10 scénářů, které by mohly nastat, kdyby ze světa zmizely sociální sítě

Bylo by těžší najít jakkoli blízké lidi

Sítě, jako je Facebook, Instagram, X a další, nabízejí uživatelům možnost spojit se s vrstevníky a členy rozličných skupin, které by jinak mohli velmi těžko hledat a neměli šanci s nimi navázat kontakt v reálném životě, bez ohledu na to, zda jde o další lidi se stejným vzácným onemocněním, fanoušky filmu nebo jednotlivce, kteří podporují stejnou věc.

Taková spojení často představují pro jednotlivce přínos, zejména když se jim touto cestou dostane opory v mnohdy spletitých životních situacích. Například ti, jenž se potýkají s problémy v oblasti duševního zdraví se mohou obrátit na jiné osoby se stejným onemocněním s žádostí o jejich názor nebo sdílení svých dosavadních zkušeností, přičemž tento scénář lze aplikovat prakticky na jakoukoli jinou oblast vztahující se k vybranému zájmu, okolnostem či problémům.

Nesrovnávali bychom se tolik s ostatními

Jedním z doprovodných efektů toho, že „neustále“ sledujeme, co dělají všichni naši známí v jednotlivých fázích svého života, je, že nás to leckdy nutí srovnávat jejich úspěchy s našimi vlastními a zjišťovat, zda jsme za nimi určitým způsobem nezaostali. Není asi nijak překvapující, že to pro naši duševní pohodu není zrovna nejlepší, pročež jednou z věcí, které by mohly nastat, za neexistence sociálních médií, je zvýšení sebeúcty.

S tím odpadá také jeden z nejčastějších faktorů spojených s nespokojeností s vlastním vzhledem, což je v jistém rozsahu dáno konfrontací s dokonale ztvárněnými a nezřídka výrazně upravenými snímky na některých účtech vytvářejících falešnou představu „dokonalosti“. Za nebezpečné lze v této souvislosti považovat například skupiny podporující poruchy příjmu potravy, někdy pod hashtagy jako #thinspo nebo #fitspo, které posilují neuspořádané stravovací návyky nebo poskytují rady a informace mající negativní dopad na zdraví.

Hůře bychom obhajovali své postoje a práva

Sociální média dala každému slovo. Když se jednotlivé hlasy spojí, mohou se stát hybateli důležitých změn. Při efektivním využívání těchto nástrojů, se stává pro jednotlivce dosažitelným účastnit se dialogu o společenských otázkách, spolupracovat na snahách o transformaci a spoluutvářet smysl pro komunitu.

Síla stojící za příznivci prosazujícími společný záměr, dokáže působit na veřejnost a dostat do popředí zájmu často velmi palčivé otázky týkající se například občanských práv, životního prostředí, sociálních poměrů a mnoha dalších oblastí.

Děti by se učily jinak

Ačkoli se to tak na první pohled nemusí jevit a mnozí rodiče mají možná opačnou zkušenost, existují také důkazy, že sociální média dokáží zlepšit zkušenosti dětí s učením. Pomineme-li pandemické období, i dnes není nic neobvyklého, když žáci na sítích sdílejí zadání úkolů, radí si a řeší nadnesené problémy, pročež by jejich správné a rozumné uplatnění mělo být součástí toho, co se naučí a bude se jim v dospělosti hodit. Jejich pozitivní vliv při společném učení a potažmo na studijní výsledky dokládá například studie z roku 2020 publikovaná v časopise Smart Learning Environments, když tvrdí, že žáci pak dokáží lépe komunikovat s vrstevníky i učiteli. „Využívání online sociálních médií pro kolaborativní výuku usnadňuje studentům být kreativnější, dynamičtější a badatelsky orientovanější,“ napsali autoři studie.

Ať už na to nahlížíme jakkoli, nelze popřít, že by zkrátka určité interakce nebyly dostupné. Možná by se děti se stejnými záměry více vzájemně navštěvovaly, zatímco pro některé by to znamenalo větší izolovanost a omezení komunikace s kolektivem.

Potenciální zaměstnavatelé by nás hůře hledali

Ať se nám to líbí, nebo ne, sociální média se pro personální oddělení jednoznačně stala jedním ze způsobů, jak najít potenciální zaměstnance. Značná část firem a organizací využívá tento prostor jako součást náborového procesu. Tyto subjekty na sítích zveřejňují rozmanitý obsah s cílem navázat kontakt s kandidáty.

Zároveň si takto personalisté uchazeče ověřují, pročež se může některý z příspěvků stát i důvodem odmítnutí. Na tyto skutečnosti poukazuje také průzkum provedený Job Description Library v roce 2021. V českých podmínkách to s největší pravděpodobností nebude platit v takové míře, přesto však o nabídky například na Facebooku není nouze, přičemž je značná část z nich relevantní.

