Česká republika přichází z důvodu neplnění zákonných povinností platformami a tržišti z třetích zemí o miliardy korun. Úřady si sice problém uvědomují, chybí ale politická odvaha a jasné zadání kontrolním orgánům problém řešit. Shodli se na tom účastníci pracovní snídaně “Český digitální retail: konkurence, regulace a přeshraniční platformy”, který pořádal Institut pro politiku a společnost ve spolupráci s Asociací pro elektronickou komerci (APEK) v Poslanecké sněmovně.
Poslankyně Barbora Rázga, která akci udělila záštitu, poznamenala, že EU má již nyní robustní soubor regulací, kterými se musí všechny subjekty podnikající na evropském trhu řídit. “Problémem není absence pravidel, ale vymáhání. Velká část řešení leží jednoznačně na evropské úrovni, zejména v oblasti cel a dovozní odpovědnosti. Zrušení limitu 150 eur pro clo a přesun odpovědnosti na samotné platformy považuji já osobně za příklad chytré regulace, která by narovnala podmínky na trhu,” uvedla poslankyně Rázga ve svém úvodním slově.
Podle odhadů APEK prezentovaných na pracovní snídani byl v roce 2023 podíl zahraničních tržišť v České republice na on-line nákupech 7 %. Za loňský rok už byl tento podíl 14 %. Pokud bude nárůst pokračovat a tomu, že by se zpomaloval, zatím nic nenasvědčuje, mohou mít v roce 2030 zahraniční – a především čínské – firmy mít podíl skoro třetinový. “Není možné, aby platformy jako TEMU neměly žádnou odpovědnost za to, co uvádí na český trh a prakticky nepodléhaly žádné kontrole, zatímco na naše firmy dopadají naplno náklady za regulace,” řekl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
Lepší evidence zásilek, které míří v počtu miliard každý rok do zemí EU především z Číny, je naprostá nezbytnost. Český stát totiž nyní přichází o miliardy korun na ušlých daních a dalších poplatcích. Dle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) jsou náklady pro státní rozpočet v horizontu 2,7 až 4 miliardy korun na ušlém DPH z důvodu podvodů, záměrného neodvádění DPH nebo snižování hodnoty zásilek, aby se prodejce odvádění DPH vyhnul zcela. Dalším problémem jsou poplatky za rozšířenou odpovědnost výrobců a za obaly.
Kolektivní systém EKO-KOM a obce přichází ročně o 214 až 313 milionů korun, náklady na likvidaci elektroodpadu, které tito prodejci nehradí, pak činí asi 70 až 105 milionů korun. “Dohromady předpokládáme, že v souvislosti s přeshraničními tržišti činí výpadek v příjmech či nutnost vynaložit veřejné prostředky právě například na likvidaci odpadů asi 6 až 7 miliard korun. Deset miliard, pokud bychom do kalkulace zahrnuli i neodvedené pojištění a daně od českých firem, které přichází kvůli zahraniční konkurenci o tržby,” řekl ředitel CETA Aleš Rod. Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by tříeurový paušální poplatek za balíček, který se na úrovni EU připravuje zavést od července letošního roku, situaci nějak zlepšil. “Skutečná reforma přijde až se zrušením celní výjimky pro zásilky do 150 eur,” dodal Rod.
Konkurence, která nedodržuje pravidla, má reálný vliv na podnikání českých firem. Například prodejce nábytku a bytových doplňků Bonami, který expandoval z ČR do celé Evropy, zaznamenává u některých segmentů ve své nabídce stagnaci či pokles. “Některé produkty jsme museli úplně přestat prodávat, protože nemůžeme konkurovat platformám jako TEMU,” řekl obchodní ředitel Bonami Martin Ostrádecký. „Čínské platformy mohou být u některých produktů třikrát či pětkrát levnější, protože nedodržují pravidla. Neplatí clo, neplatí DPH, netisknou návody v dvanácti různých jazycích, neřeší soulad s legislativou na ochranu spotřebitele,” upozornil Ostrádecký.
Jako problematické vidí i mizivé zaměření českých kontrolních orgánů na čínské subjekty i Daniel Nový, obchodní ředitel společnosti ETA. Na pracovní snídani IPPS uvedl, že pětatřicet značkových prodejen jeho společnosti bylo v roce 2024 kontrolováno asi dvacetkrát, zjištění nebyla prakticky žádná a nejčastěji inspekce dohlížela na “cenovou historii výrobku”, tedy zda má prodejce správně uvedenou nejnižší cenu za posledních třicet dnů. Mezitím zahraniční tržiště prakticky bez kontroly a beztrestně prodává padělky známých značek, nebezpečné výrobky, zneužívá ochranné známky a podobně. Upozornil také na to, že levné zboží často bývá také podvodné. „Na jednom tržišti jsem nalezl paměťovou kartu o kapacitě jednoho terabajtu za v přepočtu 88 korun. Čeští prodejci paměťová média o této kapacitě nabízí za cenu kolem 2 500. Můžete si být jisti, že je to podvod – jednak už poplatek kolektivnímu správci za takto velkou paměť by byl 90 korun, což je více než prodejní cena. A v praxi, pokud vám tato karta přijde domů, zjistíte, že kapacita je třeba dvacetinová.“
To, že kontrolní instituce jako Česká obchodní inspekce musí být aktivnější v zaměření na především čínské platformy, kde dochází k největším prohřeškům proti zákonům a daňovým únikům, se shodli všichni účastníci pracovní snídaně. Poslankyně Barbora Rázga dále upozornila, že by vhodná byla od státu i osvěta a upozornění, co stojí za nízkou cenou na přeshraničních tržištích.
