Zavřít reklamu

Stejně jako v předešlých letech se do psaní prvních dojmů z nového iPhonu – konkrétně pak modelu 13 v červené variantě – pouštím jen pár minut po jeho prvním rozbalení. I tentokrát proto musím upozornit na to, že se v následujících řádcích sice budu snažit být objektivní, ale zřejmě se v nich přeci jen projeví prvotní “jablíčkářské” nadšení z nového produktu, který pociťuje snad každý pořádný fanoušek Applu. Chci tím říci, že tento text v žádném případě neberte jako recenzi, ale skutečně jen jako sepsání prvních pocitů z jednoho z nejčekávanějších smartphonů letoška. Recenzi vám pak naservírujeme v horizontu několika dnů. Jak tedy iPhone 13 na člověka, kterému již rukama prošlo spoustu iPhonů, působí?

Přiznám se, že mě začaly v posledních měsících ostré hrany, ke kterým se Apple vrátil spolu s iPhony 12, poměrně dost bavit a proto jsem byl rád, že se naplnily spekulace o jejich zachování u iPhonů 13. Pozitivně pak vnímám i zachování rozměrů a ve své podstatě i fotoaparátu – tedy alespoň částečně. I při zhasnutém displeji je díky tomu telefon zkrátka hezký, v červené barvě bych se jej pak nebál označit za nádherný. Ale sto lidí, sto chutí. Možná je jen trochu škoda, že jsou jeho záda i nadále lesklá a chytají se na ně poměrně rády otisky prstů a jiné šmouhy. Kdyby přitom byla byť jen trochu hrubší (alespoň tak jako hliníkový rámeček), bylo by to veselejší. 

Jestli mě něco zaujalo takříkajíc na první dobrou, je to menší výřez v displeji telefonu. Když jej Apple minulé úterý světu představil, nechával mě tento upgrade vcelku chladným. Když jej však člověk vidí naživo, přijde mi, že se jedná o skutečně solidní posun. Jasně, ještě pár procent mohl Applu z výřezu ukrojit a nikdo by se na něj za to nezlobil, i ta trocha, která se mu povedla, je však v reálu poměrně výrazná a věřím, že si jí všimne každý, kdo má alespoň trochu výřez v klasických rozměrech “nakoukán”. Totéž bych pak mohl říci i o rozdílech v jasu displeje. Zatímco loňský iPhone 12 se totiž chlubil typickým maximálním jasem “jen” 625 nitů, iPhone 13 už zvládá 800 nitů, což je opravdu znát. Čitelnost displeje na ostrém slunci bude tedy zcela určitě skvělá, byť při pohledu z okna to budu nejspíš schopen potvrdit až za pěkných pár měsíců, kdy venkovní plískanice přejdou. 

Zatímco výška a šířka telefonu se nezměnila, hloubka mírně nabobtnala (konkrétně o 0,25 milimetru) a i na hmotnosti přibral telefon 11 gramů. Nemusíte se však bát toho, že byste milimetry či gramy v ruce cítili. V porovnání s iPhonem 12 se jedná skutečně o zanedbatelný rozdíl, na který si člověk zvykne (pokud jej tedy vůbec zaregistruje) doslova za pár minut. Totéž se pak dá (bohužel) říci i o svižnosti telefonu. Ačkoliv disponuje čipsetem Apple A15 Bionic, který je oproti loňsku o zhruba 15 % výkonnější, na svižnosti systému se to dle mého prakticky nepodepsalo. Je nicméně otázkou, zda je vůbec na místě nad tím lamentovat. Už iPhony 12 jsou totiž pekelně rychlé a tudíž nebylo u iPhonů 13 moc co v tomto směru zlepšovat. 

Co se týče fotoaparátu, zatím jsem jej vyzkoušel skutečně jen v krátkosti a musím říci, že mě skutečně oslovil. Ať už se bavíme o kinematografickém módu či filtrech ve fotoaparátu, jedná se o vychytávky, které určitě stojí za to. Na hodnocení jako takové je však zatím extrémně brzy a proto si s fotoaparátem ještě nějakou chvíli pohraji a jakmile budu mít alespoň nějakou větší zkušenost, se kterou by stálo za to podělit se v prvních dojmech z telefonu, tento článek zaktualizuji. 

Podtrženo, sečteno – iPhone 13 není rozhodně telefonem, ze kterého by si člověk, který měl v ruce iPhone 12 či 11 vyloženě sedl na zadek. To ale ve výsledku v žádném případě neznamená, že by byl špatný – ba právě naopak. Mám z něj totiž zatím dojem, že je “jen” stejně skvělý jako jeho předchůdci právě ve formě “jedenáctek” a “dvanáctek”, které mě upřímně opravdu dostaly. První pocity z něj jsou tedy jen a pouze kladné a jsem upřímně zvědav, zda se najde v následujících dnech něco, co by mě u něj zklamalo. 

Související články

Dnes nejčtenější