Naše domovy by možná vypadaly jinak

Stejně jako oblečení, i trendy v bytovém designu časem přicházejí a odcházejí. A nejen to, vizuální pojetí domácnosti často dokáže lecos prozradit o nás samotných, takže nad ním přemýšlíme a snažíme se, aby působilo patřičným dojmem. V dobách před sociálními médii se lidé dozvídali o nejnovějším vývoji v oblasti interiérového designu tak, že listovali čerstvými vydáními svých oblíbených katalogů nebo navštěvovali expozice nábytku v místních obchodních domech.

Ovšem časy se změnily. Kromě množství webových portálů, chytrých aplikací, rozšířené reality a dalších vymožeností současnosti, mají na náš výběr vliv také sociální sítě. Není se tedy čemu divit, že narážíme na pojmy jako „insta-interiér“. Různorodé typy nábytku, tapet, umění a dalších bytových doplňků z příspěvků nás tak (někoho více, někoho méně) inspirují při zařizování vlastních domovů.

Nejspíš by se mnozí z nás vrátili ke čtení novin a časopisů

Sledování aktuálních událostí doma i ve světě skrze sociální sítě má své výhody. V prvé řadě je to velmi rychlé i pohodlné. Zároveň dokáží být rovněž poutavé komentáře ostatních čtenářů a stejně tak mnozí oceňují možnost vyjádřit svůj vlastní pohled na věc. I když je příjemné nemuset „lovit“ v tištěných novinách, abyste zjistili, co se kde děje, mezi nevýhody patří, že některá sdělení mohou být nepřesná. Také intenzita proudění informací, může působit tak, že nakonec strávíme nad příspěvky mnohem více času, než jsme měli původně v plánu.

Ačkoli můžeme pociťovat nostalgii po dobách novin a časopisů, naříkat na zprávy z „X“ a vzpomínat na pohodové chvíle ve společnosti oblíbeného magazínu na pohovce se šálkem kávy, pravdou je, že počty lidí, kteří dávají přednost tištěným zdrojům rok od roku klesají. Bez sociálních médií by tedy s největší pravděpodobností určité procento lidí přešlo od Facebooku zpět k novinovým článkům.

Měli bychom větší kontrolu nad osobními informacemi

Panuje představa, že máme alespoň do určité míry kontrolu nad svými osobními údaji, a to na základě toho, co se rozhodneme zveřejnit a sdílet se světem. Ovšem podle studie z roku 2019, kterou provedli vědci z Vermontské univerzity a australské Univerzity v Adelaide, to nelze považovat za zcela pravdivý obraz.

Ve skutečnosti, i když člověk nemá účet na Facebooku nebo X, může být překvapivé množství jeho osobních informací shromážděno prostřednictvím příspěvků, které publikovali jeho přátelé, členové rodiny a další osoby. Výzkumníci tuto situaci přirovnávají k pasivnímu kouření. Přestože jste se možná v životě nedotkli cigarety, můžete se díky ostatním lidem ocitnout v ohrožení – v tomto případě tedy vaše osobní údaje. Bez sociálních sítí by takové nebezpečí bylo podstatně méně pravděpodobné a zároveň bychom nemuseli tolik přemýšlet a připomínat si, zda je či není vhodné někoho zmínit.

Ztráceli bychom méně času

V tempu dnešní doby, hledáme cesty, jak být při co nejmenší energetické investici co nejproduktivnější. A přestože existuje množství způsobů, jak toho díky sociálním médiím dosáhnout, zároveň si trávení času na Facebooku, X, Instagramu a dalších platformách, dokáže ukrojit relativně velkou část dne. Podle odborníků se tato doba u dospělých uživatelů pohybuje v průměru okolo 1,5 hodiny denně, což potvrzují například také údaje společnosti eMarketer zveřejněné v roce 2021. I když se nemusí jednat o vyslovenou ztrátu, stojí za to se zamyslet nad tím, co všechno bychom mohli s touto hodinou a půl navíc každý den dělat, ať už pro nás samotné, či ku prospěchu našich blízkých a známých.

Byli bychom šťastnější?

Činí vás prohlížení Instagramu vašich přátel šťastnými? Jistě je to individuální a pro mnohé uživatele platné, ale podle výzkumů, včetně studie z roku 2020 publikované v časopise Journal of Happiness Studies, je toto působení s ohledem na způsob využívání sítí spíše opačné. Konkrétně vědci zjistili, že pasivní procházení platforem, jako je Facebook, Instagram či X, způsobuje, že se cítíme hůře, než když se aktivně zapojíme do komunikace s ostatními.

Proč tomu tak je? Faktor interakce je zde totiž v takovém případě upozaděn a to nás vede opět spíše k tendencím srovnávat svou pozici s úspěchy sledovaných lidí. V tomto duchu se vyjádřil také Derrick Wirtz, docent psychologie na University of British Columbia a hlavní autor výzkumu s titulkem „Na pohodu lidí nemá vliv to, zda, ale jak sociální média používají“. Odtržení od sociálních sítí jistě není receptem na štěstí, ale věnujeme-li jim už svůj drahocenný čas, přejít k aktivnějšímu přístupu, nemusí být na škodu.