžu být rád. Přitom když ten samý soubor přesunu do klasického kompu s Windows, tak to sviští cca 80-90MB/s. Mezi Win kompem a WD to pak letí ještě o trochu rychleji. Problém je tedy v komunikaci Macu s tímto typem NAS přes AFP namísto SMB. Sambu jsem mu zkoušel všemožně vnutit, ale bez úspěchu… Rychlost byla vždy stejná.

    No a dále pak reálná spotřeba Qnapu. V idle a při zápisu.

    Reagovat

    Po gigabitovej sieti mi to ide okolo 90MB/s. Ja mam postaveny domaci server: stary zdroj, stara skryna, starych 8gb ram, no novu maticnu a cpu Intel Pentium G. Bezi mi na tom windows server 2012.

    Reagovat

    Myslím si, že obě řešení mají své nesporné výhody a nevýhody. Při stavbě vlastního NASu člověk přímo ovlivňuje, co se v bedně nakonec objeví. Takže si může poskládat konfiguraci přesně podle svých představ. Ať už by chtěl například kombinaci úložiště a HTPC, nebo naopak úložiště a k tomu ještě nějaký základní server na nějaké hry. Je to jako s počítači. Vlastní stavba bude vždycky variabilnější než prebuilt PC. O ceně ani nemá smysl spekulovat, pokud si to člověk dokáže postavit sám, vyjde to levněji. Ale mnoho lidí takové schopnosti/čas nemá a i je v tomto případě chápu. Takhle je vše hotové, stačí jen nainstalovat disky a je vymalováno.

    O přenosových rychlostech budeme mluvit v dalším článku, zde je ovšem několik faktorů, na kterých to závisí. Především pak jestli to jde přes WLAN nebo LAN. Rychlosti instalovaných disků se na tom taky projeví. Sám jsem na výsledné přenosové rychlosti zvědavý ale obávám se, že se na 100MB/s pro zápis asi nedostanu. Uvidíme, testy začnu dělat v týdnu. Spotřebu bohužel nezměřím, jelikož na to nemám měřák 🙁

    Reagovat

    Nenazval bych to rozhodně NASem, ale kdo chce třeba jen multimediální centrum na stream mediálních souborů, dobře poslouží Rapsberry Pi, jen je potřeba počítat s pomalým přenosem dat, ale je to levné, snadno konfigurovatelné a pro bastlíře optimální. 🙂

    Tak konkrétně Pi je spíš taková hračka.. Rozhodně se z toho datový úložiště udělat dá, ale je to spíš pro hračičky. Zase se na tom ale člověk naučí…

Napsat komentář

Zobrazit více

Zobrazit celou diskuzi
Přispět

Bazar

Fórum

  • Poslední příspěvky
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Leitz