Zavřít reklamu

Apple chrlí v poslední době jeden patent za druhým. Tentokrát si po nepříliš dlouhé době opět posvítila na rozšířenou realitu, na níž s největší pravděpodobností stále usilovně pracuje. Jedním z cílů Apple je totiž využití jak reálných, tak virtuálních objektů a interagování s nimi, což se dosud jevilo jako jeden z největších technických nedostatků. Naštěstí to ale vypadá, že technologický gigant přišel na způsob, jak tohoto netradičního prvku docílit. Podrobnosti nastínil v nejnovějším patentu, kde celý systém důkladně popisuje.

Je téměř jisté, že Apple kromě ARkitu pracuje také na dalších a vyspělejších systémech rozšířené reality, s nimiž hodlá udělat díru do světa. K tomu je však třeba řada pokrokových funkcí a jednou z nich by mohlo být například zobrazování reálných i virtuálních předmětů najednou. To sice ještě nezní jako příliš nedostupný technický požadavek, ale problém nastává v momentu, kdy by chtěl uživatel s objektem interagovat. Jedním z potenciálních řešení je zabudování kamery, jež bude odhadovat vzdálenost mezi uživatelem a předmětem. Ta by fungovala podobně jako Face ID, jen s tím rozdílem, že by zároveň měřila také hloubku okolního prostředí. Problém je však v tom, že je nutné ji do zařízení zabudovat, což je v případně volného pohybu poměrně omezující a spoléhat se výhradně na kamerový systém také není nejlepší nápad. Další variantou je potom samotná identifikace dotyku, ale tam hrozí vysoká chybovost a nepřesnost přenášených informací.

Apple Patent

Finálním řešením by tak mohl být shluk zvláštních bodů, které by byly předem propočítány a následně by docházelo k vyhodnocování toho, jak pravděpodobný je dotyk na daném místě. Jedinou nevýhodou je v tomto případě vyhodnocení interakce s předmětem i v momentě, kdy se prst uživatele nachází několik milimetrů nad objektem. Z tohoto důvodu by Apple zapojil také senzory měřící hloubku předmětu, což by usnadnilo nejen detekci vzdálenosti, ale také určení druhu povrchu a toho, zda je rovný nebo zakřivený či deformovaný. Vyhodnocení by navíc nebylo pouze jednorázové, ale opakovalo by se v pravidelných intervalech tak, aby dynamicky zaznamenávalo změny. Zařízení by tedy zjednodušeně řečeno vytvořilo virtuální objekt, jenž by se ve vztahu k okolnímu prostředí tvářil jako reálný. Následně by stačilo pouze sledovat pohyby uživatele a propočítávat to, zda se předmětu dotýká, či nikoliv. Rozhodně se jedná o poměrně ambiciózní koncept a nezbývá než čekat, zda ho Apple jednou využije, nebo ho jen uklidní do šuplíku.

Dnes nejčtenější

Další články