Rok se s rokem sešel a před námi už je jen posledních pár dní, kdy budou iPhony 16 Pro, Apple Watch 10 a AirPods 4 na pultech obchodů coby nejaktuálnější Apple produkty. Už příští pátek je pak nahradí novinky, které kalifornský gigant představil na úterní Keynote. A jelikož je samozřejmě v redakci začneme okamžitě testovat a tím pádem odsuneme právě iPhony 16 Pro a další hvězdy loňska takříkajíc na druhou kolej, myslím si, že je přinejmenším fér se s nimi rozloučit skrze poslední souhrnný článek věnovaný jen a pouze jim. Byla by totiž škoda si nechat utéci příležitost zhodnotit, jaký byl s nimi můj poslední rok. Pojďme tedy na to.
Mohlo by vás zajímat
iPhone 16 Pro
Na iPhone 17 Pro jsem byl po jeho představení poměrně natěšený a zvědavý. Jednak mi přišlo super navýšení maximálního optického zoomu ze 3x na 5x a jednak se mi líbila myšlenka dedikovaného tlačítka Ovládání fotoaparátu na boční straně. Právě kolem těchto upgradů se ostatně novinka primárně točila, tedy samozřejmě spolu se 48MPx ultraširokoúhlým objektivem či funkcí typu AudioMix. A musím říci, že ne vše mě nadchlo tak, jak jsem čekal a jak doufal.
Jako určité zklamání musím po roce zhodnotit tlačítko Ovládání fotoaparátu, které mi přišlo na papíře geniální, avšak v praxi zbytečně komplexní a kvůli tomu i hůře využitelné. Přestože jsem se zprvu snažil využívat pro focení primárně tuto novinku, poměrně rychle jsem pochopil, že to pro mě není to „pravé ořechové“ a využívání softwarových prvků na displeji mi zkrátka sedí víc. Nevím, zda je to vyloženě tím, že mi přijde tlačítko až moc komplexní, nebo i tím, že mi zkrátka úplně nesedí na prst a zároveň mám pocit, že když tlačítku domáčknu pro focení, výsledná fotka se mi občas mírně rozmaže, ale cestu jsme si k sobě nenašli. Tedy, minimálně ne takovou, jakou Apple čekal.
Tlačítko Ovládání fotoaparátu mám v současnosti moc rád z jiného důvodu – konkrétně coby rychlou spoušť pro aplikaci Fotoaparát. Díky tomu tak můžu foťák zapnout prakticky hned, jak tahám telefon z kapsy, čímž člověk ušetří drahocenný čas, který je leckdy pro zachycení ideální fotky zcela klíčový. Takže ano, ve výsledku za mě fajn prvek, který se ale minul účinkem.
Fotogalerie
Co mě naopak i po roce poměrně dost baví, je pětinásobný optický zoom, protože mi přijde, že skutečně otevírá nové fotomožnosti. Ještě, než jsem měl iPhone 16 Pro v kapse, poměrně často se mi stávalo, že jsem někde viděl scénu, která stála za vyfocení, avšak jen při vyšším přiblížení, protože na 1x, 2x či 3x zoom nevynikla tak dobře. Právě to tak pětinásobný zoom u 16 Pro zvládá bravurně, byť přiznávám, že ani 5x občas nestačí a proto jsem už teď moc zvědavý na to, jak bude fungovat 8x zoom na iPhone 17 Pro.
I u teleobjektivu si ale samozřejmě člověk najde nějaké ty mušky, se kterými se musí počítat (a které by jej snad ani neměly vyvést z rovnováhy vzhledem k tomu, že fotí pořád „jen“ na telefon). Na mysli mám konkrétně světelnost, která u tohoto foťáku není úplně ideální a tedy při focení za horšího světla budete bojovat se šumem. To navíc není jen problém teleobjektivu, ale i ultraširokoúhlého foťáku, u kterého mě šum mrzí asi ještě o kapičku více. Protože i když už u něj Apple navýšil rozlišení ve snaze vytvořit z něj zajímavější možnost pro focení, stále budete dost limitovaní světlem a vyšší rozlišení tak člověk vlastně ani až tak nepocítí, nefotí-li vyloženě za krásného světla.
