Když Apple v roce 2003 představil iTunes Store, šlo o revoluci. Steve Jobs tehdy přišel s jednoduchou vizí. Jedna skladba za 99 centů, legální hudba dostupná během pár kliknutí a konec pirátství, které v té době ničil Napster a další služby. Jenže při zpětném pohledu dnes z celé prezentace zaujme něco úplně jiného. Steve Jobs tehdy otevřeně vysvětloval, proč podle něj nikdy nemůže fungovat hudební streaming formou předplatného. A ironie osudu? Dnes Apple provozuje jednu z největších streamovacích služeb světa Apple Music.
V prezentaci z roku 2003 Jobs reagoval na tehdejší první pokusy o hudební předplatné. Jeho odpověď byla naprosto jednoznačná: „People have told us over and over and over again, they don’t want to rent their music.“ Volně přeloženo: lidé podle něj nechtěli hudbu pouze „pronajímat“. Jobs věřil, že hudba je něco osobního, co chtějí mít uživatelé vlastněné navždy. Přirovnával ji k součásti identity člověka, nikoliv ke spotřebnímu obsahu jako filmy. A upřímně? V roce 2003 měl pravdu.
Internet byl pomalý, mobilní data prakticky neexistovala, iPod zažíval obrovský boom a představa, že jednou budeme poslouchat prakticky jakoukoliv skladbu okamžitě z cloudu, působila skoro sci-fi. Apple tehdy změnil celý hudební průmysl Je potřeba si uvědomit, v jakém stavu byl hudební průmysl. Pirátství dominovalo internetu, CD prodeje padaly a vydavatelství zoufale hledala řešení. Apple přišel s kombinací iPodu a iTunes Store a během pár let kompletně změnil způsob, jak lidé hudbu kupovali. Model 99 centů za skladbu fungoval brilantně. Uživatelé si mohli koupit jen jednu oblíbenou píseň místo celého alba a zároveň měli pocit, že hudbu skutečně vlastní. Právě proto Jobs dlouho odmítal předplatné. V jeho očích bylo vlastnictví hudby klíčové.
Od roku 2003 se změnilo úplně všechno. Smartphony jsou permanentně online, mobilní internet je levný a cloudové služby se staly standardem. Pro mladší generaci je dnes mnohem důležitější okamžitý přístup než vlastnictví. Spotify odstartovalo masivní změnu trhu a Apple nakonec musel reagovat. V roce 2015 pod vedením Tima Cooka vznikla služba Apple Music. A právě tady je ten největší paradox celé historie. Společnost, jejíž zakladatel tvrdil, že lidé nechtějí hudbu pronajímat, dnes sama staví na měsíčním předplatném. Apple Music má stovky milionů uživatelů a streaming prakticky zabil klasický prodej hudby.
Steve Jobs dokonale chápal chování uživatelů své doby. V roce 2003 skutečně většina lidí chtěla hudbu vlastnit. Jenže Jobs zároveň podcenil, jak moc technologie změní samotný vztah lidí k digitálnímu obsahu. Dnes už většina uživatelů nevlastní filmy, hudbu ani software. Platíme za přístup. Netflix, Spotify, Apple Music, Xbox Game Pass nebo Adobe Creative Cloud fungují přesně na principu, který Jobs kdysi zpochybňoval. A možná je právě tohle fascinující připomenutí toho, že ani Steve Jobs nedokázal vždy odhadnout budoucnost technologického světa stoprocentně správně.
Zatímco v roce 2003 Apple bojoval proti pirátství, dnes Apple Music řeší úplně jiné výzvy jako algoritmy, AI doporučování, prostorový zvuk, exkluzivní obsah nebo férové odměňování umělců. Nedávno o budoucnosti streamingu mluvil i viceprezident Apple Music v pořadu Billboard On The Record, kde Apple rozebíral současný stav hudebního průmyslu i budoucnost streamovacích služeb. Ať už si ale myslíme o streamingu cokoliv, jedno je jisté: kdyby dnes Steve Jobs viděl, že miliony lidí platí měsíčně za „pronájem“ hudby, pravděpodobně by ho to minimálně překvapilo.
