Zavřít reklamu

Software, který na našich počítačích – je jedno, zda se jedná o Mac nebo počítač s Windows – používáme dnes, se značně liší od toho, který jsme používali v 90. letech a na přelomu milénia. Pojďme dnes společně zavzpomínat na to, v čem jsme upravovali fotky, na čem jsme četli dokumenty nebo jaký program nám pomáhal se správou soborů. Pomineme-li operační systémy, kancelářské balíčky nebo webové prohlížeče, jaký další software se v 90. letech a na přelomu milénia těšil nejen u nás největší popularitě?

Software pro práci se soubory

Software pro práci se soubory prošel od 90. let ke konci milénia řadou proměn. Někteří z vás si jistě budou pamatovat na DOSovské programy typu Volkov Commander (VC), Norton Commander nebo tuzemský M602. V grafickém rozhraní operačního systému Windows pak řada uživatelů spoléhala na Windows Commander (později Total Commander), který kromě základních i pokročilejších funkcí pro práci se soubory nabízel ve svých pozdějších verzích například také integrovaného FTP klienta pro vzdálené sdílení souborů a přístup k nim. Zejména v době, kdy byl software distribuován na klasických disketách, byl pro řadu uživatelů nezbytnou součástí softwarové výbavy jejich počítače program, sloužící ke komprimaci nebo dekomprimaci takzvaných „balíčků“ ve formátu ZIP, RAR a další. Mezi bezesporu nejznámější jména v tomto směru patřil WinZip, KPZIP nebo WinRAR.

Multimediální software

Operační systém Windows sice nabízel nativní nástroje pro prohlížení multimediálních souborů, plno lidí dávalo ale přednost programům třetích stran. Na poli přehrávání hudby jednu dobu jednoznačně vítězil Winamp se svými vizualizacemi a měnitelnými skiny, příznivci vypalování si oblíbili třeba Nero Burning ROM, pro převod skladeb z klasických hudebních CD na MP3 se hojně využíval Musicmatch Jukebox. Pro prohlížení fotografií jsme využívali celou řadu programů, z nichž řada nabízela také základní či pokročilejší nástroje pro úpravu fotek. Oblibě se těšil Irfan View, Xn nebo ACDSee, poměrně úspěšně (a mnohdy ne úplně legálně) se u nás začal šířit také Photoshop, Paint Shop Pro či CorelDRAW, postupem času také Gimp. Nativní Malování pro tvorbu jednoduchých kreseb snad ani není potřeba zmiňovat. Druhá polovina devadesátých let (a zčásti vlastně ani přelom milénia) přehrávání filmů jako takových na počítačích nepřála. Pokud se k nám ale přece jenom dostal nějaký videosoubor, k jeho přehrávání jsme kromě nativního Windows Media Playeru používali software typu RealPlayer, na CD coby přílohách k tištěným časopisům o počítačích se zase často distribuoval jablečný QuickTime Player.

Komunikace a tvorba webu

Kdo měl štěstí a disponoval doma internetovým připojením, používal často ke komunikaci s ostatními ICQ, postupem času se na výsluní u nás dostal i Skype. Komunikovali jsme ale třeba také přes Windows Live Messenger, Jabber, Mirandu a hrstku dalších „kecálků“, někteří uživatelé nedali dopustit například na multifunkční Trillian. Návrhy prvních webových stránek jsme často tvořili v softwaru s názvem FrontPage, CoffeeCup nebo Allaire HomeSite, o stahování souborů ze zkopírovaných URL adres se u řady uživatelů staral prográmek GetRight. Stahování přes torrenty se u nás sice masověji rozšířilo až po roce 2000, i přesto zde zmíníme software, který pro tyto účely řada lidí využívala, ať už to byl qBittorrent, BitTorrent, uTorrent, LimeWire či Vuze. Přítomnost virů jsme nejčastěji skenovali za pomoci „ávégéčka“ – antiviru AVG. V této oblasti se také jisté popularitě těšil McAfee a další antiviry.

V tomto článku se nám určitě nepodařilo zdaleka obsáhnout všechny programy,  které se ve své době těšily největší oblibě. Podělte se s námi v komentářích o to, na jaký software jste před lety nedali dopustit.

Dnes nejčtenější

.