Apple se loni na Keynote chlubil i řadou dalších funkcí, které ale mě osobně nechávají po roce používání relativně chladným či jsem z nich docela vystřízlivěl. Například AudioMix, tedy zvýraznění zvuku u vámi natočených videí, je sice poměrně působivá novinka, ale ve výsledku jí běžný člověk použije párkrát do roka (ostatně, třeba jako filmařský režim a tak podobně). Podobně vlažně vnímám i vnitřní design telefonu, který měl snížit problémy s přehříváním. Ano, něco se uvnitř určitě povedlo, ale spíž než že by telefon hřál nějak výrazně méně, začne se zahřívat později. A teď v létě, kdy jsem s ním pár parných cest v autě absolvoval, jsem v jeho zahřívání nějaký zásadní rozdíl oproti iPhone 15 Pro neviděl.
Podtrženo, sečteno – iPhone 16 Pro vnímám i po roce jako skvělý telefon, který si vzal to nejlepší z předešlých generací a na některých úrovních se to pokusil ještě vylepšit. Někde se mu to povedlo více, někde méně, ale faktem je, že krok kupředu se s ním Applu určitě povedlo udělat. Je to však krok, který by se dal měřit spíš na centimetry, maximálně pak metry, nežli míle či kilometry. Je to holt taková mírně lepší 15 Pro, která vás bude bavit, ale tak nějak přiměřeně.
iPhone 16 Pro lze zakoupit zde
Apple Watch 10
Přiznám se, že od Apple Watch 10 jsem příliš velká očekávání neměl, jelikož jsem je nevnímal jako nějaký zásadní krok vpřed oproti předešlým Series 9. Po roce na zápěstí s nimi ale musím říci, že mě přeci jen tyto hodinky bavily a to právě díky novinkám, které na ně dorazily. Začít samozřejmě nemůžu jinak než designem, který se sice změnil mezigeneračně minimálně, nicméně přesto dokáže zaujmout. Velký displej s minimálními rámečky v kombinaci s klavírní černou, kterou jsem využíval já, je totiž i po roce pastvou pro oči a pohled na hodinky mě tak stále dost baví.
A co je pak ještě zásadnější, lesklé klavírně černé tělo se mi vůbec nepoškrábalo a bez mučení přiznám, že příležitostí k tomu bylo opravdu hodně ať už kvůli dodělávkám v rámci rekonstrukce bytu, nebo třeba práci na zahradě. Apple tedy nejenže dokázal vyřešit hlavní problém lesklých Jet Black iPhonů 7, který mnoho lidí očekávalo i u Apple Watch 10, ale zároveň chytrou kombinací úzkého těla a minimálních rámečků kolem displeje vytvořil něco, na co se i člověku, který nosí Apple Watch již mnoho let, zkrátka hezky kouká.
Co se týče dalších funkcí, zejména teď přes léto jsem si docela oblíbil hloubkoměr, který vám ukáže, jak hluboko jste s hodinkami potopení a jakou teplotu má voda. Letos jsme sice kvůli narození dcerky na začátku srpna na dovolenou nikam nevyrazili, nicméně i pár dní u bazénu na zahradě, na koupališti nebo u rybníka bylo i díky této funkce zajímavějších – tedy minimálně pro technologického nadšence jako jsem já. Navíc je fajn, že se na hodinkách automaticky spouští vodní režim pro vypuzení vody z reproduktorů, díky čemuž je tak používání hodinek zase o něco intuitivnější.
Fotogalerie
Přestože používám moc rád AirPods, jsou chvíle, kdy se o úplně optimální řešení nejedná. Právě v těchto chvílích jsem pak ocenil možnost pouštět si audio přímo z hodinek, což je další nová funkce, se kterou Series 10 dorazily. Jasně, nejedná se o žádný audio zázrak, ze kterého se posadíte na zadek, ale když jsem něco potřeboval udělat na zahradě nebo kolem domu a věděl jsem, že u toho potřebuji chodit a zároveň by mi u toho vadila sluchátka, bylo fajn si podcast či hudbu zapnout na ruce a mít tak zvuk všude s sebou.
