Když Apple u iPhonu přešel z Lightningu na USB-C, přiznám se, že jsem se na tento krok docela těšil. Lightning jsem měl rád, protože to byl na svou dobu povedený, spolehlivý a hlavně velmi elegantní konektor. Jenže doba se posunula a USB-C je zkrátka univerzální cesta, která otevírá dveře spoustě nových možností. A čím déle jej v iPhonu používám, tím víc mám pocit, že návrat zpět by už dnes nedával prakticky žádný smysl.
Tou nejviditelnější výhodou je samozřejmě nabíjení. Najít USB-C kabel je dnes totiž mnohem jednodušší než shánět Lightning. Má jej MacBook, iPad, většina Android telefonů, sluchátka, powerbanky, herní konzole, monitory i celá řada další elektroniky. Jinými slovy, kabel je k dispozici prakticky všude a skoro pořád. Pokud tedy zapomenete nabíječku doma, šance, že vám někdo půjčí USB-C kabel, je dnes nesrovnatelně vyšší než u Lightningu. A věřte mi, že vím, o čem mluvím. Pamatuji si pár situací, kdy jsem před lety v baru potřeboval nabít iPhone, ale obsluha Lightningem nedisponovala.
Fotogalerie
USB-C v iPhonu ale není jen o tom, že telefon nabijete univerzálnějším kabelem. Velmi příjemnou vychytávkou je i možnost nabíjet přes iPhone další zařízení. Stačí k němu připojit třeba AirPods, Apple Watch nebo klidně i druhý iPhone a telefon se rázem promění v nouzovou powerbanku. Jasně, není to funkce, kterou budete používat každý den, ale přesně v těch situacích, kdy vám sluchátka nebo hodinky umírají těsně před odchodem, dokáže být k nezaplacení.
Další věc, která dává USB-C úplně nový rozměr, je práce s externím úložištěm. K iPhonu totiž můžete jednoduše připojit externí SSD a pracovat se soubory podstatně pohodlněji než dřív. U iPhonů Pro to navíc dává obrovský smysl i kvůli natáčení videa, kdy lze u některých formátů ukládat záznam přímo na externí disk. Z telefonu se tak rázem stává zařízení, které už dávno není jen kapesním komunikátorem, ale v mnoha ohledech i poměrně schopným pracovním nástrojem.
Ještě výraznější smysl pak USB-C dává u iPadů. Tam totiž kromě externích disků, hubů, čteček karet nebo klávesnic přichází ke slovu i připojení externího monitoru. A právě v kombinaci s iPadOS, který má dnes k macOS v určitých ohledech už docela blízko, se z iPadu stává jednoduchý pracovní stroj připomínající malý Mac. Samozřejmě, plnohodnotný Mac to pořád není a v některých věcech vás systém stále umí zarazit, ale pro běžnou kancelářskou práci, psaní, správu souborů nebo lehčí kreativní činnost už jde o velmi použitelnou kombinaci.
Fotogalerie
Po letech se proto nebojím říct, že USB-C je jednoznačně krok správným směrem. Čím dál tím méně proto chápu nářky lidí, kteří tvrdí, že jej v iPhonu nemají rádi. Ano, Lightning měl své kouzlo a pro mnoho uživatelů byl symbolem Applu. Jenže praktičnost USB-C je zkrátka jinde. Jeden kabel pro telefon, tablet, počítač i příslušenství je sjednocení, které člověk začne naplno oceňovat až ve chvíli, kdy jej nějakou dobu používá.
Navíc se nenaplnily ani velké obavy z toho, že USB-C bude u iPhonů poruchovější. Když Apple port nasadil poprvé u řady iPhone 15, ozývaly se hlasy, že půjde o slabé místo, které bude trpět častějším opotřebením, uvolňováním nebo mechanickými problémy. Jenže od té doby se žádná vlna podobných potíží nekoná. USB-C v iPhonu zkrátka funguje tak, jak má, a ukazuje, že strach byl v tomto případě větší než realita.
Apple se s Lightningem loučil dlouho a je pochopitelné, že část uživatelů tento krok nesla těžce. Jenže pokud se na věc podíváme čistě prakticky, USB-C dává u iPhonu i iPadu obrovský smysl. Nabíjení je jednodušší, příslušenství univerzálnější, práce se soubory pohodlnější a možnosti využití širší než kdy dřív. A přesně proto mám pocit, že USB-C není jen povinný ústupek regulacím, ale jedna z těch změn, které iPhonu ve výsledku opravdu prospěly.
Posledné verzie iOS majú problém s pripojeným externým diskom. M.2 disk v externom boxe (samsung 990) sa pripojí, po chvíli sa zobrazí hlásenie Zariadenie odoberá príliš mnoho energie, a pripojenie disku sa opätovne inicializuje. niekedy sa späť už vôbec nepripojí.