Na dnešní den nepřipadá jen 50. výročí založení Applu, ale taktéž start prodejů nové generace jeho nejdražších sluchátek. Řeč je konkrétně o nedávno představených AirPods Max 2, která mi před pár hodinami dorazily na vyzkoušení. Než si je však řádně „osahám“, respektive je co nejlépe prověřím skrze poslech hudby, ANC a tak podobně, je na čase si je společně s vámi rozbalit a povědět si, jak tato novinka působí na letitého uživatele klasických AirPods po jednom společném odpoledni.
Že Apple u AirPods Max 2 neexperimentoval už víme prakticky od jejich představení vzhledem k tomu, že se designově a dokonce ani barevně neliší od předešlé generace. Experimentů jsme se pak (nečekaně) nedočkali ani v případě balení, takže vám sluchátka i tentokrát dojdou v klasické bílé papírové krabici, na jejímž víku je vyobrazená barevná varianta uvnitř, po bocích pak nechybí nápisy AirPods Max či loga Applu. Spodek je pak vyhrazen pro značky certifikací, technické specifikace a tak podobně. Obecně ale musím říci, že celkově balení působí docela honosně a člověk z něj má úplně jiný pocit než třeba z balení AirPods, iPadů či iPhonů. Kouzlo „prémiovky“ se tu holt nezapře.
Pokud vás pak zajímá obsah balení, kromě samotných sluchátek s pouzdrem v něm najdete složku s manuálem a USB-C/USB-C kabel, který kromě nabíjení slouží i pro poslech bezztrátového zvuku.
A jak tato sluchátka působí v ruce a na uších? Upřímně, v ruce opravdu skvěle. Kombinace kovových náušníků, náhlavního mostu s úpletem a měkkých mušlí je totiž na oko opravdu líbivá a pocitově opravdu prémiová. Jakmile si pak člověk tato sluchátka nasadí a pohraje si s vysouvacími rameny, aby mu na hlavě seděla co možná nejlépe, kolem uší si přijde jako v bavlnce. Bohužel, hlavní neduh předešlé generace ve formě vyšší hmotnosti zde Apple nevyřešil, takže už po chvíli na hlavě je hmotnost docela cítit. Jsem proto docela zvědavý na to, jak rychle si na vše zvyknu.
Na hodnocení zvukové složky je samozřejmě ještě čas a stejně tak i na kvalitu ANC, ale po prvních pár hodinách musím říci, že v obou případech jsem opravdu nadšen. Oproti první generaci, kterou jsem si mohl dříve vyzkoušet, je zvuk o něco živější, věrnější a tak nějak „chutnější“. Co se pak týče ANC, to vás do vašeho vlastního světa zamkne opravdu slušně. Nárazové hlasité zvuky sice proniknou, dlouho trvající hluk typu peroucí pračka je však izolovaný znamenitě.
Celkově se mi pak chce říci, že jak ze zvuku, tak ANC u AirPods Max 2 má člověk dost jiný pocit než v případě AirPods Pro 3. A nemyslím tím tak úplně kvalitu, ale spíš jakousi rozdílnost. Stejně jak jiná jsou typově tato sluchátka, je jiné i to, jak zvuk z nich, potažmo jejich ANC člověk vnímá, což mi přijde po prvních hodinách opravdu zajímavé.
Podtrženo, sečteno – zatím se mi AirPods Max 2 opravdu líbí a ač u nich Apple vlastně vůbec neexperimentoval, ale šel naopak cestou mírného upgradu předešlé generace, ve výsledku tato strategie docela dává smysl. I v roce 2026 totiž dokáží díky „novým vnitřnostem“ sluchátka, jejichž design známe už od zimy 2020, zaujmout. A já se už nyní opravdu těším na to, jak si s nimi následujících pár dnů naplno užiju – ať už v obklopení hudby, nebo naopak v obklopení ticha.