Tím ale ve výsledku chválení končí, protože toho Series 10 oproti předešlé generaci už víc zajímavého nenabízí. Je to problém? Upřímně, je i není. Ve výsledku se totiž v mých očích jedná o super hodinky, nicméně víceméně stejně jsem vnímal i Series 9, 8 či starší modely. Ano, můžeme se bavit o tom, že baterie by mohla být lepší (a od letošních Series 11 konečně bude), ale v mém případě jsem s každodenním nabíjením naprosto v pohodě a tedy zde pomyslný kámen v bodě nepociťuji. Přesto ale musím říci, že novinky, které Series 10 přinesly, jsou sice milé a příjemné, nicméně určitě ne zásadní a já tak po roce jejich používání musím říci vlastně to samé, co jsem psal už v jejich recenzi zhruba před 11 měsíci – tedy, že se jedná o hodinky, které vám budou dávat smysl jen v případě, že na ně přejdete z výrazně starší řady.
Když na ně totiž půjdete třeba ze Series 8 či 9, budou vám pravděpodobně stejně jako mě připadat víceméně stejné jako váš dosavadní model. Budete-li ale skákat ze Series 6 či starších, pak si je učitě zamilujete, avšak z velké části proto, že vám nabídnou funkce, které dorazily ve všech novějších generacích oproti vašim Watch. A upřímně si myslím, že podobná slova budu volit i u Series 11, které taktéž zatím vypadají spíš na evoluční krůček vpřed než revoluci, která by k přechodu přiměla i nynější majitele Series 10.
Apple Watch 10 lze zakoupit zde
AirPods 4
AirPods 4 se sice loni na Keynote hrály tak trochu druhé housle, čemuž se ve výsledku nejde ve společnosti nových iPhonů a Apple Watch divit, nicméně paradoxně jsou pro mě asi tím největším krokem kupředu. K dispozici mám konkrétně dražší verzi s ANC a vzhledem k tomu, že příplatek za ní není nějak zásadní, bych doporučil vzhledem k opravdu kvalitnímu aktivnímu potlačení okolního hluku právě ty. To totiž funguje na poměry klasických peckových sluchátek naprosto fantasticky a já se i po roce divím tomu, že i přesto, že vám tyto AirPods neucpou zvukovod dokonale, dokáží vás a váš svět od toho vnějšího parádně oddělit.
Fotogalerie
Moc spokojený jsem i s kvalitou zvuku, která je citelně lepší než u předešlých generací základních AirPods. Zvuk jako takový je velmi přirozený a poměrně hutný, výšky i hloubky zní přirozeně a středy pak velmi příjemně a „čitelně“. Špatně na tom není ani basová složka, byť je samozřejmě třeba počítat s tím, že z pecek nikdy nevymámíte takové basy jako ze špuntů, potažmo pořádných náhlavních sluchátek. A protože se sluchátky denně i několik hodin volám, mohu s klidným srdcem říci, že i kvalita záznamu vašeho hlasu je na velmi dobré úrovni, stejně jako to, jak vám sluchátka reprodukují hlas protistrany.
Za rok používání absolutně nepociťuji ani jakoukoliv degradaci baterie, což je věc, které se hodně jablíčkářů bojí a se kterou jsem se u první generace AirPods setkal i já. Zde si ale troufám říci, že Apple dokázal pomyslné akumulátorové mušky vychytat a ani při několikahodinovém používání sluchátek denně nebudete po roce řešit, že vám pomalu odchází a je tedy třeba pomalu pokukovat po nových. AirPods 4 se tedy Applu rozhodně povedly, protože jednoduše dělají přesně to, co mají, a dělají to zatraceně dobře!
a tak o kterém iP je teda vlastně článek? 🙂
Na iPhone 17 Pro jsem byl po jeho představení poměrně natěšený a zvědavý.