Když mi před třemi lety odešly moje milované Apple Watch Series 4, nebyla to žádná velká technologická tragédie. Spíš drobná ironie osudu. Displej totiž začal zničehonic zezelenávat. Žádné řešení nepomáhalo, a když se hodinky navíc začaly náhodně restartovat a vypínat, nastal čas poslat je do důchodu. A protože jsem zrovna neměla dost prostředků na nový model, vzala jsem zavděk nabídkou koupit z druhé ruky Garmin Fenix 6 za cenu, která byla… řekněme skoro směšná.
„Šestky“ byly už tehdy starším modelem, a já jsem si je původně pořídila jako dočasné řešení, než si budu moct koupit nový model Apple Watch. Uběhly tři roky a já jsem po nových Apple Watch přestala koukat. S Garminy jsem se sžila natolik, že až se jednoho dne odporoučí na věčnost, vím už teď, že je nahradí novější model Garminů.
Stáří je jen číslo
Garmin Fenix 6 dnes už samozřejmě nepatří mezi nejnovější modely. Jenže tady jsem narazila na zajímavou věc, a to že v praxi je mi to úplně jedno. Aplikace Garmin Connect funguje pořád stejně dobře, synchronizace běží bez problémů (vlastně jen letos na přelomu února a března došlo párkrát k tomu, že po aktualizaci aplikace Connect začala synchronizace zlobit, ale jednalo se snad jen o čtyři případy, kdy se stačilo ponořit hlouběji do appky a hodinky synchronizovat ručně) a všechny metriky, které sleduji, jsou k dispozici stejně jako u novějších modelů. Vlastně jsem ani jednou neměla pocit, že by mi něco zásadního chybělo. Občas jsem zatoužila po pokročilejších a „hezčeji“ zobrazovaných metrikách, souvisejících například se spánkem, energií nebo připraveností k tréninku, ale pravdou je, že v reálu jsem tyto funkce vlastně vůbec nepotřebovala.
Nejen pro běžce
Fenix 6 umí sledovat opravdu slušnou porci dat: srdeční tep, variabilitu srdeční frekvence (HRV), kvalitu spánku, VO2Max, stres, Body Battery nebo třeba saturaci kyslíku v krvi. U běhu pak přidává metriky jako kadenci nebo odhad tréninkového zatížení. Na hodinky, které jsou dnes označované jako „starší“, je to pořád víc než dost. Když jsem si Garminy pořizovala, byla jsem relativně aktivní běžkyní a sledování příslušných metrik mě skutečně bavilo. A jakmile jsem si zvykla na uživatelské rozhraní hodinek i rozdílné rozvržení a fungování aplikace Connect, zjistila jsem, že mi vlastně vyhovuje víc než to u Apple Watch.
Otázka zvyku
Zpočátku jsem měla obavy, jak si zvyknu na způsob ovládání. Garmin Fenix 6 se totiž na rozdíl od Apple Watch tlačítky, ne dotykem (Garmin má samozřejmě v nabídce i hodinky s dotykovým displejem, můj milovaný prehistorický model jím ale nedisponuje). Po letech s Apple Watch to byl trochu nezvyk. První dny jsem měla pocit, že nejsem schopná zapamatovat si, co které tlačítko umí a jak dlouhý stisk je potřeba k tomu, abych se na hodinkách dostala tam, kam potřebuji. Chvíli jsem uvažovala, že hodinky zahodím, nechám se pro jistotu zbavit svéprávnosti a najdu si ústav, kde by se o mě školený personál dobře postaral. Naštěstí se ukázalo, že nijak nedegenruji, ale zkrátka se jen ve svém pokročilém věku učím nové věci pomaleji. Po týdnu jsem už tlačítka používala prakticky automaticky a dnes bych dokonce řekla, že mají jednu výhodu – fungují spolehlivě i při sportu nebo v dešti.
Fotogalerie
Potřebuji notifikace?
Jedním z důvodů, proč jsem kdysi milovala Apple Watch, byla jejich role prodloužené ruky iPhonu. Notifikace, zprávy, aplikace – všechno pěkně na zápěstí. Po pořízení Garminů jsem se bála, jak se bez těchto věcí obejdu. Ke svému vlastnímu překvapení jsem si uvědomila, že patřím mezi ty, kteří notifikace na svém zápěstí vlastně vůbec nepotřebují. Notifikace jsem postupně omezovala, až jsem je nakonec úplně vypnula a absolutně mi nechybí. iPhone nosím beztak neustále u sebe.
