Dnes se s vámi chci podělit o krátkou myšlenku ohledně času, peněz a vašeho života.
O závod s časem!
Autor: Šimon Vršanský
Čas je velmi osobní věc a každý jej vnímá jinak. Pro jednoho velmi krásné rande, které uběhne moc rychle, i když trvá tři hodiny. Jenže pro druhého naprosto otřesně dlouho trvající rande, kdy každá další minuta má snad tisíc vteřin. Někdy se stane, že člověk životem propluje a ani si nevšimne jak. Lepší však je držet kormidlo života pevně ve svých rukou a plout na řece času, kam chceme.
V jednu chvíli si sedíte ve škole a při pohledu z okna se dloubete jedním prstem v nose a druhou rukou připravujete papírové kuličky do flusačky, abyste je mohli následně vystřelit na děvčata ve třídě. Zavřete oči, a když je otevřete, sedíte za volantem osobního automobilu. A děláte závěrečné zkoušky v autoškole. Jen o chloupek, a to pěkně zpocený chloupek, je zvládnete a než se nadějete, jste ve vaší první práci, není to sice nic extra, ale jde to. Krátce na to, říkáte před knězem: ANO. Za chvíli stojíte vedle vaší rodící ženy, která vám ještě před chvílí říkala, jak moc vás miluje, ale teď jste pro ni jen: nechutný bastard, který se jen směje, že on sám nemusí rodit. V další scéně už sedíte na sedačce a staršímu synovi dáváte šest tisíc na řidičský průkaz, na který si musel sám půlku přidat, protože vy mu ho celý nemůžete zaplatit a mladší dceři vysvětlujete, proč nemůže být se svým mládencem do půlnoci venku. Následně už jen sedíte na sedačce se svou stařičkou ženou a prohlížíte si album fotek, kde se na vás zubí vaše vnoučata, a vy se tak zamyslíte, jestli jste za celý život udělali to, co jste chtěli. A pak si smutně uvědomíte, že jste promrhali celý váš život a nedostali jste se dál než do paneláku 2+kk, ve kterém jste už od vašeho prvního zaměstnání. Dojde vám, že jste naprosto zbytečně promrhali čas. Čas, který jste mohli využít k něčemu jinému. Ať už k nabytí majetku, či k trávení ho s vašimi nejbližšími, protože, i když strávíte se svojí ženou poctivých třicet pět let života, stále vám přijde, že ho máte málo. Kdyby se teď před vámi objevilo tlačítko RETURN, které by vám umožnilo vrátit se v čase, zmáčkli byste ho? A kdyby ano, změnili byste svůj život k lepšímu? Zvládli byste ho využít na maximum?
Najednou opět sedíte ve škole, ale místo pozorování oblohy za oknem, pozorujete čísla na tabuli. Ze základní školy se dostanete na nejprestižnější gymnázium v okolí. Zamilujete se. A najednou si uvědomíte, že chcete pro sebe a svou lásku víc. Přestanete se dloubat v nose, dívat se z okna a flusat po holkách papírové kuličky. Začnete dávat v hodinách pozor, učit se, zajímáte se o další a další věci a z podprůměru se brzy dostanete nad průměr. Přitom zjistíte, že to je lehčí, než jste si původně mysleli. A pak odmaturujete se samými jedničkami. A najednou si můžete vybrat, kam půjdete. Zaměříte se na ekonomiku a obchod na burze. A díky vašim výborným znalostem ze školy a všeobecnému rozhledu zvládnete skvěle odhadovat posuny burzy ve váš prospěch. Najednou už nemusíte sedět každý den v práci osm hodin denně. Můžete vzít svou nádhernou ženu na dovolenou k moři, můžete jí dělat radost všemožnými dárečky. A vším co pro ni uděláte, protože budete mít spoustu času. No, na porodu se toho asi moc nezmění, ale budete moci dopřát svým dětem vše, co budou potřebovat. Budete s nimi prožívat každičký okamžik. Jen se svými nejbližšími a až se dostanete do okamžiku, kdy budete znovu sedět na sedačce se svou ženou, kterou stále neskutečně moc milujete. Objeví se před vámi opět ono tlačítko: RETURN, jen se usmějete. Protože jen vy víte, že byste za žádnou cenu neměnili.
Je spousta způsobů, jak prožít svůj život naplno, a nikdy není pozdě začít skutečně žít. Nikdy není pozdě na to začít! Je jen na vás, co uděláte se svým životem. Zda-li budete šťastný či smutný člověk. Probuďte se! Čas běží!
