Zavřít reklamu

Vesmírný teleskop Jamese Webba odhalil děsivě vypadající galaxii sousedící s Mléčnou dráhou v dosud neviděných detailech. Jedná se o „nepravidelnou“ galaxii NGC 6822, známou také jako Bernardova galaxie, a to v bezprecedentních detailech, což vrhá možné světlo na to, jak mohl vypadat „velmi raný“ vesmír.

Podrobnosti na snímku odhalily hvězdy galaxie, které se nacházejí asi 1,5 světelného roku daleko. Tato galaxie je naším nejbližším sousedem, má ale nízkou metalicitu, což znamená, že obsahuje nízké podíly prvků, které nejsou vodík a helium, poznamenala Evropská vesmírná agentura (ESA). Jiné prvky než vodík a helium jsou z velké části produkovány hvězdami po celou dobu jejich života, takže ve velmi raném vesmíru – předtím, než se zrodila, žila a zemřela první generace hvězd – mělo vše velmi nízkou metalicitu, jak uvedli vědci.

Hubble

Ti dále zmiňují, že současné galaxie jako NGC 6822 s nízkou metalicitou mohou skutečně odhalit, jak probíhaly procesy jako vývoj hvězd a životní cyklus mezihvězdného prachu v raném vesmíru. Galaxie byla pozorována pomocí Near-InfraRed Camera (NIRCam) a Mid-InfraRed Instrument (MIRI) namontovaných na Webbově dalekohledu. MIRI je zvláště citlivý na oblasti bohaté na plyn, zatímco NIRCam je vhodný pro pozorování jeho hustě zaplněného pole hvězd.

NGC 6822 poprvé objevil EE Barnard, který svůj objev představil ve velmi krátkém článku v roce 1884. Galaxie však byla v té době chybně zařazena do kategorie „mimořádně slabá mlhovina“. Poté Edwin Hubble studoval NGC 6822 patřičně do hloubky a v roce 1925 o ní publikoval mnohem podrobnější článek zmiňující, že jde o první objekt definitivně přiřazený k oblasti mimo galaktický systém.

Nový složený snímek kombinuje pohledy obou Webbových přístrojů a odhaluje jak zeleně a žlutě zabarvené víry plynu a prachu, tak i jasně červené oblasti tvorby hvězd v galaxii. Vědci doufají, že další studie NGC 6822 mohou vrhnout více světla na to, jak vznikly první galaxie ve vesmíru a jak vlastně vypadaly.

Dnes nejčtenější

.