Možná to znáte. Otevřete web, vyskočí na vás okno a jediné, co po vás chce, je potvrdit, že nejste robot. Někdy stačí zaškrtnout políčko, jindy musíte označit semafory, přechody nebo kola. Většina lidí to bere jako nutné zdržení. Ve skutečnosti ale může jít o něco mnohem většího. Ve skutečnosti lidé už více než 15 let pomáhají trénovat umělou inteligenci Google a to zcela zdarma a často bez toho, aby o tom vůbec věděli. Celý příběh začíná už v roce 2007, kdy vznikla technologie CAPTCHA. Jejím cílem bylo jednoduché ověřování, zda je uživatel člověk, nebo robot. Tehdy jste museli opisovat deformovaná slova, která počítače nedokázaly přečíst. Jenže to mělo vedlejší efekt. Každé správně opsané slovo pomáhalo digitalizovat knihy pro Google a jeho projekt Google Books. O pár let později přišel zásadní posun. Místo textu začali uživatelé označovat objekty na obrázcích. Semafory, přechody, auta nebo kola. A právě tady se z jednoduché ochrany proti botům stal nástroj pro trénování umělé inteligence. Každé kliknutí totiž ve skutečnosti říká systému, co na obrázku je. Jinými slovy, miliony lidí po celém světě denně pomáhají označovat data, která následně slouží k vývoji autonomních technologií.
A čísla? Ta už zní mnohem zajímavěji. Podle zmíněného příspěvku se denně vyřeší až 200 milionů CAPTCHA. To představuje přibližně 500 000 hodin lidské práce každý den. Pokud bychom tuto práci přepočítali na běžné tržní ceny, její hodnota by se mohla pohybovat kolem 5 milionů dolarů denně. Za celou dobu existence tak může jít o miliardové hodnoty práce, kterou lidé vykonali zdarma. Výsledkem jsou technologie, které dnes považujeme za samozřejmé. Jedním z nejvýraznějších příkladů je Waymo, tedy projekt autonomních vozidel spadající pod Google. Ten je dnes oceňován na desítky miliard dolarů a jeho fungování stojí právě na obrovském množství dat, která bylo potřeba ručně označit. Právě tato část ale vyvolává otázky.
Uživatelé sice CAPTCHA řeší dobrovolně, ale málokdo si uvědomuje, že tím zároveň přispívá k trénování komerčních AI systémů. A ještě méně lidí si uvědomuje, jak obrovský objem práce za tím ve skutečnosti je. Na druhou stranu je fér dodat, že bez tohoto přístupu by se vývoj umělé inteligence pravděpodobně výrazně zpomalil. Získat takové množství dat jiným způsobem by bylo extrémně nákladné a časově náročné. Celá situace tak krásně ukazuje, jak nenápadně se technologie stávají součástí našich životů. Něco, co vnímáme jako otravnou bezpečnostní kontrolu, může ve skutečnosti pohánět jedny z nejpokročilejších systémů současnosti. A příště, až budete klikat na „nejsem robot“, si možná vzpomenete, že právě pomáháte trénovat AI, která může jednou řídit auta místo lidí.