Orloje, hudba a další věci
Garmin Fenix 6 nejsou malé hodinky. Na mém relativně tenkém zápěstí někdy působí, jako bych si připnula menší kruhové kluziště. Jenže i na to si člověk zvykne. A když k tomu připočtu odolnost, čitelnost displeje na slunci a celkovou robustnost, velikost jim vlastně ráda odpustím. Naštěstí nemusím řešit, jak „orloje“ vypadají ke společenským šatům. Na plesy nechodím, do opery a filharmonie většinou nosím košili a sako. Hudbu u Garminů rovněž neřeším. Když jsem chodila běhat, nosila jsem v běžeckém opasku ještě svůj iPhone, takže hudbu jsem si pouštěla z něj.
Původně jsem Garminy používala hlavně kvůli běhání. A právě tady jsem si poprvé všimla, jak moc pokročilé metriky umí nabídnout. Běhání jsem ale po zhruba pěti letech téměř úplně opustila. Nevím, jestli dočasně nebo natrvalo. Paradoxně to ale užitečnost hodinek nijak nesnížilo. Teď sleduji hlavně VO2Max, kvalitu spánku a variabilitu srdeční frekvence, protože při tréninku kombinuji různé formy kardia se silovým a funkčním tréninkem.
A co je zajímavé: po přechodu z Apple Watch téměř zmizela moje potřeba mít na hodinkách desítky aplikací. Connect IQ obchod jsem snad rok neotevřela. Používám jeden ciferník… a ten mám nastavený už druhým rokem. Garminy ze mě udělaly něco, čemu říkám pragmatický hodinkový minimalista.
Výdrž jako… všakvyvíteco
Jedna věc je ale absolutní vítěz, obzvlášť ve srovnání s Apple Watch. Baterie. Zatímco Apple Watch jsem nabíjela prakticky každý den, Garmin Fenix 6 vydrží klidně týden nebo i víc. A to i po letech používání. Je to drobnost, která ale v každodenním životě znamená obrovský rozdíl. Nabíjení je oproti Apple Watch maličko nepohodlné, protože hodinky připojuji přímo ke kabelu, nabíjecí port se nachází na jejich zadní straně a hodinky mi obvykle při nabíjení leží na stole displejem dolů. Na internetu jsem ale zahlédla nabíjecí stojánky i pro tyto starší modely, přičemž tyto stojánky umožní alespoň pohodlné nabíjení hodinkami displejem vzhůru. Pro mě osobně se jedná spíše o maličkost, na displej vlastně v průběhu nabíjení vidět nemusím a samotné nabíjení probíhá i u staršího modelu po několika letech překvapivě rychle.
Fotogalerie
Potřebujete doplňky?
Pokud běháte, doporučila bych ještě jednu věc. Garminy jsou skvělé, ale pokud to s tréninkem myslíte vážně, vyplatí se k nim přidat hrudní pás. Ten totiž dokáže měřit tep přesněji a zároveň poskytne další běžecké metriky, které ze zápěstí v případě starších modelů prostě nedostanete. Ideální je sáhnout po pásu od Garminu, který logicky velmi dobře spolupracuje s Connect appkou. Mimochodem, pokud Garmin používáte, určitě se vyplatí mít v počítači program Garmin Express. Slouží hlavně k aktualizacím hodinek, správě map nebo synchronizaci dat. Je to takový nenápadný nástroj, který člověk zapne jednou za čas, ale dokáže vyřešit spoustu drobných problémů.
Když jsem si pročítala zkušenosti uživatelů na fórech a Redditu, opakuje se několik věcí. Lidé si na Fenix 6 nejčastěji chválí výdrž baterie, robustnost, přesné GPS a obrovské množství dat o tréninku. Naopak kritika míří hlavně na složitější menu nebo méně moderní displej. Po dvou letech používání ale musím říct jediné: Garmin Fenix 6 pro mě nejsou „staré“ hodinky. Jsou to prostě hodinky, které fungují. A někdy je to přesně to jediné, co od technologie vlastně potřebujeme.
Vy nepouzivate apple watch? Jako vazne?