Zavřít reklamu

V dnešním díle našeho seriálového návratu do devadesátých let se podíváme těsně na hranici nového milénia. Se změnou letopočtu z 1999 na 2000 totiž vyvstal jeden kuriózní a nezvyklý problém – bylo poměrně těžké odhadnout, jak na změnu letopočtu zareaguje výpočetní technika. Proč řada odborníků zůstávala v klidu a apokalypsa se nakonec nekonala?

Staronový problém

Přestože se valná část široké veřejnosti začala fenoménu Y2K obávat až po rozsáhlé informační kampani v médiích v průběhu druhé poloviny roku 1999, potenciální problémy spojené se změnou letopočtu řešili odborníci a vědci s mnohem větším předstihem. V době, kdy tištěná média, televize i rozhlas hojně informoval o Y2K, jinak též „problému 2000“ nebo „chybě 2000“, měla část odborníků víceméně jasno v tom, že rozsáhlá katastrofa světových rozměrů nám s největší pravděpodobností opravdu nehrozí. Důvod, proč se vznikly obavy z reakce některých počítačů a systémů na změnu letopočtu, je poměrně logický. V dřevních dobách výpočetní techniky neexistovaly v oblasti vývoje a výroby operační paměti zdaleka takové možnosti jako dnes, a navíc se jednalo o poměrně nákladnou záležitost. Kombinace těchto faktorů spolu s tehdejšími omezenými technologickými možnostmi vedla mimo jiné k tomu, že se rok v příslušných systémech zapisoval namísto čtyř dvěma ciframi. Nebylo tedy příliš jasné, co se stane, když u systémů dojde ke změně z „99“ na „00“.

Výnosná panika

Jen máloco generuje takový zisk jako všeobecná panika lidstva. Zatímco tedy skuteční odborníci byli i koncem roku 1999 převážně v klidu, z marketingového hlediska dávalo naprosto jasný smysl informovat o všech možných katastrofických scénářích, a nabízet také výhodná řešení. Čím více se blížil konec roku 1999, tím ochotněji média informovala o tom, že s přechodem na nový letopočet může dojít k hromadnému zhroucení všech možných databází, výpadkům elektřiny, kolapsům letecké i jiné dopravy a dalším katastrofám. A opravdu se našli tací, kteří nakupovali zásoby potravin i balené vody, zásobili se zdravotnickým materiálem, ale třeba se také nechali zlákat ke koupi literatury s tematikou Y2K, a v některých případech si dokonce pořizovali i více či méně pochybný software, který sliboval, že právě jejich PC ochrání před celosvětovou katastrofou. Většina důležitých institucí, úřadů, ale i firem byla samozřejmě na změnu letopočtu připravena. Koncem devadesátých let již bylo možné vyrábět takový hardware, pro který již příslušné zápisy nepředstavovaly žádný problém.

Ojedinělé chyby

Když se 31. prosince 1999 překlenula půlnoc a svět začal postupně vstupovat do prvního ledna roku 2000, obešlo se vše bez jakýchkoliv dramatických katastrof. Lidé po celém světě postupně slavili nový rok, elektrárny fungovaly jako obvykle, a nezkolabovala ani doprava. Úplně bez problémů se ale změna letopočtu z 1999 na 2000 neobešla. Média začala hned zkraje nového roku informovat o tom, jak se nový letopočet odrazil na fungování systémů v různých oblastech. Místy docházelo v menší míře k problémům s některými platebními terminály v podnicích, některé účetní systémy zase vykazovaly dílčí problémy s údaji na fakturách. Kuriózní problém nastal na webu Swiss Info World Time, který ihned po změně letopočtu uváděl u Chathanova ostrovu rok 19100. Apokalypsa se tedy naštěstí nekonala, některé uživatele ale možná všeobecná panika před novým rokem přinutila zamyslet se nad tím, že ani technologie nemusí být všemocné.

Související články

Dnes nejčtenější

.